360WEDO Účetní služby a Daňová podpora

Uncategorized

Stát očekává výběr ve stejném objemu jako loni, tedy přibližně 23,63 miliardy korun.

Daň z nemovitosti 2026: termíny, platba a sankce

Finanční správa letos rozeslala údaje pro platbu daně z nemovitých věcí více než čtyřem milionům poplatníků. Stát očekává výběr ve stejném objemu jako loni, tedy přibližně 23,63 miliardy korun. Pro vlastníky domů, bytů a pozemků je důležité pohlídat nejen samotnou výši daně, ale hlavně termín připsání platby na účet příslušného finančního úřadu. Při pozdní úhradě může vzniknout úrok z prodlení. Výši daně lze ověřit přes DIS+ na portálu MOJE daně, případně u příslušného finančního úřadu. Kdy musí být daň z nemovitosti zaplacena Termín úhrady daně z nemovitých věcí závisí na její výši. Pokud daň nepřesahuje 5 000 korun, musí být zaplacena jednorázově nejpozději do 1. června 2026. Jestliže je vyměřená daň vyšší než 5 000 korun, může ji poplatník rozdělit na dvě části. První část musí být uhrazena také do 1. června 2026, druhá nejpozději do 30. listopadu. Rozhodující není den, kdy poplatník zadá příkaz v internetovém bankovnictví, ale den, kdy se částka připíše na účet příslušného finančního úřadu. Výjimka platí pro poplatníky provozující zemědělskou výrobu. U nich je první termín úhrady stanoven na 31. srpna 2026. V praxi je vhodné neodkládat platbu na poslední chvíli. Pokud ale poplatník odešle platbu 1. června a částka dorazí na účet finančního úřadu až za několik dní, nemusí se automaticky obávat sankce. Finanční úřad začíná počítat úrok z prodlení až od čtvrtého dne po splatnosti. Jaké sankce hrozí při opožděné platbě Při prodlení s platbou může vzniknout úrok z prodlení. Jeho výše odpovídá roční repo sazbě České národní banky zvýšené o 14 procentních bodů. Aktuálně jde o sazbu 17,5 %. Pro lepší představu: u nedoplatku 5 000 korun a zpoždění 30 dnů by úrok z prodlení činil 72 korun. Pokud úrok z prodlení nepřesáhne 1 000 korun, finanční úřady jej zpravidla nepředepisují. To neznamená, že je bezpečné termín ignorovat. Pro podnikatele, OSVČ i vlastníky více nemovitostí je důležité mít platbu doloženou a zkontrolovat, zda byla připsána správnému finančnímu úřadu. U účetnictví a daňové administrativy je rizikové hlavně to, když se platba zadá pozdě, s nesprávným variabilním symbolem nebo na nesprávný účet. Kde zjistit výši daně Způsob doručení údajů k platbě závisí na tom, jak poplatník komunikuje s finanční správou. Informace mohou přijít klasickou složenkou, do datové schránky nebo e-mailem. Všichni poplatníci zároveň najdou údaje o výši daně v Daňové informační schránce plus, tedy DIS+, na portálu MOJE daně. Finanční správa začala údaje rozesílat od druhé poloviny dubna. Poplatníci by je proto již měli mít k dispozici. Pokud složenka nebo jiná informace nepřišla, Finanční správa doporučuje kontaktovat příslušný finanční úřad. Ten sdělí přesnou částku daně i platební údaje. Kontakty na jednotlivá pracoviště jsou dostupné na webu Finanční správy. Do DIS+ se lze přihlásit například přes bankovní identitu nebo datovou schránku. Po přihlášení je potřeba zvolit „Informace a nastavení subjektu“ a následně položku „Daň z nemovitých věcí“. Proč se částka nemusí shodovat s loňskem Pro rok 2026 nebyla daň z nemovitých věcí zvýšena a koeficient zůstal na hodnotě 1. To ale neznamená, že každý poplatník zaplatí stejnou částku jako v předchozím roce. Výši daně mohou ovlivnit také místní koeficienty. Ty stanovují obce ve svých obecně závazných vyhláškách. Mohou mít hodnotu od 0,5 do 5,0. Při hodnotě 1 se daň nemění, hodnoty od 0,5 do 1 mohou daň snížit. Obce mají povinnost o změně koeficientu informovat. Poplatníci už letos nedostanou e-mailem informace o platbě a přesné výši daně včetně přehledného rozpisu, pokud si o tuto službu předem nepožádali. Žádost bylo nutné podat Finanční správě do 15. března. Kdo daň platí a jak ji uhradit Daň z nemovitých věcí se týká vlastníků domů, bytů a pozemků. Povinnost se vztahuje také na situace, kdy během relevantního období došlo ke koupi nebo prodeji nemovitosti. Finanční správa umožňuje několik způsobů úhrady. Poplatník může zaplatit klasickou složenkou, která je zpoplatněná, prostřednictvím SIPO nebo přes internetové bankovnictví. Pro jednodušší úhradu Finanční správa přikládá k platebním údajům také QR kód. Podle generální ředitelky Finanční správy Simony Hornochové QR kód výrazně usnadňuje úhradu daně. Daň lze jednoduše zaplatit také přes portál MOJE daně po přihlášení do DIS+ pomocí přihlašovacích údajů k datové schránce, občanského průkazu s čipem nebo bankovní identity. Co by si měli poplatníci zkontrolovat Vlastníci nemovitostí by si měli ověřit, zda obdrželi platební údaje a zda znají přesnou výši daně. Pokud informace nepřišla, je vhodné zkontrolovat DIS+ na portálu MOJE daně nebo kontaktovat příslušný finanční úřad. Hlavní termín pro platbu je 1. června 2026. U částky nad 5 000 korun lze daň rozdělit na dvě poloviny, přičemž druhá splátka má termín 30. listopadu. Pro zemědělskou výrobu platí první termín 31. srpna 2026. Z pohledu účetnictví a daňové administrativy je důležité uložit potvrzení o platbě, ověřit správný účet, variabilní symbol a datum připsání částky. U firem, OSVČ a vlastníků více nemovitostí může i drobná chyba v platbě způsobit zbytečnou administrativu. Klíčové informace 360WEDO pomáhá firmám a podnikatelům s daňovou administrativou, účetnictvím a související komunikací s úřady. https://www.denik.cz/ekonomika/dan-z-nemovistosti-2026-termin-pokuty-slozenka-datovka.html

Daň z nemovitosti 2026: termíny, platba a sankce Číst více »

ESOP

Zaměstnanecké akcie a opce v Česku: nový daňový režim od roku 2026

Zaměstnanecké akciové programy (ESOP) se v Česku od 1. ledna 2026 řídí novými pravidly. Novela zákona o daních z příjmů mění klíčový moment: kdy a z čeho zaměstnanci odvádějí daň a pojistné. Pro firmy, které ESOP plány zavedly nebo je teprve plánují, to má přímé dopady na strukturu programu, interní dokumentaci i na payroll. Česká úprava se tak přibližuje standardům běžným v zahraničí, zejména ve startupovém prostředí. Proč bylo dřívější zdanění problematické Podle předchozích pravidel se příjem z akcií nebo opcí zdaňoval v okamžiku, kdy zaměstnanec opci uplatnil nebo akcie nabyl. Tento příjem byl klasifikován jako příjem ze závislé činnosti a jako takový podléhal dani z příjmů fyzických osob i odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Výsledkem byl tzv. cash flow problém: zaměstnanci museli odvádět daň a pojistné dřív, než za akcie dostali jakékoli peníze. Firmy mezitím řešily povinné oceňování akcií, výkaznictví a administrativu, a to v okamžiku, kdy akcie často nebyly vůbec obchodovatelné. Dřívější novelizace situaci částečně zlepšily tím, že zavedly odložené zdanění v přesně vymezených případech. Systém ale zanechal řadu nezodpovězených otázek, zejména ohledně limitů, podmínek pro uplatnění režimu a způsobu výpočtu odvodů. Mnoho firem proto ESOP programy odkládalo nebo je nahrazovalo tzv. phantom stock plány. Co přináší novela účinná od 1. 1. 2026 Novela zavádí nový daňový rámec pro vybrané programy zaměstnaneckých akcií a opcí v § 6 a § 6a zákona o daních z příjmů, s účinností od 1. ledna 2026. Základní myšlenka je prostá: zdanění by mělo nastat v okamžiku, kdy zaměstnanec skutečně obdrží reálný ekonomický výnos, a ne při přidělení akcií nebo uplatnění opce. Hlavní zdanitelné události se nově přesouvají na: prodej akcií, vypršení opce, skončení pracovního poměru, IPO nebo převod akcií. Daňová povinnost tedy v typickém případě vzniká až při prodeji. Novela dále přináší: Čím se nová pravidla liší od starých Největší změna se týká okamžiku zdanění a možnosti uplatnit osvobození. Zatímco dříve vznikala povinnost platit při nabytí akcií, nový režim, při splnění podmínek pro kvalifikované zaměstnavatele dle § 6a ZDP, umožňuje zdanění odložit. V určitých případech lze část příjmu od daně osvobodit v rámci zákonných limitů. Zaměstnanci tím získávají lepší cash flow: daň nesplatí dřív, než skutečně obdrží výnos z prodeje. Zaměstnavatelé se vyhnou složitým oceňováním v době, kdy akcie ještě nemají likviditu. Nový systém také řeší problém dvojího zdanění. Podle dřívějších pravidel mohly být akcie zdaněny nejprve jako příjem ze závislé činnosti při uplatnění opce a poté znovu jako kapitálový příjem při prodeji. Nová úprava tyto fáze od sebe odděluje a v určitých situacích umožňuje uplatnit standardní osvobození nebo test doby držení. Konkrétní daňový postup závisí na struktuře programu, tedy na tom, zda jde o stock options, RSU (restricted stock units) nebo ESPP (employee stock purchase plans), a na tom, zda akcie patří české nebo zahraniční společnosti. Dopady pro zaměstnance Pro zaměstnance je hlavní výhodou nižší okamžitá daňová zátěž a zlepšení cash flow. ESOP programy se přibližují principu, který se zkráceně označuje jako „No Tax Before Cash“: daňová povinnost nastupuje až tehdy, kdy zaměstnanec peníze skutečně obdrží. Kde jsou splněny podmínky pro osvobození, může být celková daňová zátěž nižší, ale obvykle jen v rámci zákonných limitů a za předpokladu dodržení doby držení. Zaměstnanci by měli mít na paměti, že porušení podmínek programu může vést k doměření daně nebo ztrátě daňových výhod. Riziko nastává například při předčasném prodeji akcií, skončení pracovního poměru nebo neoprávněném nakládání s opčními právy. Je proto nutné sledovat pořizovací ceny akcií, data uplatnění a prodeje a plnit oznamovací povinnosti, zejména v případech s mezinárodním prvkem. Dopady pro firmy Pro firmy přináší novela příležitosti i nové povinnosti. Atraktivnější odměňování se pojí s přísnějšími nároky na dokumentaci a správu programu. Zaměstnavatelé budou muset správně klasifikovat ESOP nástroje, vést evidenci, sledovat zákonné limity a zajistit včasné oznámení správci daně. Veškerá dokumentace, plánová pravidla, smlouvy o přidělení opcí, podmínky vestingu, ustanovení o good/bad leaver a mechanismus strike price, musí odpovídat daňovému rámci, jinak firma o předpokládané výhody přijde. Pro mezinárodní skupiny je klíčové vymezit, kdo nese náklady programu a jak jsou tyto náklady daňově zohledněny. Zejména u programů, kde je mateřská společnost v zahraničí a zaměstnavatel v Česku, je vhodné přezkoumat intercompany smlouvy a dohody o sdílení nákladů z pohledu transferových cen a daňové uznatelnosti výdajů. Pro RSU programy může být k získání příznivějšího daňového zacházení [OVĚŘIT: novela nestanoví přechodné období ani konkrétní lhůtu pro přizpůsobení RSU struktury] nutné zavést minimální dobu držení a formalizovat oznamovací proces. Přeshraniční situace Při přeložení zaměstnance do zahraničí nebo při příchodu ze zahraničí se zdanění ESOP příjmů dělí mezi státy podle toho, kde a kdy vznikl výnos. Nová česká pravidla stanovují oznamovací a evidenční povinnosti, výsledný daňový postup ale závisí i na příslušné smlouvě o zamezení dvojímu zdanění. Firmy s mezinárodně mobilními zaměstnanci by měly zavést interní postup, který sleduje, která část výnosu vznikla v Česku a zda splňuje podmínky pro osvobození podle nového režimu. Co si z toho odnést Nový daňový režim pro ESOP v Česku je účinný od 1. ledna 2026, na základě novely § 6 a § 6a ZDP. Zdanění se přesouvá z okamžiku nabytí akcií na pozdější zdanitelnou událost, nejčastěji prodej akcií. Podmínkou pro uplatnění výhod je splnění zákonných požadavků: vazba na pracovní poměr, registrace plánu, dodržení doby držení, oznamovací povinnosti. Zaměstnavatelé potřebují přizpůsobit dokumentaci, vesting podmínky a způsob výpočtu pojistného. U RSU a cross-border programů je třeba ověřit strukturu a případně ji upravit. Nedodržení podmínek může vést k doměření daně, pojistného a sankcím. S daňovým nastavením zaměstnaneckých akciových programů a jejich správnou dokumentací pomáhá tým 360WEDO firmám i jejich zaměstnancům v Česku. Zdroje: financnisprava.gov.cz – Novela zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2026 epravo.cz – Zaměstnanecké akcie (ESOP) v roce 2026: co přináší novela aspidos.cz – Nový režim ESOP v Česku od roku 2026

Zaměstnanecké akcie a opce v Česku: nový daňový režim od roku 2026 Číst více »

JMHZ od 1. dubna 2026: termíny a povinnosti zaměstnavatelů

JMHZ od 1. dubna 2026: termíny a povinnosti zaměstnavatelů

Od 1. dubna 2026 platí v České republice Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) — nový systém, který mění způsob registrace zaměstnavatelů a způsob plnění měsíčních oznamovacích povinností vůči státní správě. Souběžně s jeho spuštěním zanikla povinnost registrovat se jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti u finančního úřadu. Zaměstnavatelé nyní registrují sebe i zaměstnance v nových rejstřících vedených Českou správou sociálního zabezpečení. Klíčový termín pro doplnění povinných dat je 30. dubna 2026. Co JMHZ mění pro zaměstnavatele od dubna 2026 Spuštění JMHZ přineslo dvě souběžné změny platné od 1. dubna 2026. Zaměstnavatelé přestávají registrovat se u finančního úřadu jako plátci daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Místo toho se registrují v rejstříku zaměstnavatelů a registrují své pracovníky v rejstříku zaměstnanců. Oba rejstříky byly zavedeny zákonem o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Orgány finanční správy ČR budou údaje z těchto rejstříků využívat v rozsahu potřebném pro plnění jejich zákonných úkolů. Co se stane s žádostmi podanými před 1. dubnem 2026 Pokud zaměstnavatel podal žádost o registraci u finančního úřadu před 1. dubnem 2026 a finanční úřad o ní do tohoto data nerozhodl, přenese finanční úřad údaje z žádosti do České správy sociálního zabezpečení. Stejný postup platí pro žádosti o zrušení registrace, o nichž nebylo rozhodnuto do 31. března 2026. Zaměstnavatel nemusí podávat žádost znovu — přenos proběhne automaticky. Pro dokončení registrace je však nutné do 30. dubna 2026 doplnit několik údajů, které součástí původní registrace u finančního úřadu nebyly. Jaká data je nutné zadat pro zaměstnance a proč Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Finanční správou upozorňují na specifický požadavek platný pro dubna 2026. Zaměstnavatel musí při zadávání údajů o každém zaměstnanci uvést stát jeho daňové rezidence. Tato povinnost se vztahuje na všechny zaměstnance bez ohledu na státní příslušnost — tedy i na české zaměstnance, pro které se zadá kód CZ. Pro zaměstnance s daňovou rezidencí v zahraničí je třeba uvést kód příslušného státu. Platnost těchto údajů se uvádí ke dni nejdříve 1. ledna 2026. Pokud tento údaj nebude vyplněn, systém může odmítnout zpracovat měsíční hlášení v části týkající se daňových výhod. Přehled termínů pro podávání hlášení v roce 2026 Systém JMHZ je spuštěn v pilotním režimu. Ministerstvo práce, ČSSZ a Finanční správa stanovily tyto lhůty: V dalších měsících se hlášení podávají pravidelně vždy do 20. dne následujícího měsíce. Potřebné informace k registraci jsou k dispozici na webu České správy sociálního zabezpečení. JMHZ bylo zavedeno zákonem o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Zákon nabyl účinnosti 1. dubna 2026. Ruší povinnost registrace zaměstnavatele u finančního úřadu jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a nahrazuje ji registrací v rejstřících vedených ČSSZ. Správu systému zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Finanční správou ČR. Každý zaměstnavatel v České republice musí do 30. dubna 2026 doplnit registrační údaje v rejstříku zaměstnavatelů a zaregistrovat všechny zaměstnance v rejstříku zaměstnanců. Při registraci zaměstnanců je nutné vyplnit stát daňové rezidence každého z nich — bez tohoto údaje hrozí odmítnutí hlášení s daňovými výhodami. Zaměstnavatelé s nevyřízenou žádostí u finančního úřadu nemusí podávat novou žádost — přenos dat proběhne automaticky. Hlášení za leden, únor a březen 2026 lze podat do 30. června 2026. Za duben 2026 je třeba podat první standardní JMHZ do 20. května 2026. 360WEDO pomáhá firmám s mzdovou agendou a plněním registračních povinností vůči státní správě — neváhejte se na nás obrátit. https://rzp.gov.cz/aktuality-podnikani/cs/aktuality/aktualita;kod=122 https://www.podnikatel.cz/clanky/zasadni-zmena-pro-firmy-registrace-k-dani-mizi-z-formularu

JMHZ od 1. dubna 2026: termíny a povinnosti zaměstnavatelů Číst více »

Daň z příjmu při prodeji nemovitosti: jak ji neplatit

Pokud prodáváte nemovitost, může být tento příjem podroben dani z příjmu. Záleží však na mnoha faktorech, které jsou stanoveny zákonem o dani z příjmu. Splněním podmínek pro osvobození od daně můžete ušetřit značné částky.Příjmy z prodeje nemovitosti podléhají zdanění, konkrétně dani z příjmu fyzických osob (DPFO). Tento příjem nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se zdaňuje v rámci dílčího základu daně mezi ostatními příjmy podle § 10 zákona o dani z příjmu. Existují však případy, kdy lze příjem z prodeje osvobodit od daně. Zdanění příjmů z prodeje nemovitosti Při prodeji nemovitosti je důležité vědět, jaké daňové povinnosti na prodávajícího čekají. Příjmy z prodeje nemovitosti podléhají zdanění jako ostatní příjmy (§ 10 „Ostatní příjmy“) podle zákona o dani z příjmu, pokud nejsou od daně osvobozeny. Je proto důležité vědět, co se považuje za příjem a jaké výdaje může prodávající proti němu uplatnit. Za příjem z prodeje nemovitosti se považuje celková částka, kterou prodávající obdrží od kupujícího. Tento příjem musí být uveden v daňovém přiznání a zdaněn podle příslušné sazby daně z příjmu, pokud nesplňuje podmínky pro osvobození. Výdaje spojené s prodejem lze však z tohoto příjmu odečíst. Mezi nejčastější uznatelné výdaje patří pořizovací (zůstatková) cena nemovitosti, výdaje na její rekonstrukci nebo modernizaci, poplatky spojené s prodejem nemovitosti (například provize realitní kanceláři) a další prokazatelné související výdaje. Časový test: pět nebo deset let? Jedním z častých způsobů, jak dosáhnout osvobození od daně, je splnit tzv. časový test. Pokud prodávající vlastnil nemovitost déle než 10 let, je příjem z jejího prodeje osvobozen od daně. Tato lhůta se počítá od okamžiku nabytí nemovitosti až do okamžiku jejího prodeje. Do doby vlastnictví se započítává i období tzv. posledního zůstavitele, tedy pokud je nemovitost získána dědictvím, doba vlastnictví se fiktivně prodlužuje o dobu, kdy nemovitost vlastnil zůstavitel. Desetiletá lhůta se však vztahuje pouze na nemovitosti pořízené po 1. lednu 2021. U nemovitostí pořízených před 1. lednem 2021 stačí k osvobození od daně, aby nemovitost byla ve vlastnictví déle než pět let. Další časový test: „Bydlel dva roky před prodejem“ Dalším způsobem, jak osvobodit příjmy z prodeje nemovitosti, je bydlet v ní alespoň dva roky bezprostředně před jejím prodejem. Důkazní povinnost v tomto případě zůstává na straně poplatníka. Je důležité, že poplatník nemusí mít v nemovitosti trvalé bydliště. Poplatník však musí prokázat, že jeho hlavní bydliště se nacházelo v této nemovitosti, a to pomocí důkazních prostředků, například svědectví sousedů, doručování pošty na danou adresu, zaměstnání v dosahu a dalších. Časový test nesplněn, ale prostředky z prodeje použity na bydlení Pokud poplatník nesplňuje časové kritérium a zároveň v nemovitosti nebydlel, může využít další možnosti osvobození příjmu od daně. Příjem z prodeje nemovitosti může být osvobozen od daně, pokud prodávající použije tento příjem na uspokojení svých bytových potřeb. Aby bylo osvobození uznáno, musí prodávající prokázat, že všechny získané prostředky použil na pořízení bydlení pro sebe, a to nikoliv pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji. Za uspokojení bytové potřeby se považuje: Zákon o dani z příjmu stanoví, že „pokud je osvobození od daně podmíněno použitím získaných prostředků na zajištění vlastních bytových potřeb, je tato podmínka splněna, pokud poplatník daně z příjmu fyzických osob tyto prostředky použije na zajištění vlastních bytových potřeb do konce zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo pokud částku odpovídající získaným prostředkům použil na pořízení vlastních bytových potřeb před jejich získáním, nejpozději však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.“ Zjednodušeně řečeno, pokud poplatník získal příjem z prodeje nemovitosti v roce 2024, může využít osvobození, pokud prostředky použil na pořízení bydlení v daňovém období roku 2023, 2024 nebo 2025. Porušení podmínek osvobození a získání příjmu Při nesplnění podmínek osvobození, zejména v případě podmíněného osvobození z prodeje nemovitosti s následným využitím daňové úlevy na bytové potřeby, musí poplatník zaplatit daň z získaného příjmu. Podle zákona o dani z příjmu „tento příjem je příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, pokud nejsou splněny podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na pořízení vlastního bydlení.“ Pokud tedy poplatník podmíněně osvobodí příjem z prodeje nemovitosti v roce 2024 a prostředky nepoužije na uspokojení vlastních bytových potřeb do konce zdaňovacího období roku 2025, bude muset daň z tohoto podmíněně osvobozeného příjmu přiznat ve svém daňovém přiznání za rok 2025. Zdroj: https://www.podnikatel.cz/clanky/kdy-se-vyhneme-platbe-dane-z-prijmu-pri-prodeji-nemovitosti

Daň z příjmu při prodeji nemovitosti: jak ji neplatit Číst více »