Uncategorized

Automobil patří mezi nejčastější majetek používaný v podnikání. Podnikatel ho může pořídit koupí, na úvěr, formou finančního leasingu nebo operativního leasingu. V každém případě je potřeba správně nastavit zařazení do majetku, účetní a daňové odpisy, nárok na odpočet DPH i uplatnění provozních nákladů. V roce 2026 zůstávají důležitá hlavně pravidla pro dražší osobní automobily kategorie M1, limit daňově uznatelných odpisů a omezení maximálního odpočtu DPH. Pořízení automobilu a zařazení do majetku Pokud podnikatel pořídí automobil a zařadí ho do obchodního majetku, obvykle jde o dlouhodobý hmotný majetek. Osobní automobily spadají do 2. odpisové skupiny, což znamená standardní dobu daňového odpisování 5 let. Podnikatel si může zvolit rovnoměrné nebo zrychlené daňové odpisy. Volba metody ovlivní rozložení daňových nákladů v čase, nikoli celkovou pořizovací hodnotu vozidla. Od roku 2024 platí omezení daňově uznatelných odpisů u vozidel kategorie M1. Pro daňové účely je vstupní cena omezena částkou 2 miliony Kč. Pokud podnikatel pořídí dražší automobil, účetní odpisy může počítat z celé pořizovací ceny. Pro daň z příjmů se však uznají pouze odpisy odpovídající limitu 2 miliony Kč. V praxi to znamená, že u dražších vozidel vzniká rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. Tento rozdíl musí účetnictví správně zachytit a promítnout do daňového základu. Omezení se nevztahuje například na sanitní a pohřební vozidla, automobily používané k silniční motorové dopravě na základě koncese nebo automobily poskytované v rámci finančního leasingu. Finanční a operativní leasing Při pořízení automobilu na leasing je důležité rozlišit finanční a operativní leasing. Daňové a účetní zachycení se u obou variant liší. U finančního leasingu zůstává automobil po dobu trvání leasingu ve vlastnictví leasingové společnosti. Ta vozidlo také odpisuje. Podnikatel jako nájemce zahrnuje leasingové splátky do nákladů a automobil začne odpisovat až po převodu vlastnického práva. U operativního leasingu automobil zůstává po celou dobu ve vlastnictví pronajímatele. Ten ho také odpisuje. Podnikatel uplatňuje pravidelné leasingové platby jako daňové náklady. Operativní leasing je v posledních letech častější hlavně kvůli jednodušší administrativě, předvídatelným měsíčním nákladům a možnosti pravidelně obměňovat vozový park. Pro některé firmy může být praktičtější než vlastnictví vozidla, zejména pokud chtějí omezit starosti se správou a obnovou aut. DPH při pořízení automobilu Plátce DPH má při pořízení automobilu nárok na odpočet DPH, pokud vozidlo používá pro ekonomickou činnost. Pokud auto slouží zároveň k soukromým účelům, lze uplatnit pouze poměrný nárok na odpočet podle skutečného využití. V roce 2026 stále platí omezení maximálního odpočtu DPH u osobních automobilů kategorie M1. U vozidel s pořizovací cenou nad 2 miliony Kč bez DPH lze uplatnit odpočet DPH maximálně ve výši 420 000 Kč. Podnikatelé proto musí u dražších osobních automobilů sledovat dvě omezení současně. První se týká daňových odpisů pro účely daně z příjmů. Druhé se týká maximálního odpočtu DPH. Pokud je automobil používán částečně soukromě, je potřeba nárok na odpočet dále krátit. Nestačí pouze dodržet limit 420 000 Kč. Rozhodující je také reálný poměr využití pro podnikání a pro osobní potřebu. Provozní náklady a kniha jízd Mezi daňově uznatelné náklady mohou patřit zejména pohonné hmoty, servis, opravy, pojištění, dálniční známky, parkovné, odpisy a leasingové splátky. Vždy však musí jít o náklady související s podnikáním. Pokud se automobil používá i k soukromým účelům, je nutné náklady poměrně krátit. V praxi je důležité umět doložit, kdy a proč bylo vozidlo použito pro podnikání. Proto dává smysl vést kvalitní knihu jízd. Ta by měla zachycovat služební cesty tak, aby bylo možné prokázat souvislost s ekonomickou činností. Daňové orgány se na využití automobilů v podnikání zaměřují dlouhodobě. Rizikové jsou hlavně situace, kdy podnikatel uplatňuje většinu nákladů, ale vozidlo fakticky používá i soukromě. Paušál na dopravu Alternativou ke skutečným výdajům je paušál na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů. Paušál činí 5 000 Kč měsíčně při výhradním využití automobilu pro podnikání. Pokud se auto používá jak pro podnikání, tak soukromě, lze uplatnit krácený paušál 4 000 Kč měsíčně. Paušál lze použít maximálně u tří automobilů. Jeho výhodou je jednodušší administrativa a menší potřeba dokládat každý jednotlivý výdaj na pohonné hmoty nebo parkování. Na druhé straně nelze současně uplatnit skutečné výdaje na pohonné hmoty a parkovné, protože ty jsou již zahrnuty v paušální částce. Ostatní náklady, například odpisy, pojištění nebo opravy, lze uplatňovat samostatně. Paušál se v praxi často vyplatí podnikatelům s nižším ročním nájezdem nebo těm, kteří chtějí omezit administrativu spojenou s evidencí provozu vozidla. Prodej automobilu z obchodního majetku Při prodeji automobilu zařazeného v obchodním majetku vstupuje příjem z prodeje do základu daně z příjmů. Pokud je prodávající plátcem DPH a při pořízení vozidla uplatnil nárok na odpočet DPH, zpravidla musí DPH řešit i při samotném prodeji. Pozornost je potřeba věnovat také případné úpravě odpočtu DPH během pětiletého období od pořízení automobilu. To se týká hlavně situací, kdy se změní způsob využití vozidla nebo dojde k jeho dřívějšímu prodeji. Pokud se například automobil původně používal plně pro podnikání, ale později se začal využívat i soukromě, může vzniknout povinnost nárok na odpočet upravit. Podobné otázky je vhodné řešit předem, ne až při prodeji nebo daňové kontrole. Praktické dopady pro podnikatele V roce 2026 by podnikatelé měli u firemních automobilů sledovat hlavně pořizovací cenu, kategorii vozidla, způsob financování, využití pro podnikání a nárok na odpočet DPH. U dražších osobních automobilů kategorie M1 je potřeba správně pracovat s limitem 2 miliony Kč pro daňově uznatelné odpisy a s limitem 420 000 Kč pro odpočet DPH. Pokud je automobil používán také soukromě, je nutné krátit odpočet i provozní náklady podle skutečného využití. Firmy by měly mít nastavená interní pravidla pro evidenci služebních cest, používání vozidel zaměstnanci, parkování, servis a doklady k provozním nákladům. U leasingu je vhodné zkontrolovat, zda smlouva odpovídá skutečnému způsobu užívání vozidla a zda jsou správně řešeny účetní a daňové dopady. Správné nastavení od začátku může snížit riziko sporů při daňové kontrole. Klíčové body Pokud potřebujete poradit se zařazením automobilu do majetku, odpisy, DPH nebo nastavením evidence firemních vozidel, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. Zdroj:https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ucetnictvi/automobily-v-ucetnictvi-a-danich-v-roce-2026/

Finanční správa letos rozeslala údaje pro platbu daně z nemovitých věcí více než čtyřem milionům poplatníků. Stát očekává výběr ve stejném objemu jako loni, tedy přibližně 23,63 miliardy korun. Pro vlastníky domů, bytů a pozemků je důležité pohlídat nejen samotnou výši daně, ale hlavně termín připsání platby na účet příslušného finančního úřadu. Při pozdní úhradě může vzniknout úrok z prodlení. Výši daně lze ověřit přes DIS+ na portálu MOJE daně, případně u příslušného finančního úřadu. Kdy musí být daň z nemovitosti zaplacena Termín úhrady daně z nemovitých věcí závisí na její výši. Pokud daň nepřesahuje 5 000 korun, musí být zaplacena jednorázově nejpozději do 1. června 2026. Jestliže je vyměřená daň vyšší než 5 000 korun, může ji poplatník rozdělit na dvě části. První část musí být uhrazena také do 1. června 2026, druhá nejpozději do 30. listopadu. Rozhodující není den, kdy poplatník zadá příkaz v internetovém bankovnictví, ale den, kdy se částka připíše na účet příslušného finančního úřadu. Výjimka platí pro poplatníky provozující zemědělskou výrobu. U nich je první termín úhrady stanoven na 31. srpna 2026. V praxi je vhodné neodkládat platbu na poslední chvíli. Pokud ale poplatník odešle platbu 1. června a částka dorazí na účet finančního úřadu až za několik dní, nemusí se automaticky obávat sankce. Finanční úřad začíná počítat úrok z prodlení až od čtvrtého dne po splatnosti. Jaké sankce hrozí při opožděné platbě Při prodlení s platbou může vzniknout úrok z prodlení. Jeho výše odpovídá roční repo sazbě České národní banky zvýšené o 14 procentních bodů. Aktuálně jde o sazbu 17,5 %. Pro lepší představu: u nedoplatku 5 000 korun a zpoždění 30 dnů by úrok z prodlení činil 72 korun. Pokud úrok z prodlení nepřesáhne 1 000 korun, finanční úřady jej zpravidla nepředepisují. To neznamená, že je bezpečné termín ignorovat. Pro podnikatele, OSVČ i vlastníky více nemovitostí je důležité mít platbu doloženou a zkontrolovat, zda byla připsána správnému finančnímu úřadu. U účetnictví a daňové administrativy je rizikové hlavně to, když se platba zadá pozdě, s nesprávným variabilním symbolem nebo na nesprávný účet. Kde zjistit výši daně Způsob doručení údajů k platbě závisí na tom, jak poplatník komunikuje s finanční správou. Informace mohou přijít klasickou složenkou, do datové schránky nebo e-mailem. Všichni poplatníci zároveň najdou údaje o výši daně v Daňové informační schránce plus, tedy DIS+, na portálu MOJE daně. Finanční správa začala údaje rozesílat od druhé poloviny dubna. Poplatníci by je proto již měli mít k dispozici. Pokud složenka nebo jiná informace nepřišla, Finanční správa doporučuje kontaktovat příslušný finanční úřad. Ten sdělí přesnou částku daně i platební údaje. Kontakty na jednotlivá pracoviště jsou dostupné na webu Finanční správy. Do DIS+ se lze přihlásit například přes bankovní identitu nebo datovou schránku. Po přihlášení je potřeba zvolit „Informace a nastavení subjektu“ a následně položku „Daň z nemovitých věcí“. Proč se částka nemusí shodovat s loňskem Pro rok 2026 nebyla daň z nemovitých věcí zvýšena a koeficient zůstal na hodnotě 1. To ale neznamená, že každý poplatník zaplatí stejnou částku jako v předchozím roce. Výši daně mohou ovlivnit také místní koeficienty. Ty stanovují obce ve svých obecně závazných vyhláškách. Mohou mít hodnotu od 0,5 do 5,0. Při hodnotě 1 se daň nemění, hodnoty od 0,5 do 1 mohou daň snížit. Obce mají povinnost o změně koeficientu informovat. Poplatníci už letos nedostanou e-mailem informace o platbě a přesné výši daně včetně přehledného rozpisu, pokud si o tuto službu předem nepožádali. Žádost bylo nutné podat Finanční správě do 15. března. Kdo daň platí a jak ji uhradit Daň z nemovitých věcí se týká vlastníků domů, bytů a pozemků. Povinnost se vztahuje také na situace, kdy během relevantního období došlo ke koupi nebo prodeji nemovitosti. Finanční správa umožňuje několik způsobů úhrady. Poplatník může zaplatit klasickou složenkou, která je zpoplatněná, prostřednictvím SIPO nebo přes internetové bankovnictví. Pro jednodušší úhradu Finanční správa přikládá k platebním údajům také QR kód. Podle generální ředitelky Finanční správy Simony Hornochové QR kód výrazně usnadňuje úhradu daně. Daň lze jednoduše zaplatit také přes portál MOJE daně po přihlášení do DIS+ pomocí přihlašovacích údajů k datové schránce, občanského průkazu s čipem nebo bankovní identity. Co by si měli poplatníci zkontrolovat Vlastníci nemovitostí by si měli ověřit, zda obdrželi platební údaje a zda znají přesnou výši daně. Pokud informace nepřišla, je vhodné zkontrolovat DIS+ na portálu MOJE daně nebo kontaktovat příslušný finanční úřad. Hlavní termín pro platbu je 1. června 2026. U částky nad 5 000 korun lze daň rozdělit na dvě poloviny, přičemž druhá splátka má termín 30. listopadu. Pro zemědělskou výrobu platí první termín 31. srpna 2026. Z pohledu účetnictví a daňové administrativy je důležité uložit potvrzení o platbě, ověřit správný účet, variabilní symbol a datum připsání částky. U firem, OSVČ a vlastníků více nemovitostí může i drobná chyba v platbě způsobit zbytečnou administrativu. Klíčové informace 360WEDO pomáhá firmám a podnikatelům s daňovou administrativou, účetnictvím a související komunikací s úřady. https://www.denik.cz/ekonomika/dan-z-nemovistosti-2026-termin-pokuty-slozenka-datovka.html

Od 1. dubna 2026 platí v České republice Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) — nový systém, který mění způsob registrace zaměstnavatelů a způsob plnění měsíčních oznamovacích povinností vůči státní správě. Souběžně s jeho spuštěním zanikla povinnost registrovat se jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti u finančního úřadu. Zaměstnavatelé nyní registrují sebe i zaměstnance v nových rejstřících vedených Českou správou sociálního zabezpečení. Klíčový termín pro doplnění povinných dat je 30. dubna 2026. Co JMHZ mění pro zaměstnavatele od dubna 2026 Spuštění JMHZ přineslo dvě souběžné změny platné od 1. dubna 2026. Zaměstnavatelé přestávají registrovat se u finančního úřadu jako plátci daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Místo toho se registrují v rejstříku zaměstnavatelů a registrují své pracovníky v rejstříku zaměstnanců. Oba rejstříky byly zavedeny zákonem o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Orgány finanční správy ČR budou údaje z těchto rejstříků využívat v rozsahu potřebném pro plnění jejich zákonných úkolů. Co se stane s žádostmi podanými před 1. dubnem 2026 Pokud zaměstnavatel podal žádost o registraci u finančního úřadu před 1. dubnem 2026 a finanční úřad o ní do tohoto data nerozhodl, přenese finanční úřad údaje z žádosti do České správy sociálního zabezpečení. Stejný postup platí pro žádosti o zrušení registrace, o nichž nebylo rozhodnuto do 31. března 2026. Zaměstnavatel nemusí podávat žádost znovu — přenos proběhne automaticky. Pro dokončení registrace je však nutné do 30. dubna 2026 doplnit několik údajů, které součástí původní registrace u finančního úřadu nebyly. Jaká data je nutné zadat pro zaměstnance a proč Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Finanční správou upozorňují na specifický požadavek platný pro dubna 2026. Zaměstnavatel musí při zadávání údajů o každém zaměstnanci uvést stát jeho daňové rezidence. Tato povinnost se vztahuje na všechny zaměstnance bez ohledu na státní příslušnost — tedy i na české zaměstnance, pro které se zadá kód CZ. Pro zaměstnance s daňovou rezidencí v zahraničí je třeba uvést kód příslušného státu. Platnost těchto údajů se uvádí ke dni nejdříve 1. ledna 2026. Pokud tento údaj nebude vyplněn, systém může odmítnout zpracovat měsíční hlášení v části týkající se daňových výhod. Přehled termínů pro podávání hlášení v roce 2026 Systém JMHZ je spuštěn v pilotním režimu. Ministerstvo práce, ČSSZ a Finanční správa stanovily tyto lhůty: V dalších měsících se hlášení podávají pravidelně vždy do 20. dne následujícího měsíce. Potřebné informace k registraci jsou k dispozici na webu České správy sociálního zabezpečení. JMHZ bylo zavedeno zákonem o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Zákon nabyl účinnosti 1. dubna 2026. Ruší povinnost registrace zaměstnavatele u finančního úřadu jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a nahrazuje ji registrací v rejstřících vedených ČSSZ. Správu systému zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Finanční správou ČR. Každý zaměstnavatel v České republice musí do 30. dubna 2026 doplnit registrační údaje v rejstříku zaměstnavatelů a zaregistrovat všechny zaměstnance v rejstříku zaměstnanců. Při registraci zaměstnanců je nutné vyplnit stát daňové rezidence každého z nich — bez tohoto údaje hrozí odmítnutí hlášení s daňovými výhodami. Zaměstnavatelé s nevyřízenou žádostí u finančního úřadu nemusí podávat novou žádost — přenos dat proběhne automaticky. Hlášení za leden, únor a březen 2026 lze podat do 30. června 2026. Za duben 2026 je třeba podat první standardní JMHZ do 20. května 2026. 360WEDO pomáhá firmám s mzdovou agendou a plněním registračních povinností vůči státní správě — neváhejte se na nás obrátit. https://rzp.gov.cz/aktuality-podnikani/cs/aktuality/aktualita;kod=122 https://www.podnikatel.cz/clanky/zasadni-zmena-pro-firmy-registrace-k-dani-mizi-z-formularu