360WEDO Účetní služby a Daňová podpora

Telegram Whatsapp
Kontaktujte nás

fabonum@mailfence.com

360WEDO

Datové schránky se přesouvají na datovka.gov.cz

Diskuze / Audit, Daně, Registrace, Účetnictví, Uncategorized /

Datové schránky budou od 26. června 2026 dostupné na nové adrese datovka.gov.cz. Změna souvisí se sjednocováním státních digitálních služeb pod doménu gov.cz. Pro uživatele se rozsah služeb ani samotné fungování datových schránek nemění, ale firmy, OSVČ i účetní by si měli včas zkontrolovat přihlašování, e-mailové notifikace a případná automatická pravidla ve své poště. Původní web mojedatovaschranka.cz zůstane dostupný do 27. srpna 2026. Nová adresa datových schránek od června 2026 Oficiální systém datových schránek se přesouvá na novou webovou adresu datovka.gov.cz. Nový portál bude spuštěn 26. června 2026. Původní adresa mojedatovaschranka.cz bude fungovat ještě do 27. srpna 2026. Po tomto datu budou uživatelé při návštěvě staré adresy automaticky přesměrováni na nový portál. Změna je součástí širšího přesunu digitálních služeb státu pod jednotnou doménu gov.cz. Cílem je sjednotit online služby veřejné správy, zlepšit orientaci uživatelů a posílit kybernetickou bezpečnost. Pro běžného uživatele to znamená hlavně změnu adresy. Samotná datová schránka, její obsah a dostupné služby mají zůstat zachovány. Přihlášení přes Identitu občana Úřady doporučují přihlašování přes Identitu občana. Tento způsob je považován za pohodlný a bezpečný. Uživatelé si nemusí pamatovat samostatné uživatelské jméno a heslo k datové schránce. Identita občana zároveň podporuje vícefaktorové ověření, což zvyšuje úroveň zabezpečení. Praktickou výhodou je také možnost přepínat mezi více datovými schránkami bez nutnosti opakovaného přihlášení. To může být důležité hlavně pro podnikatele, účetní kanceláře, statutární orgány firem nebo osoby, které spravují více schránek najednou. Pokud má uživatel přihlašovací údaje uložené v prohlížeči, může je být při prvním přístupu na novou adresu nutné zadat znovu. Firmy by proto měly s touto změnou počítat předem, aby nedošlo ke zbytečnému zdržení při práci s úředními zprávami. Změní se také e-mailové notifikace Přesun na novou doménu ovlivní i e-mailová upozornění. Nové notifikace budou chodit z adresy: notifikace@datovka.gov.cz Dosavadní adresa: notifikace@mojedatovaschranka.cz se už nebude používat. Tato změna je důležitá pro všechny, kdo mají v e-mailu nastavené automatické třídění zpráv, filtry, složky nebo pravidla pro přeposílání. Pokud firma používá pravidla pro kontrolu příchozích oznámení z datové schránky, měla by je včas upravit. V praxi se to týká například účetních oddělení, externích účetních, administrativních pracovníků nebo jednatelů, kteří sledují úřední doručení přes notifikační e-maily. Provoz služeb a API zůstane zachován Podle dostupných informací přesun na novou doménu neovlivní provoz datových schránek ani rozsah poskytovaných služeb. Webové služby a API mají zůstat dostupné na staré i nové doméně nejméně do konce roku 2027. To je důležité hlavně pro firmy, účetní systémy, spisové služby a další nástroje, které jsou na datové schránky technicky napojené. Podnikatelé a firmy by přesto měli ověřit, zda jejich interní systémy nebo externí poskytovatelé služeb pracují s novou adresou. Zvláštní pozornost je vhodná tam, kde datové schránky používá účetní software, automatizované stahování zpráv nebo firemní workflow. Proč se datové schránky přesouvají pod gov.cz Přesun na doménu gov.cz vychází z nařízení vlády č. 578 ze dne 16. srpna 2023. Hlavním cílem je sjednocení státních digitálních služeb na jedné důvěryhodné doméně. Pro uživatele má být jednodušší poznat, že se nacházejí na oficiálním státním webu. To může snížit riziko záměny s falešnými stránkami a posílit ochranu proti phishingu. Z pohledu firem je důležité, aby zaměstnanci věděli, která adresa je správná. Při práci s datovými schránkami se často řeší úřední doručování, lhůty a důležité dokumenty. Chybná orientace na webu nebo přehlédnutá notifikace může mít praktické dopady. Praktické dopady pro firmy a OSVČ Firmy, OSVČ a účetní kanceláře by měly před 26. červnem 2026 zkontrolovat, zda mají uloženou novou adresu datovka.gov.cz. Po spuštění nového portálu je vhodné ověřit přístup do schránky, zejména pokud uživatel dosud spoléhal na hesla uložená v prohlížeči. Přihlášení přes Identitu občana může být praktičtější, hlavně při správě více schránek. Do 27. srpna 2026 bude stále dostupná i původní adresa mojedatovaschranka.cz. Po tomto datu má fungovat automatické přesměrování na nový portál. Důležitá je také změna notifikační e-mailové adresy. Pokud firma používá filtry nebo pravidla pro třídění e-mailů z datové schránky, měla by je upravit na adresu notifikace@datovka.gov.cz. U technických napojení je vhodné prověřit API, webové služby a nastavení účetních nebo administrativních systémů. Staré i nové domény mají fungovat souběžně nejméně do konce roku 2027, ale přípravu není dobré odkládat. Klíčové body Pokud potřebujete poradit se správou datových schránek, firemní administrativou nebo nastavením interních procesů pro úřední komunikaci, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. Zdroj:https://info.mojedatovaschranka.cz/info/cs/2063.html

Datové schránky se přesouvají na datovka.gov.cz Číst více »

EET

EET 2.0 od roku 2027: nová pravidla pro podnikatele

Diskuze / Audit, Daně, Účetnictví /

Česká vláda schválila návrh zákona o evidenci tržeb, který zavádí modernizovanou podobu systému EET 2.0. Nový režim má od roku 2027 znovu zavést elektronickou evidenci vybraných tržeb, ale v jednodušší a méně administrativně náročné podobě. Návrh se zaměřuje hlavně na kontaktní platby, tedy platby uskutečněné při osobním kontaktu se zákazníkem. Součástí změn jsou také úpravy v oblasti DPH, zaměstnaneckých benefitů a osvobození dobrovolného spropitného od daní a odvodů. Co vláda schválila a proč se EET vrací Ministerstvo financí představuje EET 2.0 jako nástroj pro narovnání podnikatelského prostředí. Cílem je omezit prostor pro subjekty, které neplní své daňové povinnosti a získávají tím konkurenční výhodu proti podnikatelům, kteří daně odvádějí řádně. Návrh má zároveň reagovat na zkušenosti s původní verzí elektronické evidence tržeb. Podle Ministerstva financí má být nová evidence jednodušší, přehlednější a méně zatěžující pro podnikatele. Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že návrh vznikl během čtyř měsíců od nástupu vlády v prosinci a že při jeho přípravě ministerstvo spolupracovalo s podnikatelským sektorem i odbornou veřejností. Podporu návrhu v rámci připomínkového řízení vyjádřila Hospodářská komora ČR, která sdružuje více než 16 000 malých, středních a velkých podniků včetně OSVČ. Podle komory může modernizovaná evidence tržeb přispět k omezení šedé ekonomiky a ke spravedlivějším podmínkám mezi podnikateli. Podobně se vyjádřily také Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu. Návrh byl podle ministerstva konzultován také s dalšími zástupci podnikatelského prostředí, například s Asociací restauratérů APRON, Asociací hotelů a restaurací ČR, Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR nebo Komorou daňových poradců ČR. Na jaké platby se má EET 2.0 vztahovat Nový systém má fungovat pouze v jednom online režimu. Oproti dřívější verzi nemá obsahovat složité varianty, zvláštní režimy a výjimky, které byly pro podnikatele administrativně náročné. Evidence se má týkat takzvaných kontaktních plateb. Jde o platby uskutečněné při osobním kontaktu se zákazníkem nebo v provozovně. Typicky půjde o hotovost, platby kartou, QR platby a další běžné způsoby platby na místě. Naopak platby prováděné na dálku bez fyzického osobního kontaktu mezi prodávajícím a zákazníkem mají zůstat mimo režim EET 2.0. Pro podnikatele je důležité právě rozlišení mezi kontaktní a distanční platbou. V praxi se tak bude řešit nejen samotný způsob úhrady, ale také situace, ve které zákazník platbu provádí. Méně odesílaných dat a žádná povinnost tisknout účtenky Jednou z hlavních změn má být menší objem dat, která podnikatelé odesílají státu. Evidovat se má pouze základní informace o tržbě. Nově se nemají zasílat například částky DPH. Stejně jako u původní úpravy se nemají odesílat údaje o konkrétním zboží, kupujícím ani podrobnosti jednotlivých plateb. Systém se tedy nemá stát nástrojem pro sledování detailů nákupního chování zákazníků. EET 2.0 zároveň nemá zavádět povinnost vystavovat a tisknout účtenky. To je prakticky důležité hlavně pro malé podnikatele, restaurace, služby a provozy s větším počtem menších plateb. Méně povinných tisků znamená nižší náklady na provoz i menší administrativní zátěž. Pro nejmenší podnikatele s omezeným počtem transakcí má stát nabídnout bezplatnou aplikaci. Cílem je, aby nemuseli investovat do vlastního technického řešení nebo drahého pokladního systému. Režim EET OFF pro nejmenší podnikatele Součástí návrhu je také režim EET OFF. Ten má být určen pro podnikatele v prvním pásmu paušální daně s ročními příjmy do 1 milionu Kč. Tito podnikatelé se budou moci rozhodnout, že evidenci tržeb nebudou používat. Místo toho mají každý měsíc platit paušální daň ve výši 1 500 Kč a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Podle Ministerstva financí má tento model zohlednit omezené administrativní možnosti nejmenších podnikatelů. Zároveň má zachovat spravedlivé podmínky vůči ostatním subjektům. Tento bod bude pro OSVČ prakticky důležitý. Podnikatelé v paušálním režimu si budou muset ověřit, zda splňují podmínky pro režim EET OFF a zda je pro ně tato varianta výhodnější než standardní evidence tržeb. Výjimky pro spolky a veřejně prospěšnou činnost Návrh počítá také s tím, že EET 2.0 nemá zbytečně zatěžovat subjekty vykonávající veřejně prospěšnou činnost. Typické akce dobrovolných hasičů, neziskových organizací a spolků, jako jsou plesy, zábavy nebo slavnosti, mají zůstat mimo režim evidence tržeb, pokud jsou součástí jejich hlavní činnosti. Výjimka má dopadat také na drobné podnikání spolků a dalších neziskových subjektů. Cílem je, aby nová evidence nekomplikovala běžný život organizací, které fungují především na dobrovolnické nebo komunitní bázi. Daňové změny spojené s EET 2.0 Návrh EET 2.0 doprovází také několik změn v daňové oblasti. Ministerstvo financí uvádí, že se mají vrátit některé dříve zrušené daňové výhody. Mezi nimi je například sleva na studenta a sleva za umístění dítěte, často označovaná jako školkovné. Změna se má dotknout také gastronomie. DPH na nealkoholické nápoje podávané v restauračních zařízeních má klesnout na 12 %. Pro restaurace, kavárny a bary to může znamenat nutnost upravit ceny, pokladní systémy, účetnictví a interní daňové nastavení. Další úprava se týká dobrovolného spropitného v gastronomii. To má být znovu osvobozeno od daní a pojistných odvodů. Podle Ministerstva financí má tento krok zvýšit oficiálně vykazované příjmy zaměstnanců v gastronomii a usnadnit jim například přístup k hypotéce nebo úvěru. Návrh počítá i s úpravou zaměstnaneckých benefitů. Změny se mají týkat jak volnočasových benefitů, tak některých zdravotních benefitů. U zdravotních benefitů se uvažuje o tom, že nehrazené screeningy a nestandardní preventivní prohlídky mimo veřejné zdravotní pojištění budou vyňaty ze současného limitu přibližně 50 000 Kč. Přesný seznam má být předmětem dalších jednání mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem zdravotnictví. Kdy má EET 2.0 začít platit Po schválení vládou bude návrh projednávat Poslanecká sněmovna a následně Senát. Teprve poté bude jasné, v jaké finální podobě zákon projde legislativním procesem. Předpokládá se, že nový systém začne fungovat od 1. ledna 2027. Ministerstvo financí zároveň plánuje, že v lednu 2027 poběží projekt ve zkušebním režimu. Technické řešení připravuje Finanční správa. Ta průběžně informuje veřejnost, poplatníky a dodavatele pokladních systémů o plánovaném harmonogramu příprav. Harmonogram přípravy EET 2.0 Termín Plánovaný krok polovina června 2026 zveřejnění technických instrukcí k EET pro vývojáře pokladních systémů 1. července 2026 otevření testovacího prostředí pro vývojáře pokladních systémů 1. listopadu 2026 zpřístupnění funkcí EET 2.0 v prostředí DIS+, včetně generování certifikátů 1. prosince 2026 spuštění aplikace MOJE EET 1. ledna 2027 zahájení pravidelného provozu

EET 2.0 od roku 2027: nová pravidla pro podnikatele Číst více »

Paušální daň v červenci 2026: proč zaplatit jen 4 230 Kč

Diskuze / Daně /

OSVČ v prvním pásmu paušální daně budou moci v červenci 2026 zaplatit výrazně nižší zálohu. Místo běžné částky 9 162 Kč půjde uhradit pouze 4 230 Kč. Důvodem je změna minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění, která se má zpětně promítnout od začátku roku 2026. Pokud podnikatel červencovou platbu nesníží, vzniklý přeplatek si bude moci vyřešit až po skončení zdaňovacího období. Proč se mění minimální zálohy OSVČ Prezident podepsal zákon, který pro rok 2026 a další roky ponechává minimální vyměřovací základ pro hlavní činnost OSVČ na úrovni 35 % průměrné mzdy. Podle dříve platné úpravy se měl od roku 2026 minimální vyměřovací základ zvýšit na 40 % průměrné mzdy. Kvůli tomu se minimální zálohy na sociální pojištění zvýšily z 4 759 Kč na 5 720 Kč. Novela tento růst zastavuje. Proto vzniká rozdíl mezi tím, co OSVČ zaplatily podle původních pravidel, a tím, co by zaplatily podle nové úpravy. Protože změna nabude účinnosti v červenci, bude možné řešit rozdíl za prvních 6 měsíců roku 2026. U samotného sociálního pojištění bude možné požádat o vrácení rozdílu. OSVČ však musí podat příslušnou žádost. Jak se změna projeví u paušální daně Zastavení růstu minimálního vyměřovacího základu se promítne také do prvního pásma paušální daně. Právě v něm se platí minimální částka zdravotního pojištění, 1,15násobek minimální zálohy na sociální pojištění a daň z příjmů ve výši 100 Kč. Paušální daň v prvním pásmu měla v roce 2026 činit 9 984 Kč měsíčně. Po změně bude výsledná částka 9 162 Kč měsíčně. Druhé a třetí pásmo se nemění. Ve druhém pásmu OSVČ platí 16 745 Kč měsíčně, ve třetím pásmu 27 139 Kč měsíčně. Ačkoli novela vstoupí v účinnost až v červenci, změna se uplatní zpětně od začátku roku 2026. Právě proto vzniká u OSVČ v prvním pásmu přeplatek za období od 1. ledna do 30. června 2026. Přehled částek pro rok 2026 Položka Původní částka Nová částka Rozdíl Minimální záloha na sociální pojištění OSVČ 5 720 Kč podle 35 % průměrné mzdy rozdíl za 6 měsíců lze řešit žádostí Paušální daň v 1. pásmu 9 984 Kč 9 162 Kč 822 Kč měsíčně Přeplatek za leden až červen 2026     4 932 Kč Červencová platba po snížení 9 162 Kč 4 230 Kč 4 932 Kč Paušální daň od srpna 2026   9 162 Kč beze snížení Paušální daň ve 2. pásmu 16 745 Kč 16 745 Kč beze změny Paušální daň ve 3. pásmu 27 139 Kč 27 139 Kč beze změny Červencová částka 4 230 Kč vzniká jednoduše. Nová měsíční paušální záloha je 9 162 Kč a od ní se odečte přeplatek 4 932 Kč za první polovinu roku. Proč lze snížit pouze červencovou platbu OSVČ v paušálním režimu mohou snížit nejbližší platbu paušální daně o vzniklý rozdíl. V praxi jde právě o platbu splatnou 20. července 2026. Podle vyjádření Patrika Madleho, mluvčího Generálního finančního ředitelství, může poplatník snížit červencovou paušální zálohu o 4 932 Kč. Místo standardních 9 162 Kč tak stačí uhradit 4 230 Kč. Od srpna už budou OSVČ v prvním pásmu znovu platit 9 162 Kč měsíčně. Snížení pozdějších plateb zákon neumožňuje. To je pro podnikatele důležité. Pokud červencovou možnost nevyužijí a zaplatí celou částku, přeplatek jim sice vznikne, ale během roku 2026 ho nepůjde běžně vrátit. Kdy půjde požádat o vrácení přeplatku Pokud OSVČ v paušálním režimu červencovou zálohu nesníží a zaplatí ji v plné výši, bude mít na účtu přeplatek. Ten však nebude možné vrátit ještě během roku 2026. Vrácení bude možné řešit až po skončení zdaňovacího období. Poplatník může po konci roku požádat o vrácení přeplatku standardním postupem podle daňového řádu. Podmínkou je, že mu bude stanovena paušální daň za rok 2026. Jinými slovy, nesmí mu vzniknout povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Praktické dopady pro OSVČ OSVČ v prvním pásmu paušální daně by si měly v červenci 2026 zkontrolovat nastavení trvalého příkazu. Pokud mají nastavenou původní částku, mohou zbytečně zaplatit více. Klíčová je platba splatná 20. července 2026. Právě u ní lze zohlednit přeplatek za leden až červen a zaplatit pouze 4 230 Kč. Od srpna je potřeba vrátit platbu na novou standardní částku 9 162 Kč měsíčně. Snížení dalších měsíců už nebude možné. Podnikatelé, kteří si nejsou jistí, zda patří do prvního pásma, by měli ověřit svůj režim a platební povinnosti. Chyba v platbě nemusí znamenat ztrátu přeplatku, ale může zbytečně odložit jeho vrácení až po skončení roku. Klíčové body Pokud potřebujete poradit s paušální daní, zálohami OSVČ nebo správným nastavením plateb vůči finanční správě, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. Zdroj:https://www.podnikatel.cz/clanky/jste-v-prvnim-pasmu-pausalni-dane-osvc-nezapomente-v-cervenci-zaplatit-jen-4230-kc/

Paušální daň v červenci 2026: proč zaplatit jen 4 230 Kč Číst více »

Změny v DPH od roku 2027: konec Lex Ferrari a rychlejší opravy u pohledávek

Daně, Účetnictví /

Od roku 2027 se mají změnit některá pravidla v oblasti DPH. Návrh počítá se zkrácením lhůty pro opravu základu daně u menších nedobytných pohledávek ze šesti na tři měsíce. Věřitelé tak budou moci v určitých případech získat zpět DPH z nezaplacených faktur dříve než dnes. Změny se dotknou také odpočtu DPH u dražších osobních automobilů, protože skončí omezení známé jako Lex Ferrari. Další úprava se týká snížené sazby DPH u nealkoholických nápojů podávaných v restauracích a barech. Co dnes platí u menších nedobytných pohledávek Podle současného znění zákona o DPH mohou věřitelé za určitých podmínek opravit základ daně u menších nedobytných pohledávek. Tuto možnost upravuje § 46 odst. 1 písm. i) zákona o DPH. Dnes se úprava vztahuje na jednotlivé pohledávky do 10 000 Kč včetně daně. Zároveň musí být pohledávka po splatnosti alespoň 6 měsíců. Souhrnný limit vůči jednomu dlužníkovi je nyní 20 000 Kč včetně daně za kalendářní rok. Platí také další omezení. Pohledávka nesmí být opravována podle jiného důvodu uvedeného v § 46 odst. 1 zákona o DPH a opravu podle písmene i) lze dnes provést pouze jednou za kalendářní rok. Na druhé straně stojí povinnost dlužníka. Pokud dlužník neuhradí závazek ze zdanitelného plnění nejpozději do posledního dne šestého kalendářního měsíce po měsíci splatnosti, musí snížit původně uplatněný odpočet DPH o částku vypočtenou z neuhrazené části. Nová pravidla mají pomoci věřitelům Vládou schválený návrh zákona o evidenci tržeb mění také pravidla pro menší nedobytné pohledávky v DPH. Hlavní změna je zkrácení čekací doby ze šesti měsíců na tři měsíce. Pro věřitele to v praxi znamená rychlejší možnost získat zpět DPH z plnění, za které nedostali zaplaceno, přestože daň už státu odvedli. Týká se to hlavně menších pohledávek, u kterých aktivní vymáhání často nedává ekonomický smysl. Náklady na vymáhání mohou být vyšší než samotná částka dluhu. U těchto pohledávek má nově stačit, aby věřitel dlužníka dvakrát písemně vyzval k úhradě závazku ze zdanitelného plnění. Pokud budou splněny i další podmínky, bude možné opravit základ daně dříve a ve vyšším rozsahu než dnes. Přehled změn v číslech Nová úprava mění několik klíčových parametrů najednou. Limit jednotlivé neuhrazené pohledávky se má zvýšit z 10 000 Kč na 20 000 Kč. Požadovaná doba neuhrazení se má zkrátit ze 6 měsíců na 3 měsíce. Souhrnný roční limit vůči jednomu dlužníkovi se má zvýšit z 20 000 Kč na 100 000 Kč. Důležitá je i změna v četnosti. Dosavadní pravidlo, že opravu lze použít pouze jednou za kalendářní rok, má být zrušeno. Věřitel tak bude moci opravu základu daně provést v jakémkoli zdaňovacím období, pokud budou splněny zákonné podmínky. Podle důvodové zprávy má být po nabytí účinnosti zákona možné opravit také pohledávky ze zdanitelných plnění uskutečněných v letech 2025 a 2026. Musí však splnit nové podmínky platné od roku 2027, případně dříve nemohly být uplatněny kvůli ročnímu limitu. Co se změní pro dlužníky Změna nepomůže jen věřitelům. Přinese také dřívější povinnost pro dlužníky. Pokud dlužník neuhradí zdanitelné plnění do 3 měsíců od splatnosti, bude muset dříve upravit původně uplatněný odpočet DPH. Dnes se tato povinnost váže na delší šestiměsíční lhůtu. Pro firmy to znamená větší tlak na sledování závazků po splatnosti. Účetnictví by mělo umět včas identifikovat faktury, které zůstávají neuhrazené déle než tři měsíce. Jinak může vzniknout riziko chybného odpočtu DPH. Konec Lex Ferrari od roku 2027 Další významnou změnou je konec omezení odpočtu DPH u drahých osobních automobilů. Toto omezení se označuje jako Lex Ferrari. V letech 2024 až 2026 platí limit, podle kterého je odpočet DPH u vybraných osobních automobilů omezen pořizovací hodnotou 2 miliony Kč. Maximální možný odpočet tak činí 420 000 Kč. Od roku 2027 se má toto omezení zrušit. Pořízení vybraných osobních automobilů ani jejich technické zhodnocení už nebude z hlediska odpočtu DPH omezeno pevnou částkou. Pokud podnikatel pořídí automobil například za 4 miliony Kč, bude moci uplatnit odpočet DPH ve výši 840 000 Kč, pokud budou splněny obecné podmínky pro nárok na odpočet. Omezení uplatněná v období 2024 až 2026 však zůstanou zachována. Změna tedy nebude zpětně rušit pravidla, která platila pro nákupy uskutečněné v těchto letech. Nižší DPH u nealkoholických nápojů v restauracích Změna se má dotknout také nealkoholických nápojů podávaných v restauracích a barech. Nově se na ně má vztahovat snížená sazba DPH 12 %, tedy stejná sazba jako u stravovacích služeb. Pro provozovatele restaurací, kaváren a barů půjde o praktickou změnu v nastavení cen, pokladen, účetních systémů a daňového vykazování. Podniky by proto měly včas ověřit, jak se změna promítne do jejich interních procesů. Praktické dopady pro podnikatele Pro věřitele je nejdůležitější změnou zkrácení lhůty u menších nedobytných pohledávek. Pokud firma vystavuje faktury s DPH a část klientů neplatí včas, bude od roku 2027 možné řešit vybrané pohledávky rychleji než podle současných pravidel. Firmy by si měly nastavit kontrolu neuhrazených faktur podle nové tříměsíční lhůty. Zároveň bude důležité archivovat písemné výzvy dlužníkům, protože u těchto pohledávek mají být podmínkou dvě písemné výzvy k úhradě. Dlužníci by měli naopak sledovat vlastní závazky. Pokud fakturu neuhradí do 3 měsíců od splatnosti, může vzniknout povinnost upravit uplatněný odpočet DPH. Podnikatelé, kteří plánují nákup dražšího osobního automobilu, by měli zohlednit konec Lex Ferrari. Od roku 2027 se má odpočet DPH u vybraných vozidel znovu řídit bez pevného limitu 2 miliony Kč. Klíčové body Pokud potřebujete poradit se správným uplatněním DPH, opravou základu daně u pohledávek nebo nastavením účetních procesů, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. Zdroj:https://www.podnikatel.cz/clanky/velke-zmeny-v-dph-od-roku-2027-konec-lex-ferrari-i-nove-vyhody-pro-veritele/

Změny v DPH od roku 2027: konec Lex Ferrari a rychlejší opravy u pohledávek Číst více »

Stát očekává výběr ve stejném objemu jako loni, tedy přibližně 23,63 miliardy korun.

Daň z nemovitosti 2026: termíny, platba a sankce

Uncategorized /

Finanční správa letos rozeslala údaje pro platbu daně z nemovitých věcí více než čtyřem milionům poplatníků. Stát očekává výběr ve stejném objemu jako loni, tedy přibližně 23,63 miliardy korun. Pro vlastníky domů, bytů a pozemků je důležité pohlídat nejen samotnou výši daně, ale hlavně termín připsání platby na účet příslušného finančního úřadu. Při pozdní úhradě může vzniknout úrok z prodlení. Výši daně lze ověřit přes DIS+ na portálu MOJE daně, případně u příslušného finančního úřadu. Kdy musí být daň z nemovitosti zaplacena Termín úhrady daně z nemovitých věcí závisí na její výši. Pokud daň nepřesahuje 5 000 korun, musí být zaplacena jednorázově nejpozději do 1. června 2026. Jestliže je vyměřená daň vyšší než 5 000 korun, může ji poplatník rozdělit na dvě části. První část musí být uhrazena také do 1. června 2026, druhá nejpozději do 30. listopadu. Rozhodující není den, kdy poplatník zadá příkaz v internetovém bankovnictví, ale den, kdy se částka připíše na účet příslušného finančního úřadu. Výjimka platí pro poplatníky provozující zemědělskou výrobu. U nich je první termín úhrady stanoven na 31. srpna 2026. V praxi je vhodné neodkládat platbu na poslední chvíli. Pokud ale poplatník odešle platbu 1. června a částka dorazí na účet finančního úřadu až za několik dní, nemusí se automaticky obávat sankce. Finanční úřad začíná počítat úrok z prodlení až od čtvrtého dne po splatnosti. Jaké sankce hrozí při opožděné platbě Při prodlení s platbou může vzniknout úrok z prodlení. Jeho výše odpovídá roční repo sazbě České národní banky zvýšené o 14 procentních bodů. Aktuálně jde o sazbu 17,5 %. Pro lepší představu: u nedoplatku 5 000 korun a zpoždění 30 dnů by úrok z prodlení činil 72 korun. Pokud úrok z prodlení nepřesáhne 1 000 korun, finanční úřady jej zpravidla nepředepisují. To neznamená, že je bezpečné termín ignorovat. Pro podnikatele, OSVČ i vlastníky více nemovitostí je důležité mít platbu doloženou a zkontrolovat, zda byla připsána správnému finančnímu úřadu. U účetnictví a daňové administrativy je rizikové hlavně to, když se platba zadá pozdě, s nesprávným variabilním symbolem nebo na nesprávný účet. Kde zjistit výši daně Způsob doručení údajů k platbě závisí na tom, jak poplatník komunikuje s finanční správou. Informace mohou přijít klasickou složenkou, do datové schránky nebo e-mailem. Všichni poplatníci zároveň najdou údaje o výši daně v Daňové informační schránce plus, tedy DIS+, na portálu MOJE daně. Finanční správa začala údaje rozesílat od druhé poloviny dubna. Poplatníci by je proto již měli mít k dispozici. Pokud složenka nebo jiná informace nepřišla, Finanční správa doporučuje kontaktovat příslušný finanční úřad. Ten sdělí přesnou částku daně i platební údaje. Kontakty na jednotlivá pracoviště jsou dostupné na webu Finanční správy. Do DIS+ se lze přihlásit například přes bankovní identitu nebo datovou schránku. Po přihlášení je potřeba zvolit „Informace a nastavení subjektu“ a následně položku „Daň z nemovitých věcí“. Proč se částka nemusí shodovat s loňskem Pro rok 2026 nebyla daň z nemovitých věcí zvýšena a koeficient zůstal na hodnotě 1. To ale neznamená, že každý poplatník zaplatí stejnou částku jako v předchozím roce. Výši daně mohou ovlivnit také místní koeficienty. Ty stanovují obce ve svých obecně závazných vyhláškách. Mohou mít hodnotu od 0,5 do 5,0. Při hodnotě 1 se daň nemění, hodnoty od 0,5 do 1 mohou daň snížit. Obce mají povinnost o změně koeficientu informovat. Poplatníci už letos nedostanou e-mailem informace o platbě a přesné výši daně včetně přehledného rozpisu, pokud si o tuto službu předem nepožádali. Žádost bylo nutné podat Finanční správě do 15. března. Kdo daň platí a jak ji uhradit Daň z nemovitých věcí se týká vlastníků domů, bytů a pozemků. Povinnost se vztahuje také na situace, kdy během relevantního období došlo ke koupi nebo prodeji nemovitosti. Finanční správa umožňuje několik způsobů úhrady. Poplatník může zaplatit klasickou složenkou, která je zpoplatněná, prostřednictvím SIPO nebo přes internetové bankovnictví. Pro jednodušší úhradu Finanční správa přikládá k platebním údajům také QR kód. Podle generální ředitelky Finanční správy Simony Hornochové QR kód výrazně usnadňuje úhradu daně. Daň lze jednoduše zaplatit také přes portál MOJE daně po přihlášení do DIS+ pomocí přihlašovacích údajů k datové schránce, občanského průkazu s čipem nebo bankovní identity. Co by si měli poplatníci zkontrolovat Vlastníci nemovitostí by si měli ověřit, zda obdrželi platební údaje a zda znají přesnou výši daně. Pokud informace nepřišla, je vhodné zkontrolovat DIS+ na portálu MOJE daně nebo kontaktovat příslušný finanční úřad. Hlavní termín pro platbu je 1. června 2026. U částky nad 5 000 korun lze daň rozdělit na dvě poloviny, přičemž druhá splátka má termín 30. listopadu. Pro zemědělskou výrobu platí první termín 31. srpna 2026. Z pohledu účetnictví a daňové administrativy je důležité uložit potvrzení o platbě, ověřit správný účet, variabilní symbol a datum připsání částky. U firem, OSVČ a vlastníků více nemovitostí může i drobná chyba v platbě způsobit zbytečnou administrativu. Klíčové informace 360WEDO pomáhá firmám a podnikatelům s daňovou administrativou, účetnictvím a související komunikací s úřady. https://www.denik.cz/ekonomika/dan-z-nemovistosti-2026-termin-pokuty-slozenka-datovka.html

Daň z nemovitosti 2026: termíny, platba a sankce Číst více »

ESOP

Zaměstnanecké akcie a opce v Česku: nový daňový režim od roku 2026

Daně, Účetnictví, Uncategorized /

Zaměstnanecké akciové programy (ESOP) se v Česku od 1. ledna 2026 řídí novými pravidly. Novela zákona o daních z příjmů mění klíčový moment: kdy a z čeho zaměstnanci odvádějí daň a pojistné. Pro firmy, které ESOP plány zavedly nebo je teprve plánují, to má přímé dopady na strukturu programu, interní dokumentaci i na payroll. Česká úprava se tak přibližuje standardům běžným v zahraničí, zejména ve startupovém prostředí. Proč bylo dřívější zdanění problematické Podle předchozích pravidel se příjem z akcií nebo opcí zdaňoval v okamžiku, kdy zaměstnanec opci uplatnil nebo akcie nabyl. Tento příjem byl klasifikován jako příjem ze závislé činnosti a jako takový podléhal dani z příjmů fyzických osob i odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Výsledkem byl tzv. cash flow problém: zaměstnanci museli odvádět daň a pojistné dřív, než za akcie dostali jakékoli peníze. Firmy mezitím řešily povinné oceňování akcií, výkaznictví a administrativu, a to v okamžiku, kdy akcie často nebyly vůbec obchodovatelné. Dřívější novelizace situaci částečně zlepšily tím, že zavedly odložené zdanění v přesně vymezených případech. Systém ale zanechal řadu nezodpovězených otázek, zejména ohledně limitů, podmínek pro uplatnění režimu a způsobu výpočtu odvodů. Mnoho firem proto ESOP programy odkládalo nebo je nahrazovalo tzv. phantom stock plány. Co přináší novela účinná od 1. 1. 2026 Novela zavádí nový daňový rámec pro vybrané programy zaměstnaneckých akcií a opcí v § 6 a § 6a zákona o daních z příjmů, s účinností od 1. ledna 2026. Základní myšlenka je prostá: zdanění by mělo nastat v okamžiku, kdy zaměstnanec skutečně obdrží reálný ekonomický výnos, a ne při přidělení akcií nebo uplatnění opce. Hlavní zdanitelné události se nově přesouvají na: prodej akcií, vypršení opce, skončení pracovního poměru, IPO nebo převod akcií. Daňová povinnost tedy v typickém případě vzniká až při prodeji. Novela dále přináší: Čím se nová pravidla liší od starých Největší změna se týká okamžiku zdanění a možnosti uplatnit osvobození. Zatímco dříve vznikala povinnost platit při nabytí akcií, nový režim, při splnění podmínek pro kvalifikované zaměstnavatele dle § 6a ZDP, umožňuje zdanění odložit. V určitých případech lze část příjmu od daně osvobodit v rámci zákonných limitů. Zaměstnanci tím získávají lepší cash flow: daň nesplatí dřív, než skutečně obdrží výnos z prodeje. Zaměstnavatelé se vyhnou složitým oceňováním v době, kdy akcie ještě nemají likviditu. Nový systém také řeší problém dvojího zdanění. Podle dřívějších pravidel mohly být akcie zdaněny nejprve jako příjem ze závislé činnosti při uplatnění opce a poté znovu jako kapitálový příjem při prodeji. Nová úprava tyto fáze od sebe odděluje a v určitých situacích umožňuje uplatnit standardní osvobození nebo test doby držení. Konkrétní daňový postup závisí na struktuře programu, tedy na tom, zda jde o stock options, RSU (restricted stock units) nebo ESPP (employee stock purchase plans), a na tom, zda akcie patří české nebo zahraniční společnosti. Dopady pro zaměstnance Pro zaměstnance je hlavní výhodou nižší okamžitá daňová zátěž a zlepšení cash flow. ESOP programy se přibližují principu, který se zkráceně označuje jako „No Tax Before Cash“: daňová povinnost nastupuje až tehdy, kdy zaměstnanec peníze skutečně obdrží. Kde jsou splněny podmínky pro osvobození, může být celková daňová zátěž nižší, ale obvykle jen v rámci zákonných limitů a za předpokladu dodržení doby držení. Zaměstnanci by měli mít na paměti, že porušení podmínek programu může vést k doměření daně nebo ztrátě daňových výhod. Riziko nastává například při předčasném prodeji akcií, skončení pracovního poměru nebo neoprávněném nakládání s opčními právy. Je proto nutné sledovat pořizovací ceny akcií, data uplatnění a prodeje a plnit oznamovací povinnosti, zejména v případech s mezinárodním prvkem. Dopady pro firmy Pro firmy přináší novela příležitosti i nové povinnosti. Atraktivnější odměňování se pojí s přísnějšími nároky na dokumentaci a správu programu. Zaměstnavatelé budou muset správně klasifikovat ESOP nástroje, vést evidenci, sledovat zákonné limity a zajistit včasné oznámení správci daně. Veškerá dokumentace, plánová pravidla, smlouvy o přidělení opcí, podmínky vestingu, ustanovení o good/bad leaver a mechanismus strike price, musí odpovídat daňovému rámci, jinak firma o předpokládané výhody přijde. Pro mezinárodní skupiny je klíčové vymezit, kdo nese náklady programu a jak jsou tyto náklady daňově zohledněny. Zejména u programů, kde je mateřská společnost v zahraničí a zaměstnavatel v Česku, je vhodné přezkoumat intercompany smlouvy a dohody o sdílení nákladů z pohledu transferových cen a daňové uznatelnosti výdajů. Pro RSU programy může být k získání příznivějšího daňového zacházení [OVĚŘIT: novela nestanoví přechodné období ani konkrétní lhůtu pro přizpůsobení RSU struktury] nutné zavést minimální dobu držení a formalizovat oznamovací proces. Přeshraniční situace Při přeložení zaměstnance do zahraničí nebo při příchodu ze zahraničí se zdanění ESOP příjmů dělí mezi státy podle toho, kde a kdy vznikl výnos. Nová česká pravidla stanovují oznamovací a evidenční povinnosti, výsledný daňový postup ale závisí i na příslušné smlouvě o zamezení dvojímu zdanění. Firmy s mezinárodně mobilními zaměstnanci by měly zavést interní postup, který sleduje, která část výnosu vznikla v Česku a zda splňuje podmínky pro osvobození podle nového režimu. Co si z toho odnést Nový daňový režim pro ESOP v Česku je účinný od 1. ledna 2026, na základě novely § 6 a § 6a ZDP. Zdanění se přesouvá z okamžiku nabytí akcií na pozdější zdanitelnou událost, nejčastěji prodej akcií. Podmínkou pro uplatnění výhod je splnění zákonných požadavků: vazba na pracovní poměr, registrace plánu, dodržení doby držení, oznamovací povinnosti. Zaměstnavatelé potřebují přizpůsobit dokumentaci, vesting podmínky a způsob výpočtu pojistného. U RSU a cross-border programů je třeba ověřit strukturu a případně ji upravit. Nedodržení podmínek může vést k doměření daně, pojistného a sankcím. S daňovým nastavením zaměstnaneckých akciových programů a jejich správnou dokumentací pomáhá tým 360WEDO firmám i jejich zaměstnancům v Česku. Zdroje: financnisprava.gov.cz – Novela zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2026 epravo.cz – Zaměstnanecké akcie (ESOP) v roce 2026: co přináší novela aspidos.cz – Nový režim ESOP v Česku od roku 2026

Zaměstnanecké akcie a opce v Česku: nový daňový režim od roku 2026 Číst více »

Přehled OSVČ pro ČSSZ 2026: chyby, které nelze opravit

Přehled OSVČ pro ČSSZ 2026: chyby, které nelze opravit

Audit, Daně, Účetnictví /

Každá OSVČ, která v roce 2025 alespoň část roku podnikala, má povinnost podat přehled o příjmech a výdajích České správě sociálního zabezpečení. Základní lhůta uplynula 4. května 2026, při elektronickém podání po 1. dubnu platí termín 1. června 2026 a při využití daňového poradce 3. srpna 2026. ČSSZ upozorňuje, že s blížícími se termíny roste počet chyb s vážnými finančními důsledky – a některé z nich po odeslání přehledu opravit nelze. Záměna vedlejší a hlavní činnosti: nejčastější a nejdražší chyba Řada OSVČ provozuje podnikání souběžně se zaměstnáním, studiem, důchodem nebo rodičovskou dovolenou – tedy jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pokud tuto skutečnost v přehledu správně nevyznačí, systém automaticky posoudí jejich činnost jako hlavní. Důsledek je přímý: vzniká povinnost platit důchodové pojistné, a to zpravidla ve výrazně vyšší částce, než by odpovídalo vedlejší činnosti. Zásadní omezení spočívá v tom, že charakter činnosti nelze po odeslání přehledu změnit – ani prostřednictvím opravného formuláře. Jde o rozhodnutí, které je po podání definitivní. Nesprávné zaškrtnutí účasti na důchodovém pojištění Druhá riziková situace nastává, pokud OSVČ v přehledu omylem potvrdí účast na důchodovém pojištění. K tomu může dojít pouhou záměnou možností při vyplňování formuláře. I tato chyba je nevratná: po odeslání přehledu vzniká povinnost pojistné uhradit, a to i v případě, že by při nízkých příjmech tato povinnost jinak vůbec nevznikla. Co zkontrolovat před odesláním přehledu ČSSZ vychází výhradně z údajů, které OSVČ sama uvede. Prostor pro zpětné opravy je v řadě případů velmi omezený. Před odesláním přehledu je proto vhodné ověřit tyto body: ePortal ČSSZ: kde přehled podat a kde sledovat výsledky Přehled lze podat bezplatně přes ePortal ČSSZ. Autorizovaným uživatelům systém automaticky předvyplní část údajů – identifikační informace, období výkonu činnosti nebo přehled zaplacených záloh. Po odeslání přehledu ČSSZ informace o doplatcích, přeplatcích nebo penále zveřejňuje výhradně online prostřednictvím ePortalu – papírová oznámení se již nezasílají. Povinnost podat přehled o příjmech a výdajích upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Přehled podává každá OSVČ, která v daném roce alespoň část roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost. Správu agendy zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). OSVČ, které dosud přehled za rok 2025 nepodaly, mají při elektronickém podání čas do 1. června 2026, při využití daňového poradce do 3. srpna 2026. Před odesláním je nezbytné zkontrolovat zejména označení vedlejší nebo hlavní činnosti – po odeslání tuto volbu nelze opravit. Totéž platí pro zaškrtnutí účasti na důchodovém pojištění. Chybně vyplněný přehled může znamenat povinnost hradit pojistné, které by při správném vyplnění nevzniklo. Případný doplatek pojistného je splatný do 8 dnů od termínu podání přehledu, respektive od jeho skutečného podání, pokud bylo pozdější. Pokud potřebujete poradit se správným vyplněním přehledu OSVČ nebo s mzdovou agendou a odvody na sociální pojištění, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://www.podnikatel.cz/clanky/staci-zaskrtnout-jedno-spatne-policko-v-prehledu-a-zbytecne-platite-vysoke-odvody

Přehled OSVČ pro ČSSZ 2026: chyby, které nelze opravit Číst více »

Odložení daňového přiznání přes daňového poradce: termíny 2026

Odložení daňového přiznání přes daňového poradce: termíny 2026

Audit, Daně, Účetnictví /

Daňový řád umožňuje prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů až na šest měsíců po skončení zdaňovacího období. Nejběžnější cestou je podání přiznání prostřednictvím daňového poradce — v takovém případě se lhůta pro DPFO i DPPO za rok 2025 posouvá na 1. července 2026. Se stejným datem je spojena i splatnost daně. Pro OSVČ se prodloužení vztahuje také na přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Prodloužení lhůty však není bezplatné — poplatník nese náklady na poradce nebo správní poplatek 300 Kč. Jak funguje prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání Zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.) prodloužení lhůty přímo neupravuje. Pravidlo vychází z § 136 odst. 2 písm. b) daňového řádu: pokud poplatník nepodá přiznání do tří měsíců po skončení zdaňovacího období a následně ho podá daňový poradce, lhůta se prodlužuje na šest měsíců. Prodloužení se nevztahuje pouze na přípravu přiznání poradcem — od roku 2020 stačí, aby poradce přiznání podal, i když ho připravil sám poplatník. Druhá cesta k prodloužení lhůty je podání žádosti o prodloužení lhůty na finanční úřad. Tato varianta je spojena se správním poplatkem 300 Kč. Přehled lhůt pro daňové přiznání za rok 2025 Způsob podání Lhůta Základní lhůta 1. dubna 2026 Výhradně elektronické podání 4. května 2026 Daňový poradce nebo povinný audit 1. července 2026 Klíčové upřesnění: pokud poradce podá přiznání do 1. dubna 2026, daň je splatná také k 1. dubnu 2026 — k žádnému prodloužení fakticky nedochází. Prodloužení nastane pouze tehdy, pokud poradce přiznání podá po 1. dubnu 2026. Pokud ho podá elektronicky v období od 2. dubna do 4. května 2026, lhůta se posouvá na 1. července 2026. U poplatníků s povinným auditem je lhůta vždy 1. července 2026 bez ohledu na to, kdy poradce přiznání podá. Pro tyto subjekty prodloužení prostřednictvím poradce prakticky žádný efekt nemá. Co prodloužení lhůty znamená pro OSVČ a jejich přehledy Pro osoby samostatně výdělečně činné má prodloužení lhůty pro DPFO přímý dopad na přehledy podávané zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Zákon stanovuje povinnost podat přehled do jednoho měsíce od uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání. Pokud OSVČ v přehledu uvede a doloží, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, nemusí přehled podávat poradce — může ho podat OSVČ sama. Pro přehledy za rok 2025 v případě prodloužené lhůty platí termín 3. srpna 2026 (1. srpna 2026 je sobota, lhůta se posouvá na nejbližší pracovní den). Doplatek pojistného je pak splatný do 11. srpna 2026 — ale pouze za předpokladu, že přehledy byly podány právě 3. srpna 2026. Pokud byly podány dříve nebo později, lhůta pro doplatek se počítá jako 8 dní od podání přehledů. Splatnost doplatku daně z příjmů je na rozdíl od pojistného vždy vázána na uplynutí lhůty pro podání přiznání, nikoli na datum jeho skutečného podání. Pro koho se prodloužení vyplatí Prodloužení lhůty má smysl zejména pro poplatníky, kteří nestihnou shromáždit podklady do základní lhůty, nebo pro ty, jejichž daňová situace je složitější — více zdrojů příjmů, přeshraniční prvky, uplatnění odpočtů. Poplatník musí počítat s náklady na poradce nebo správním poplatkem 300 Kč. Pokud je výsledkem přiznání přeplatek na dani, odložené podání zároveň odkládá jeho vrácení. Prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání upravuje § 136 odst. 2 písm. b) daňového řádu. Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. prodloužení lhůty sám neobsahuje — pravidlo je výhradně součástí daňového řádu. Podmínkou pro uplatnění prodloužené lhůty prostřednictvím poradce je, aby přiznání nebylo podáno v základní tříměsíční lhůtě a aby ho následně podal daňový poradce nebo advokát. Poplatníci, kteří nestihli podat přiznání do 1. dubna 2026, mohou využít elektronické lhůty do 4. května 2026, nebo zajistit podání prostřednictvím poradce a posunout lhůtu na 1. července 2026 — spolu se splatností daně. OSVČ musí v přehledech pro pojišťovnu a ČSSZ výslovně uvést a doložit, že přiznání zpracovává poradce; bez tohoto potvrzení prodloužení přehledů neplatí. Přehled za rok 2025 je v takovém případě splatný do 3. srpna 2026, doplatek pojistného do 11. srpna 2026. Poplatníci s povinným auditem mají lhůtu 1. července 2026 automaticky — spolupráce s poradcem pro ně nepřináší žádné další prodloužení. Pokud potřebujete poradit s odložením daňového přiznání nebo hledáte daňového poradce pro podání přiznání za rok 2025, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/odlozene-danove-priznani-s-danovym-poradcem-pro-koho-se-vyplati

Odložení daňového přiznání přes daňového poradce: termíny 2026 Číst více »

Fakturace společníka vlastní s.r.o.: kdy je to legální a kdy riskantní

Fakturace společníka vlastní s.r.o.: kdy je to legální a kdy riskantní

Daně, Účetnictví /

Společníci s.r.o. občas zvažují, zda si mohou fakturovat vlastní společnosti jako OSVČ. Tato cesta je na první pohled atraktivní — nižší odvody na pojistném a daních. Ve skutečnosti ji správci daně opakovaně zpochybňují a soudy jejich postup potvrzují: pokud společník fakturuje za činnost shodnou s předmětem podnikání společnosti, finanční úřad ji zpravidla překvalifikuje na závislou činnost a doměří daň i pojistné včetně sankcí. Zákonná cesta existuje, ale je podmíněna splněním konkrétních požadavků. Článek vysvětluje, kdy fakturace přípustná je a kdy nikoliv. Proč peníze ze s.r.o. nelze vybírat libovolně Majetek společnosti s ručením omezeným nepatří jejím společníkům. Pokud společník v průběhu roku převádí prostředky z firemního účtu nebo hradí osobní výdaje firemní kartou bez právního důvodu, správce daně tyto platby posuzuje jako zápůjčku. Protože společník a jeho s.r.o. jsou osoby spojené, musí být tato zápůjčka úročena tržní úrokovou sazbou. Výsledkem je, že společník zaplatí společnosti více, než z ní čerpal. Tři legální způsoby, jak dostat peníze ze s.r.o. Podíl na zisku je právo každého společníka plynoucí z jeho podílu. Výplata je však podmíněna splněním zákonných testů — bilančního testu, testu vlastního kapitálu a testu platební schopnosti. V průběhu roku lze vyplácet zálohy na podíl na zisku, i zde ale platí stejné podmínky. Společnost při výplatě sráží daň u zdroje, ve většině případů 15 %. Podíl na zisku se vyplácí ze zisku již zdaněného daní z příjmů právnických osob a nesnižuje daňový základ. Příjmy ze závislé činnosti — tedy odměna na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce, nebo smlouvy o výkonu funkce v případě členů statutárního či dozorčího orgánu — jsou z hlediska odvodů bezpečnou cestou. Pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce, výkon funkce zákonem o obchodních korporacích. Fakturace jako OSVČ je třetí možností. Právě ona je nejproblematičtější a podrobně ji rozebírá zbytek tohoto článku. Kdy je fakturace společníka vlastní s.r.o. zakázána Správci daně i soudy opakovaně potvrdili, že pokud společník fakturuje společnosti za činnost totožnou nebo podobnou s předmětem jejího podnikání, jde o zastřenou závislou činnost. Platí to i pro zdánlivě podpůrné role — zprostředkování obchodů nebo ekonomické poradenství — pokud tyto funkce jsou součástí povinností společníka nebo jednatele ze zákona. Tento závěr potvrdily rozsudky Nejvyššího správního soudu: 7 Afs 164/2005-60 a 8 Afs 57/2008-58. V obou případech NSS dovodil, že výkon podnikatelské činnosti společníka pro vlastní společnost je ze své podstaty závislou činností a fakturace ji nemůže zastřít. Správce daně v takovém případě příjmy překlasifikuje podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. a doměří společnosti daň, zdravotní i sociální pojistné včetně sankcí. Kdy fakturace možná je — a co musí být splněno Fakturace společníka vlastní s.r.o. je přípustná při splnění tří základních podmínek: Aby fakturace nebyla posouzena jako závislá činnost, musí spolupráce splňovat znaky samostatnosti. Konkrétně: společník používá vlastní pracovní prostředky a nástroje, fakturuje i jiným odběratelům, fakturované částky se měsíčně liší podle rozsahu odvedené práce, má sídlo odlišné od adresy společnosti, nepracuje v kanceláři společnosti, nepřijímá přímé pokyny jako zaměstnanec, vede si vlastní evidenci činnosti, nemá stanovenu pracovní dobu ani dovolenou a není uveden na webu společnosti ani nemá její vizitky nebo firemní e-mailovou adresu. Rozsudek NSS 5/2011 č. 2262/2011 potvrdil, že pokud společník a jednatel poskytuje společnosti služby v rámci jiného předmětu podnikání, vykonávaného v oddělených prostorách, vlastními pracovníky a na vlastní náklady, nejde o závislou činnost ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. Praktický příklad: Pan Novotný vlastní 100% podíl v Reklamní agentura, s.r.o. Zároveň má jako fyzická osoba živnostenské oprávnění na truhlářství, které provozuje ve vlastní dílně. Pokud pro svou s.r.o. zhotoví pracovní stoly, může jim tuto práci vyfakturovat — předmět jeho OSVČ se liší od předmětu podnikání společnosti a práci provádí vlastními prostředky. Riziko překlasifikace zde nevzniká. Závislá činnost je definována v § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Podmínky pro prodloužení zdanění při zastřené závislé činnosti vychází z § 2 odst. 3 a odst. 7 daňového řádu (zásada přednosti obsahu před formou). Pravidla pro výplatu podílu na zisku stanoví zákon o obchodních korporacích. Pracovněprávní vztahy upravuje zákoník práce, výkon funkce člena orgánu zákon o obchodních korporacích. Společníci s.r.o., kteří si v současnosti fakturují vlastní společnosti za činnost shodnou s jejím předmětem podnikání, jsou v přímém rozporu s judikaturou NSS. Při daňové kontrole hrozí doměření daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojistného a sankcí — a to zpětně. Legální alternativy jsou pracovní smlouva nebo smlouva o výkonu funkce, výplata podílu na zisku při splnění zákonných podmínek, nebo fakturace za odlišný předmět podnikání při současném splnění všech znaků samostatnosti. Každý, kdo zvažuje změnu způsobu odměňování ze s.r.o., by měl situaci konzultovat dříve, než nastaví fakturační vztah — nikoliv až při kontrole. 360WEDO pomáhá společníkům s.r.o. nastavit způsob odměňování v souladu s platnou legislativou a judikaturou — neváhejte se na nás obrátit. https://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uz-podnikam/problemy-s-fakturaci-spolecnika-do-vlastni-spolecnosti

Fakturace společníka vlastní s.r.o.: kdy je to legální a kdy riskantní Číst více »

Daň z nemovitostí

Daň z nemovitostí 2026: termíny platby a jak ji uhradit

Daně, Účetnictví /

V roce 2026 se daň z nemovitých věcí platí za aktuální rok, nikoliv za rok předchozí. Finanční správa rozesílá platební údaje průběžně — více než milion poplatníků je obdrží do datové schránky, přes milion e-mailem a zbývající část poštou do 25. května. Základní termín splatnosti připadá letos na 1. června 2026, protože konec května vychází na neděli. Poplatníci, kteří v roce 2025 pořídili, prodali nebo jinak změnili nemovitost, měli povinnost tuto skutečnost nahlásit finančnímu úřadu do 2. února 2026. Kdy je daň z nemovitostí splatná v roce 2026 Standardní lhůta pro úhradu daně z nemovitých věcí je konec května. V roce 2026 připadá tento den na neděli, termín se proto posouvá na 1. června 2026. Toto datum platí pro většinu poplatníků — konkrétně pro ty, jejichž daň nepřesahuje 5 000 Kč, nebo pro ty, kteří vlastní nemovitosti výhradně v jednom kraji. Pokud daň přesáhne 5 000 Kč nebo poplatník vlastní nemovitosti ve více krajích, platba probíhá ve splátkách: Jak poplatníci obdrží platební údaje Finanční správa rozesílá platební informace třemi způsoby. Více než milion poplatníků je obdrží do datové schránky (datová schránka), přes milion dalších e-mailem. Zbývajícím poplatníkům finanční správa zašle 1,8 milionu papírových složenek poštou — nejpozději do 25. května. Přibližně 47 tisíc poplatníků platí prostřednictvím SIPO. Platební údaje jsou také dostupné každému poplatníkovi v jeho Daňové informační schránce (DIS+) na portálu MOJE daně. Poplatníci s datovou schránkou, využívající SIPO nebo dostávající údaje e-mailem papírovou složenku neobdrží. Generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová doporučuje platbu přes internetové bankovnictví. Platební podklady — ať už na složence, v e-mailu nebo v datové zprávě — obsahují QR kód, který po naskenování automaticky vyplní platební údaje. Jak se daň z nemovitostí počítá Daň z nemovitých věcí se skládá ze dvou složek: daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek. Sazby závisí na charakteru nemovitosti. Výsledná částka se dále násobí koeficientem stanoveným podle velikosti obce a případně místním koeficientem, který obce stanovují každoročně. Tyto koeficienty v posledních letech prošly výraznými změnami. Poplatník výši daně sám nepočítá — finanční úřad ji vypočte na základě dříve ohlášených údajů. Daň se vždy vyměřuje za veškeré nemovitosti v rámci jednoho kraje. Pokud celková daň nepřesáhne 5 000 Kč a poplatník vlastní nemovitosti pouze v jednom kraji, obdrží jednu souhrnnou složenku. Při vyšší dani nebo nemovitostech ve více krajích přichází více platebních dokladů v jedné zásilce. Pozor na podvodné SMS a e-maily V období platby daní se opakovaně objevují falešné SMS zprávy a e-maily, které napodobují komunikaci finančního úřadu. Mohou obsahovat odkazy nebo QR kódy vedoucí na podvodné weby. Finanční správa nikdy nezasílá výzvy k zadání přihlašovacích nebo bankovních údajů e-mailem ani SMS, nepoužívá hlasové automaty pro vymáhání plateb a nepřikládá přílohy vyžadující citlivé informace. Elektronická komunikace od finanční správy je vždy opatřena elektronickým podpisem. Daň z nemovitých věcí se řídí zákonem o dani z nemovitých věcí [OVĚŘIT: přesné číslo zákona]. Na rozdíl od daně z příjmů se platí za aktuální rok, nikoli za rok předchozí. Registrace k dani probíhá pouze jednou — při pořízení nemovitosti. Při změnách v majetku (koupě, prodej, přestavba, změna účelu) v roce 2025 platila povinnost nahlásit je finančnímu úřadu do 2. února 2026. Poplatníci by měli zkontrolovat, jakým způsobem jim finanční správa platební údaje zasílá — datovou schránkou, e-mailem nebo poštou. Pokud do konce května platební informace nedorazí, jsou dostupné v DIS+ na portálu MOJE daně. Základní termín splatnosti je 1. června 2026 — při zpoždění hrozí sankce. Poplatníci s daní nad 5 000 Kč platí ve splátkách: druhá splátka (pro většinu nemovitostí) je splatná 30. listopadu 2026. Ti, kdo v roce 2025 nemovitost nabyli, prodali, přestavěli nebo změnili její účel a dosud nenahlásili tuto změnu, jsou po termínu — lhůta uplynula 2. února 2026 a je vhodné situaci řešit bez dalšího odkladu. Pokud potřebujete poradit s daňovými povinnostmi spojenými s nemovitostmi nebo s daňovým přiznáním, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://www.lidovky.cz/byznys/dan-nemovitost-termin.A260417_143050_ln_ekonomika_ljpl

Daň z nemovitostí 2026: termíny platby a jak ji uhradit Číst více »