360WEDO Účetní služby a Daňová podpora

fabonum@mailfence.com

Stát očekává výběr ve stejném objemu jako loni, tedy přibližně 23,63 miliardy korun.

Daň z nemovitosti 2026: termíny, platba a sankce

Finanční správa letos rozeslala údaje pro platbu daně z nemovitých věcí více než čtyřem milionům poplatníků. Stát očekává výběr ve stejném objemu jako loni, tedy přibližně 23,63 miliardy korun. Pro vlastníky domů, bytů a pozemků je důležité pohlídat nejen samotnou výši daně, ale hlavně termín připsání platby na účet příslušného finančního úřadu. Při pozdní úhradě může vzniknout úrok z prodlení. Výši daně lze ověřit přes DIS+ na portálu MOJE daně, případně u příslušného finančního úřadu. Kdy musí být daň z nemovitosti zaplacena Termín úhrady daně z nemovitých věcí závisí na její výši. Pokud daň nepřesahuje 5 000 korun, musí být zaplacena jednorázově nejpozději do 1. června 2026. Jestliže je vyměřená daň vyšší než 5 000 korun, může ji poplatník rozdělit na dvě části. První část musí být uhrazena také do 1. června 2026, druhá nejpozději do 30. listopadu. Rozhodující není den, kdy poplatník zadá příkaz v internetovém bankovnictví, ale den, kdy se částka připíše na účet příslušného finančního úřadu. Výjimka platí pro poplatníky provozující zemědělskou výrobu. U nich je první termín úhrady stanoven na 31. srpna 2026. V praxi je vhodné neodkládat platbu na poslední chvíli. Pokud ale poplatník odešle platbu 1. června a částka dorazí na účet finančního úřadu až za několik dní, nemusí se automaticky obávat sankce. Finanční úřad začíná počítat úrok z prodlení až od čtvrtého dne po splatnosti. Jaké sankce hrozí při opožděné platbě Při prodlení s platbou může vzniknout úrok z prodlení. Jeho výše odpovídá roční repo sazbě České národní banky zvýšené o 14 procentních bodů. Aktuálně jde o sazbu 17,5 %. Pro lepší představu: u nedoplatku 5 000 korun a zpoždění 30 dnů by úrok z prodlení činil 72 korun. Pokud úrok z prodlení nepřesáhne 1 000 korun, finanční úřady jej zpravidla nepředepisují. To neznamená, že je bezpečné termín ignorovat. Pro podnikatele, OSVČ i vlastníky více nemovitostí je důležité mít platbu doloženou a zkontrolovat, zda byla připsána správnému finančnímu úřadu. U účetnictví a daňové administrativy je rizikové hlavně to, když se platba zadá pozdě, s nesprávným variabilním symbolem nebo na nesprávný účet. Kde zjistit výši daně Způsob doručení údajů k platbě závisí na tom, jak poplatník komunikuje s finanční správou. Informace mohou přijít klasickou složenkou, do datové schránky nebo e-mailem. Všichni poplatníci zároveň najdou údaje o výši daně v Daňové informační schránce plus, tedy DIS+, na portálu MOJE daně. Finanční správa začala údaje rozesílat od druhé poloviny dubna. Poplatníci by je proto již měli mít k dispozici. Pokud složenka nebo jiná informace nepřišla, Finanční správa doporučuje kontaktovat příslušný finanční úřad. Ten sdělí přesnou částku daně i platební údaje. Kontakty na jednotlivá pracoviště jsou dostupné na webu Finanční správy. Do DIS+ se lze přihlásit například přes bankovní identitu nebo datovou schránku. Po přihlášení je potřeba zvolit „Informace a nastavení subjektu“ a následně položku „Daň z nemovitých věcí“. Proč se částka nemusí shodovat s loňskem Pro rok 2026 nebyla daň z nemovitých věcí zvýšena a koeficient zůstal na hodnotě 1. To ale neznamená, že každý poplatník zaplatí stejnou částku jako v předchozím roce. Výši daně mohou ovlivnit také místní koeficienty. Ty stanovují obce ve svých obecně závazných vyhláškách. Mohou mít hodnotu od 0,5 do 5,0. Při hodnotě 1 se daň nemění, hodnoty od 0,5 do 1 mohou daň snížit. Obce mají povinnost o změně koeficientu informovat. Poplatníci už letos nedostanou e-mailem informace o platbě a přesné výši daně včetně přehledného rozpisu, pokud si o tuto službu předem nepožádali. Žádost bylo nutné podat Finanční správě do 15. března. Kdo daň platí a jak ji uhradit Daň z nemovitých věcí se týká vlastníků domů, bytů a pozemků. Povinnost se vztahuje také na situace, kdy během relevantního období došlo ke koupi nebo prodeji nemovitosti. Finanční správa umožňuje několik způsobů úhrady. Poplatník může zaplatit klasickou složenkou, která je zpoplatněná, prostřednictvím SIPO nebo přes internetové bankovnictví. Pro jednodušší úhradu Finanční správa přikládá k platebním údajům také QR kód. Podle generální ředitelky Finanční správy Simony Hornochové QR kód výrazně usnadňuje úhradu daně. Daň lze jednoduše zaplatit také přes portál MOJE daně po přihlášení do DIS+ pomocí přihlašovacích údajů k datové schránce, občanského průkazu s čipem nebo bankovní identity. Co by si měli poplatníci zkontrolovat Vlastníci nemovitostí by si měli ověřit, zda obdrželi platební údaje a zda znají přesnou výši daně. Pokud informace nepřišla, je vhodné zkontrolovat DIS+ na portálu MOJE daně nebo kontaktovat příslušný finanční úřad. Hlavní termín pro platbu je 1. června 2026. U částky nad 5 000 korun lze daň rozdělit na dvě poloviny, přičemž druhá splátka má termín 30. listopadu. Pro zemědělskou výrobu platí první termín 31. srpna 2026. Z pohledu účetnictví a daňové administrativy je důležité uložit potvrzení o platbě, ověřit správný účet, variabilní symbol a datum připsání částky. U firem, OSVČ a vlastníků více nemovitostí může i drobná chyba v platbě způsobit zbytečnou administrativu. Klíčové informace 360WEDO pomáhá firmám a podnikatelům s daňovou administrativou, účetnictvím a související komunikací s úřady. https://www.denik.cz/ekonomika/dan-z-nemovistosti-2026-termin-pokuty-slozenka-datovka.html

Daň z nemovitosti 2026: termíny, platba a sankce Číst více »

ESOP

Zaměstnanecké akcie a opce v Česku: nový daňový režim od roku 2026

Zaměstnanecké akciové programy (ESOP) se v Česku od 1. ledna 2026 řídí novými pravidly. Novela zákona o daních z příjmů mění klíčový moment: kdy a z čeho zaměstnanci odvádějí daň a pojistné. Pro firmy, které ESOP plány zavedly nebo je teprve plánují, to má přímé dopady na strukturu programu, interní dokumentaci i na payroll. Česká úprava se tak přibližuje standardům běžným v zahraničí, zejména ve startupovém prostředí. Proč bylo dřívější zdanění problematické Podle předchozích pravidel se příjem z akcií nebo opcí zdaňoval v okamžiku, kdy zaměstnanec opci uplatnil nebo akcie nabyl. Tento příjem byl klasifikován jako příjem ze závislé činnosti a jako takový podléhal dani z příjmů fyzických osob i odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Výsledkem byl tzv. cash flow problém: zaměstnanci museli odvádět daň a pojistné dřív, než za akcie dostali jakékoli peníze. Firmy mezitím řešily povinné oceňování akcií, výkaznictví a administrativu, a to v okamžiku, kdy akcie často nebyly vůbec obchodovatelné. Dřívější novelizace situaci částečně zlepšily tím, že zavedly odložené zdanění v přesně vymezených případech. Systém ale zanechal řadu nezodpovězených otázek, zejména ohledně limitů, podmínek pro uplatnění režimu a způsobu výpočtu odvodů. Mnoho firem proto ESOP programy odkládalo nebo je nahrazovalo tzv. phantom stock plány. Co přináší novela účinná od 1. 1. 2026 Novela zavádí nový daňový rámec pro vybrané programy zaměstnaneckých akcií a opcí v § 6 a § 6a zákona o daních z příjmů, s účinností od 1. ledna 2026. Základní myšlenka je prostá: zdanění by mělo nastat v okamžiku, kdy zaměstnanec skutečně obdrží reálný ekonomický výnos, a ne při přidělení akcií nebo uplatnění opce. Hlavní zdanitelné události se nově přesouvají na: prodej akcií, vypršení opce, skončení pracovního poměru, IPO nebo převod akcií. Daňová povinnost tedy v typickém případě vzniká až při prodeji. Novela dále přináší: Čím se nová pravidla liší od starých Největší změna se týká okamžiku zdanění a možnosti uplatnit osvobození. Zatímco dříve vznikala povinnost platit při nabytí akcií, nový režim, při splnění podmínek pro kvalifikované zaměstnavatele dle § 6a ZDP, umožňuje zdanění odložit. V určitých případech lze část příjmu od daně osvobodit v rámci zákonných limitů. Zaměstnanci tím získávají lepší cash flow: daň nesplatí dřív, než skutečně obdrží výnos z prodeje. Zaměstnavatelé se vyhnou složitým oceňováním v době, kdy akcie ještě nemají likviditu. Nový systém také řeší problém dvojího zdanění. Podle dřívějších pravidel mohly být akcie zdaněny nejprve jako příjem ze závislé činnosti při uplatnění opce a poté znovu jako kapitálový příjem při prodeji. Nová úprava tyto fáze od sebe odděluje a v určitých situacích umožňuje uplatnit standardní osvobození nebo test doby držení. Konkrétní daňový postup závisí na struktuře programu, tedy na tom, zda jde o stock options, RSU (restricted stock units) nebo ESPP (employee stock purchase plans), a na tom, zda akcie patří české nebo zahraniční společnosti. Dopady pro zaměstnance Pro zaměstnance je hlavní výhodou nižší okamžitá daňová zátěž a zlepšení cash flow. ESOP programy se přibližují principu, který se zkráceně označuje jako „No Tax Before Cash“: daňová povinnost nastupuje až tehdy, kdy zaměstnanec peníze skutečně obdrží. Kde jsou splněny podmínky pro osvobození, může být celková daňová zátěž nižší, ale obvykle jen v rámci zákonných limitů a za předpokladu dodržení doby držení. Zaměstnanci by měli mít na paměti, že porušení podmínek programu může vést k doměření daně nebo ztrátě daňových výhod. Riziko nastává například při předčasném prodeji akcií, skončení pracovního poměru nebo neoprávněném nakládání s opčními právy. Je proto nutné sledovat pořizovací ceny akcií, data uplatnění a prodeje a plnit oznamovací povinnosti, zejména v případech s mezinárodním prvkem. Dopady pro firmy Pro firmy přináší novela příležitosti i nové povinnosti. Atraktivnější odměňování se pojí s přísnějšími nároky na dokumentaci a správu programu. Zaměstnavatelé budou muset správně klasifikovat ESOP nástroje, vést evidenci, sledovat zákonné limity a zajistit včasné oznámení správci daně. Veškerá dokumentace, plánová pravidla, smlouvy o přidělení opcí, podmínky vestingu, ustanovení o good/bad leaver a mechanismus strike price, musí odpovídat daňovému rámci, jinak firma o předpokládané výhody přijde. Pro mezinárodní skupiny je klíčové vymezit, kdo nese náklady programu a jak jsou tyto náklady daňově zohledněny. Zejména u programů, kde je mateřská společnost v zahraničí a zaměstnavatel v Česku, je vhodné přezkoumat intercompany smlouvy a dohody o sdílení nákladů z pohledu transferových cen a daňové uznatelnosti výdajů. Pro RSU programy může být k získání příznivějšího daňového zacházení [OVĚŘIT: novela nestanoví přechodné období ani konkrétní lhůtu pro přizpůsobení RSU struktury] nutné zavést minimální dobu držení a formalizovat oznamovací proces. Přeshraniční situace Při přeložení zaměstnance do zahraničí nebo při příchodu ze zahraničí se zdanění ESOP příjmů dělí mezi státy podle toho, kde a kdy vznikl výnos. Nová česká pravidla stanovují oznamovací a evidenční povinnosti, výsledný daňový postup ale závisí i na příslušné smlouvě o zamezení dvojímu zdanění. Firmy s mezinárodně mobilními zaměstnanci by měly zavést interní postup, který sleduje, která část výnosu vznikla v Česku a zda splňuje podmínky pro osvobození podle nového režimu. Co si z toho odnést Nový daňový režim pro ESOP v Česku je účinný od 1. ledna 2026, na základě novely § 6 a § 6a ZDP. Zdanění se přesouvá z okamžiku nabytí akcií na pozdější zdanitelnou událost, nejčastěji prodej akcií. Podmínkou pro uplatnění výhod je splnění zákonných požadavků: vazba na pracovní poměr, registrace plánu, dodržení doby držení, oznamovací povinnosti. Zaměstnavatelé potřebují přizpůsobit dokumentaci, vesting podmínky a způsob výpočtu pojistného. U RSU a cross-border programů je třeba ověřit strukturu a případně ji upravit. Nedodržení podmínek může vést k doměření daně, pojistného a sankcím. S daňovým nastavením zaměstnaneckých akciových programů a jejich správnou dokumentací pomáhá tým 360WEDO firmám i jejich zaměstnancům v Česku. Zdroje: financnisprava.gov.cz – Novela zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2026 epravo.cz – Zaměstnanecké akcie (ESOP) v roce 2026: co přináší novela aspidos.cz – Nový režim ESOP v Česku od roku 2026

Zaměstnanecké akcie a opce v Česku: nový daňový režim od roku 2026 Číst více »

Přehled OSVČ pro ČSSZ 2026: chyby, které nelze opravit

Přehled OSVČ pro ČSSZ 2026: chyby, které nelze opravit

Každá OSVČ, která v roce 2025 alespoň část roku podnikala, má povinnost podat přehled o příjmech a výdajích České správě sociálního zabezpečení. Základní lhůta uplynula 4. května 2026, při elektronickém podání po 1. dubnu platí termín 1. června 2026 a při využití daňového poradce 3. srpna 2026. ČSSZ upozorňuje, že s blížícími se termíny roste počet chyb s vážnými finančními důsledky – a některé z nich po odeslání přehledu opravit nelze. Záměna vedlejší a hlavní činnosti: nejčastější a nejdražší chyba Řada OSVČ provozuje podnikání souběžně se zaměstnáním, studiem, důchodem nebo rodičovskou dovolenou – tedy jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pokud tuto skutečnost v přehledu správně nevyznačí, systém automaticky posoudí jejich činnost jako hlavní. Důsledek je přímý: vzniká povinnost platit důchodové pojistné, a to zpravidla ve výrazně vyšší částce, než by odpovídalo vedlejší činnosti. Zásadní omezení spočívá v tom, že charakter činnosti nelze po odeslání přehledu změnit – ani prostřednictvím opravného formuláře. Jde o rozhodnutí, které je po podání definitivní. Nesprávné zaškrtnutí účasti na důchodovém pojištění Druhá riziková situace nastává, pokud OSVČ v přehledu omylem potvrdí účast na důchodovém pojištění. K tomu může dojít pouhou záměnou možností při vyplňování formuláře. I tato chyba je nevratná: po odeslání přehledu vzniká povinnost pojistné uhradit, a to i v případě, že by při nízkých příjmech tato povinnost jinak vůbec nevznikla. Co zkontrolovat před odesláním přehledu ČSSZ vychází výhradně z údajů, které OSVČ sama uvede. Prostor pro zpětné opravy je v řadě případů velmi omezený. Před odesláním přehledu je proto vhodné ověřit tyto body: ePortal ČSSZ: kde přehled podat a kde sledovat výsledky Přehled lze podat bezplatně přes ePortal ČSSZ. Autorizovaným uživatelům systém automaticky předvyplní část údajů – identifikační informace, období výkonu činnosti nebo přehled zaplacených záloh. Po odeslání přehledu ČSSZ informace o doplatcích, přeplatcích nebo penále zveřejňuje výhradně online prostřednictvím ePortalu – papírová oznámení se již nezasílají. Povinnost podat přehled o příjmech a výdajích upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Přehled podává každá OSVČ, která v daném roce alespoň část roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost. Správu agendy zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). OSVČ, které dosud přehled za rok 2025 nepodaly, mají při elektronickém podání čas do 1. června 2026, při využití daňového poradce do 3. srpna 2026. Před odesláním je nezbytné zkontrolovat zejména označení vedlejší nebo hlavní činnosti – po odeslání tuto volbu nelze opravit. Totéž platí pro zaškrtnutí účasti na důchodovém pojištění. Chybně vyplněný přehled může znamenat povinnost hradit pojistné, které by při správném vyplnění nevzniklo. Případný doplatek pojistného je splatný do 8 dnů od termínu podání přehledu, respektive od jeho skutečného podání, pokud bylo pozdější. Pokud potřebujete poradit se správným vyplněním přehledu OSVČ nebo s mzdovou agendou a odvody na sociální pojištění, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://www.podnikatel.cz/clanky/staci-zaskrtnout-jedno-spatne-policko-v-prehledu-a-zbytecne-platite-vysoke-odvody

Přehled OSVČ pro ČSSZ 2026: chyby, které nelze opravit Číst více »

Odložení daňového přiznání přes daňového poradce: termíny 2026

Odložení daňového přiznání přes daňového poradce: termíny 2026

Daňový řád umožňuje prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů až na šest měsíců po skončení zdaňovacího období. Nejběžnější cestou je podání přiznání prostřednictvím daňového poradce — v takovém případě se lhůta pro DPFO i DPPO za rok 2025 posouvá na 1. července 2026. Se stejným datem je spojena i splatnost daně. Pro OSVČ se prodloužení vztahuje také na přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Prodloužení lhůty však není bezplatné — poplatník nese náklady na poradce nebo správní poplatek 300 Kč. Jak funguje prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání Zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.) prodloužení lhůty přímo neupravuje. Pravidlo vychází z § 136 odst. 2 písm. b) daňového řádu: pokud poplatník nepodá přiznání do tří měsíců po skončení zdaňovacího období a následně ho podá daňový poradce, lhůta se prodlužuje na šest měsíců. Prodloužení se nevztahuje pouze na přípravu přiznání poradcem — od roku 2020 stačí, aby poradce přiznání podal, i když ho připravil sám poplatník. Druhá cesta k prodloužení lhůty je podání žádosti o prodloužení lhůty na finanční úřad. Tato varianta je spojena se správním poplatkem 300 Kč. Přehled lhůt pro daňové přiznání za rok 2025 Způsob podání Lhůta Základní lhůta 1. dubna 2026 Výhradně elektronické podání 4. května 2026 Daňový poradce nebo povinný audit 1. července 2026 Klíčové upřesnění: pokud poradce podá přiznání do 1. dubna 2026, daň je splatná také k 1. dubnu 2026 — k žádnému prodloužení fakticky nedochází. Prodloužení nastane pouze tehdy, pokud poradce přiznání podá po 1. dubnu 2026. Pokud ho podá elektronicky v období od 2. dubna do 4. května 2026, lhůta se posouvá na 1. července 2026. U poplatníků s povinným auditem je lhůta vždy 1. července 2026 bez ohledu na to, kdy poradce přiznání podá. Pro tyto subjekty prodloužení prostřednictvím poradce prakticky žádný efekt nemá. Co prodloužení lhůty znamená pro OSVČ a jejich přehledy Pro osoby samostatně výdělečně činné má prodloužení lhůty pro DPFO přímý dopad na přehledy podávané zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Zákon stanovuje povinnost podat přehled do jednoho měsíce od uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání. Pokud OSVČ v přehledu uvede a doloží, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, nemusí přehled podávat poradce — může ho podat OSVČ sama. Pro přehledy za rok 2025 v případě prodloužené lhůty platí termín 3. srpna 2026 (1. srpna 2026 je sobota, lhůta se posouvá na nejbližší pracovní den). Doplatek pojistného je pak splatný do 11. srpna 2026 — ale pouze za předpokladu, že přehledy byly podány právě 3. srpna 2026. Pokud byly podány dříve nebo později, lhůta pro doplatek se počítá jako 8 dní od podání přehledů. Splatnost doplatku daně z příjmů je na rozdíl od pojistného vždy vázána na uplynutí lhůty pro podání přiznání, nikoli na datum jeho skutečného podání. Pro koho se prodloužení vyplatí Prodloužení lhůty má smysl zejména pro poplatníky, kteří nestihnou shromáždit podklady do základní lhůty, nebo pro ty, jejichž daňová situace je složitější — více zdrojů příjmů, přeshraniční prvky, uplatnění odpočtů. Poplatník musí počítat s náklady na poradce nebo správním poplatkem 300 Kč. Pokud je výsledkem přiznání přeplatek na dani, odložené podání zároveň odkládá jeho vrácení. Prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání upravuje § 136 odst. 2 písm. b) daňového řádu. Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. prodloužení lhůty sám neobsahuje — pravidlo je výhradně součástí daňového řádu. Podmínkou pro uplatnění prodloužené lhůty prostřednictvím poradce je, aby přiznání nebylo podáno v základní tříměsíční lhůtě a aby ho následně podal daňový poradce nebo advokát. Poplatníci, kteří nestihli podat přiznání do 1. dubna 2026, mohou využít elektronické lhůty do 4. května 2026, nebo zajistit podání prostřednictvím poradce a posunout lhůtu na 1. července 2026 — spolu se splatností daně. OSVČ musí v přehledech pro pojišťovnu a ČSSZ výslovně uvést a doložit, že přiznání zpracovává poradce; bez tohoto potvrzení prodloužení přehledů neplatí. Přehled za rok 2025 je v takovém případě splatný do 3. srpna 2026, doplatek pojistného do 11. srpna 2026. Poplatníci s povinným auditem mají lhůtu 1. července 2026 automaticky — spolupráce s poradcem pro ně nepřináší žádné další prodloužení. Pokud potřebujete poradit s odložením daňového přiznání nebo hledáte daňového poradce pro podání přiznání za rok 2025, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/odlozene-danove-priznani-s-danovym-poradcem-pro-koho-se-vyplati

Odložení daňového přiznání přes daňového poradce: termíny 2026 Číst více »

Fakturace společníka vlastní s.r.o.: kdy je to legální a kdy riskantní

Fakturace společníka vlastní s.r.o.: kdy je to legální a kdy riskantní

Společníci s.r.o. občas zvažují, zda si mohou fakturovat vlastní společnosti jako OSVČ. Tato cesta je na první pohled atraktivní — nižší odvody na pojistném a daních. Ve skutečnosti ji správci daně opakovaně zpochybňují a soudy jejich postup potvrzují: pokud společník fakturuje za činnost shodnou s předmětem podnikání společnosti, finanční úřad ji zpravidla překvalifikuje na závislou činnost a doměří daň i pojistné včetně sankcí. Zákonná cesta existuje, ale je podmíněna splněním konkrétních požadavků. Článek vysvětluje, kdy fakturace přípustná je a kdy nikoliv. Proč peníze ze s.r.o. nelze vybírat libovolně Majetek společnosti s ručením omezeným nepatří jejím společníkům. Pokud společník v průběhu roku převádí prostředky z firemního účtu nebo hradí osobní výdaje firemní kartou bez právního důvodu, správce daně tyto platby posuzuje jako zápůjčku. Protože společník a jeho s.r.o. jsou osoby spojené, musí být tato zápůjčka úročena tržní úrokovou sazbou. Výsledkem je, že společník zaplatí společnosti více, než z ní čerpal. Tři legální způsoby, jak dostat peníze ze s.r.o. Podíl na zisku je právo každého společníka plynoucí z jeho podílu. Výplata je však podmíněna splněním zákonných testů — bilančního testu, testu vlastního kapitálu a testu platební schopnosti. V průběhu roku lze vyplácet zálohy na podíl na zisku, i zde ale platí stejné podmínky. Společnost při výplatě sráží daň u zdroje, ve většině případů 15 %. Podíl na zisku se vyplácí ze zisku již zdaněného daní z příjmů právnických osob a nesnižuje daňový základ. Příjmy ze závislé činnosti — tedy odměna na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce, nebo smlouvy o výkonu funkce v případě členů statutárního či dozorčího orgánu — jsou z hlediska odvodů bezpečnou cestou. Pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce, výkon funkce zákonem o obchodních korporacích. Fakturace jako OSVČ je třetí možností. Právě ona je nejproblematičtější a podrobně ji rozebírá zbytek tohoto článku. Kdy je fakturace společníka vlastní s.r.o. zakázána Správci daně i soudy opakovaně potvrdili, že pokud společník fakturuje společnosti za činnost totožnou nebo podobnou s předmětem jejího podnikání, jde o zastřenou závislou činnost. Platí to i pro zdánlivě podpůrné role — zprostředkování obchodů nebo ekonomické poradenství — pokud tyto funkce jsou součástí povinností společníka nebo jednatele ze zákona. Tento závěr potvrdily rozsudky Nejvyššího správního soudu: 7 Afs 164/2005-60 a 8 Afs 57/2008-58. V obou případech NSS dovodil, že výkon podnikatelské činnosti společníka pro vlastní společnost je ze své podstaty závislou činností a fakturace ji nemůže zastřít. Správce daně v takovém případě příjmy překlasifikuje podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. a doměří společnosti daň, zdravotní i sociální pojistné včetně sankcí. Kdy fakturace možná je — a co musí být splněno Fakturace společníka vlastní s.r.o. je přípustná při splnění tří základních podmínek: Aby fakturace nebyla posouzena jako závislá činnost, musí spolupráce splňovat znaky samostatnosti. Konkrétně: společník používá vlastní pracovní prostředky a nástroje, fakturuje i jiným odběratelům, fakturované částky se měsíčně liší podle rozsahu odvedené práce, má sídlo odlišné od adresy společnosti, nepracuje v kanceláři společnosti, nepřijímá přímé pokyny jako zaměstnanec, vede si vlastní evidenci činnosti, nemá stanovenu pracovní dobu ani dovolenou a není uveden na webu společnosti ani nemá její vizitky nebo firemní e-mailovou adresu. Rozsudek NSS 5/2011 č. 2262/2011 potvrdil, že pokud společník a jednatel poskytuje společnosti služby v rámci jiného předmětu podnikání, vykonávaného v oddělených prostorách, vlastními pracovníky a na vlastní náklady, nejde o závislou činnost ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. Praktický příklad: Pan Novotný vlastní 100% podíl v Reklamní agentura, s.r.o. Zároveň má jako fyzická osoba živnostenské oprávnění na truhlářství, které provozuje ve vlastní dílně. Pokud pro svou s.r.o. zhotoví pracovní stoly, může jim tuto práci vyfakturovat — předmět jeho OSVČ se liší od předmětu podnikání společnosti a práci provádí vlastními prostředky. Riziko překlasifikace zde nevzniká. Závislá činnost je definována v § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Podmínky pro prodloužení zdanění při zastřené závislé činnosti vychází z § 2 odst. 3 a odst. 7 daňového řádu (zásada přednosti obsahu před formou). Pravidla pro výplatu podílu na zisku stanoví zákon o obchodních korporacích. Pracovněprávní vztahy upravuje zákoník práce, výkon funkce člena orgánu zákon o obchodních korporacích. Společníci s.r.o., kteří si v současnosti fakturují vlastní společnosti za činnost shodnou s jejím předmětem podnikání, jsou v přímém rozporu s judikaturou NSS. Při daňové kontrole hrozí doměření daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojistného a sankcí — a to zpětně. Legální alternativy jsou pracovní smlouva nebo smlouva o výkonu funkce, výplata podílu na zisku při splnění zákonných podmínek, nebo fakturace za odlišný předmět podnikání při současném splnění všech znaků samostatnosti. Každý, kdo zvažuje změnu způsobu odměňování ze s.r.o., by měl situaci konzultovat dříve, než nastaví fakturační vztah — nikoliv až při kontrole. 360WEDO pomáhá společníkům s.r.o. nastavit způsob odměňování v souladu s platnou legislativou a judikaturou — neváhejte se na nás obrátit. https://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uz-podnikam/problemy-s-fakturaci-spolecnika-do-vlastni-spolecnosti

Fakturace společníka vlastní s.r.o.: kdy je to legální a kdy riskantní Číst více »

Daň z nemovitostí

Daň z nemovitostí 2026: termíny platby a jak ji uhradit

V roce 2026 se daň z nemovitých věcí platí za aktuální rok, nikoliv za rok předchozí. Finanční správa rozesílá platební údaje průběžně — více než milion poplatníků je obdrží do datové schránky, přes milion e-mailem a zbývající část poštou do 25. května. Základní termín splatnosti připadá letos na 1. června 2026, protože konec května vychází na neděli. Poplatníci, kteří v roce 2025 pořídili, prodali nebo jinak změnili nemovitost, měli povinnost tuto skutečnost nahlásit finančnímu úřadu do 2. února 2026. Kdy je daň z nemovitostí splatná v roce 2026 Standardní lhůta pro úhradu daně z nemovitých věcí je konec května. V roce 2026 připadá tento den na neděli, termín se proto posouvá na 1. června 2026. Toto datum platí pro většinu poplatníků — konkrétně pro ty, jejichž daň nepřesahuje 5 000 Kč, nebo pro ty, kteří vlastní nemovitosti výhradně v jednom kraji. Pokud daň přesáhne 5 000 Kč nebo poplatník vlastní nemovitosti ve více krajích, platba probíhá ve splátkách: Jak poplatníci obdrží platební údaje Finanční správa rozesílá platební informace třemi způsoby. Více než milion poplatníků je obdrží do datové schránky (datová schránka), přes milion dalších e-mailem. Zbývajícím poplatníkům finanční správa zašle 1,8 milionu papírových složenek poštou — nejpozději do 25. května. Přibližně 47 tisíc poplatníků platí prostřednictvím SIPO. Platební údaje jsou také dostupné každému poplatníkovi v jeho Daňové informační schránce (DIS+) na portálu MOJE daně. Poplatníci s datovou schránkou, využívající SIPO nebo dostávající údaje e-mailem papírovou složenku neobdrží. Generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová doporučuje platbu přes internetové bankovnictví. Platební podklady — ať už na složence, v e-mailu nebo v datové zprávě — obsahují QR kód, který po naskenování automaticky vyplní platební údaje. Jak se daň z nemovitostí počítá Daň z nemovitých věcí se skládá ze dvou složek: daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek. Sazby závisí na charakteru nemovitosti. Výsledná částka se dále násobí koeficientem stanoveným podle velikosti obce a případně místním koeficientem, který obce stanovují každoročně. Tyto koeficienty v posledních letech prošly výraznými změnami. Poplatník výši daně sám nepočítá — finanční úřad ji vypočte na základě dříve ohlášených údajů. Daň se vždy vyměřuje za veškeré nemovitosti v rámci jednoho kraje. Pokud celková daň nepřesáhne 5 000 Kč a poplatník vlastní nemovitosti pouze v jednom kraji, obdrží jednu souhrnnou složenku. Při vyšší dani nebo nemovitostech ve více krajích přichází více platebních dokladů v jedné zásilce. Pozor na podvodné SMS a e-maily V období platby daní se opakovaně objevují falešné SMS zprávy a e-maily, které napodobují komunikaci finančního úřadu. Mohou obsahovat odkazy nebo QR kódy vedoucí na podvodné weby. Finanční správa nikdy nezasílá výzvy k zadání přihlašovacích nebo bankovních údajů e-mailem ani SMS, nepoužívá hlasové automaty pro vymáhání plateb a nepřikládá přílohy vyžadující citlivé informace. Elektronická komunikace od finanční správy je vždy opatřena elektronickým podpisem. Daň z nemovitých věcí se řídí zákonem o dani z nemovitých věcí [OVĚŘIT: přesné číslo zákona]. Na rozdíl od daně z příjmů se platí za aktuální rok, nikoli za rok předchozí. Registrace k dani probíhá pouze jednou — při pořízení nemovitosti. Při změnách v majetku (koupě, prodej, přestavba, změna účelu) v roce 2025 platila povinnost nahlásit je finančnímu úřadu do 2. února 2026. Poplatníci by měli zkontrolovat, jakým způsobem jim finanční správa platební údaje zasílá — datovou schránkou, e-mailem nebo poštou. Pokud do konce května platební informace nedorazí, jsou dostupné v DIS+ na portálu MOJE daně. Základní termín splatnosti je 1. června 2026 — při zpoždění hrozí sankce. Poplatníci s daní nad 5 000 Kč platí ve splátkách: druhá splátka (pro většinu nemovitostí) je splatná 30. listopadu 2026. Ti, kdo v roce 2025 nemovitost nabyli, prodali, přestavěli nebo změnili její účel a dosud nenahlásili tuto změnu, jsou po termínu — lhůta uplynula 2. února 2026 a je vhodné situaci řešit bez dalšího odkladu. Pokud potřebujete poradit s daňovými povinnostmi spojenými s nemovitostmi nebo s daňovým přiznáním, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://www.lidovky.cz/byznys/dan-nemovitost-termin.A260417_143050_ln_ekonomika_ljpl

Daň z nemovitostí 2026: termíny platby a jak ji uhradit Číst více »

JMHZ od 1. dubna 2026: termíny a povinnosti zaměstnavatelů

JMHZ od 1. dubna 2026: termíny a povinnosti zaměstnavatelů

Od 1. dubna 2026 platí v České republice Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) — nový systém, který mění způsob registrace zaměstnavatelů a způsob plnění měsíčních oznamovacích povinností vůči státní správě. Souběžně s jeho spuštěním zanikla povinnost registrovat se jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti u finančního úřadu. Zaměstnavatelé nyní registrují sebe i zaměstnance v nových rejstřících vedených Českou správou sociálního zabezpečení. Klíčový termín pro doplnění povinných dat je 30. dubna 2026. Co JMHZ mění pro zaměstnavatele od dubna 2026 Spuštění JMHZ přineslo dvě souběžné změny platné od 1. dubna 2026. Zaměstnavatelé přestávají registrovat se u finančního úřadu jako plátci daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Místo toho se registrují v rejstříku zaměstnavatelů a registrují své pracovníky v rejstříku zaměstnanců. Oba rejstříky byly zavedeny zákonem o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Orgány finanční správy ČR budou údaje z těchto rejstříků využívat v rozsahu potřebném pro plnění jejich zákonných úkolů. Co se stane s žádostmi podanými před 1. dubnem 2026 Pokud zaměstnavatel podal žádost o registraci u finančního úřadu před 1. dubnem 2026 a finanční úřad o ní do tohoto data nerozhodl, přenese finanční úřad údaje z žádosti do České správy sociálního zabezpečení. Stejný postup platí pro žádosti o zrušení registrace, o nichž nebylo rozhodnuto do 31. března 2026. Zaměstnavatel nemusí podávat žádost znovu — přenos proběhne automaticky. Pro dokončení registrace je však nutné do 30. dubna 2026 doplnit několik údajů, které součástí původní registrace u finančního úřadu nebyly. Jaká data je nutné zadat pro zaměstnance a proč Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Finanční správou upozorňují na specifický požadavek platný pro dubna 2026. Zaměstnavatel musí při zadávání údajů o každém zaměstnanci uvést stát jeho daňové rezidence. Tato povinnost se vztahuje na všechny zaměstnance bez ohledu na státní příslušnost — tedy i na české zaměstnance, pro které se zadá kód CZ. Pro zaměstnance s daňovou rezidencí v zahraničí je třeba uvést kód příslušného státu. Platnost těchto údajů se uvádí ke dni nejdříve 1. ledna 2026. Pokud tento údaj nebude vyplněn, systém může odmítnout zpracovat měsíční hlášení v části týkající se daňových výhod. Přehled termínů pro podávání hlášení v roce 2026 Systém JMHZ je spuštěn v pilotním režimu. Ministerstvo práce, ČSSZ a Finanční správa stanovily tyto lhůty: V dalších měsících se hlášení podávají pravidelně vždy do 20. dne následujícího měsíce. Potřebné informace k registraci jsou k dispozici na webu České správy sociálního zabezpečení. JMHZ bylo zavedeno zákonem o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Zákon nabyl účinnosti 1. dubna 2026. Ruší povinnost registrace zaměstnavatele u finančního úřadu jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a nahrazuje ji registrací v rejstřících vedených ČSSZ. Správu systému zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Finanční správou ČR. Každý zaměstnavatel v České republice musí do 30. dubna 2026 doplnit registrační údaje v rejstříku zaměstnavatelů a zaregistrovat všechny zaměstnance v rejstříku zaměstnanců. Při registraci zaměstnanců je nutné vyplnit stát daňové rezidence každého z nich — bez tohoto údaje hrozí odmítnutí hlášení s daňovými výhodami. Zaměstnavatelé s nevyřízenou žádostí u finančního úřadu nemusí podávat novou žádost — přenos dat proběhne automaticky. Hlášení za leden, únor a březen 2026 lze podat do 30. června 2026. Za duben 2026 je třeba podat první standardní JMHZ do 20. května 2026. 360WEDO pomáhá firmám s mzdovou agendou a plněním registračních povinností vůči státní správě — neváhejte se na nás obrátit. https://rzp.gov.cz/aktuality-podnikani/cs/aktuality/aktualita;kod=122 https://www.podnikatel.cz/clanky/zasadni-zmena-pro-firmy-registrace-k-dani-mizi-z-formularu

JMHZ od 1. dubna 2026: termíny a povinnosti zaměstnavatelů Číst více »

Lhůty pro podání daňového přiznání k DPFO za rok 2025

Lhůty pro podání daňového přiznání k DPFO za rok 2025

Pro daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 platí tři různé lhůty podle způsobu podání a případného zastoupení daňovým poradcem. Základní lhůta pro papírové i elektronické podání uplynula 1. dubna 2026. Poplatníci podávající výhradně elektronicky mají čas do 4. května 2026. Nejdelší lhůta — do 1. července 2026 — platí pro poplatníky zastoupené daňovým poradcem nebo s povinným auditem. Splatnost daně se vždy váže ke stejnému datu jako příslušná lhůta pro podání. Tři lhůty pro daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2025 Daňový řád stanoví tři základní lhůty. Délka závisí na způsobu podání přiznání a na tom, zda poplatník využívá daňového poradce. Základní lhůta: 3 měsíce po skončení zdaňovacího období Platí pro poplatníky podávající přiznání samostatně — v papírové i elektronické formě. Lhůta pro přiznání za rok 2025 uplynula 1. dubna 2026 (středa). Ve stejný den byla splatná i vypočtená daň. Prodloužená lhůta při výhradně elektronickém podání: 4 měsíce Pokud poplatník podá přiznání výhradně elektronicky, lhůta se prodlužuje o jeden měsíc. Elektronické podání je možné například prostřednictvím datové schránky nebo aplikací Finanční správy ČR. Lhůta pro přiznání za rok 2025 je 4. května 2026 (pondělí). Původní datum — 1. května — připadá na státní svátek, proto se lhůta posouvá na nejbližší pracovní den. Šestiměsíční lhůta při zastoupení daňovým poradcem nebo povinném auditu Nejdelší lhůta platí v případě, že přiznání podává za poplatníka daňový poradce nebo advokát, nebo pokud má poplatník zákonnou povinnost auditu účetní závěrky. Lhůta pro přiznání za rok 2025 je 1. července 2026 (středa). V tento den je splatná i daň. Jak se lhůty počítají Lhůta začíná běžet dnem následujícím po skončení zdaňovacího období. Pro rok 2025 tedy od 1. ledna 2026. Pokud poslední den lhůty připadne na víkend nebo státní svátek, lhůta se automaticky posouvá na nejbližší pracovní den. Kdo musí podávat daňové přiznání elektronicky Elektronická forma podání je povinná pro vybrané skupiny poplatníků. Zákonná povinnost se zpravidla vztahuje na osoby, kterým byla ze zákona zřízena datová schránka, na právnické osoby, na poplatníky s povinným auditem účetní závěrky a na daňové poradce podávající přiznání za klienty. Nedodržení povinné elektronické formy může vést k sankcím. Poplatníci, kteří si nejsou jistí, zda se na ně tato povinnost vztahuje, by měli situaci ověřit před uplynutím příslušné lhůty. Lhůty pro podání daňového přiznání jsou upraveny daňovým řádem. Základní lhůta činí 3 měsíce, prodloužená lhůta při elektronickém podání 4 měsíce, maximální lhůta při zastoupení poradcem nebo povinném auditu 6 měsíců. Pravidla jsou dlouhodobě stabilní; mění se pouze konkrétní kalendářní data v závislosti na tom, kdy lhůta připadá na pracovní den. Poplatníci, kteří nepodali přiznání do 1. dubna 2026, mohou ještě využít prodloužené elektronické lhůty do 4. května 2026 — za podmínky, že podání proběhne výhradně elektronicky. Kdo má datovou schránku zřízenou ze zákona nebo je právnickou osobou, je povinen podat přiznání elektronicky — papírové podání může být sankcionováno. Daňoví poradci a jejich klienti mají čas do 1. července 2026 a v tento den je splatná také daň. Poplatníci s příjmy z více zdrojů nebo nejistotou ohledně svých povinností by měli kontaktovat daňového poradce před uplynutím příslušné lhůty. Pokud potřebujete poradit s daňovým přiznáním nebo zpracováním daně z příjmů fyzických i právnických osob, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/lhuty-pro-podani-danovych-priznani-k-dani-z-prijmu-2

Lhůty pro podání daňového přiznání k DPFO za rok 2025 Číst více »

EU Inc.: nová evropská forma společnosti s registrací za 48 hodin

EU Inc.: nová evropská forma společnosti s registrací za 48 hodin

Evropská komise předložila návrh nařízení zavádějícího zcela novou právní formu — EU Inc. Ta by umožnila registraci firmy kdekoliv v Evropské unii do 48 hodin a za méně než 100 eur bez požadavku na minimální kapitál. Návrh je součástí projektu tzv. 28. režimu, který má sjednotit právní a daňové podmínky pro podnikání napříč celou EU. Jedná se teprve o počátek legislativního procesu — výsledná podoba se může od dnešního návrhu výrazně lišit. Čeští podnikatelé, kteří plánují registraci s.r.o., zatím pokračují podle stávajících pravidel. Co je EU Inc. a čemu má sloužit Evropská komise navrhuje novou celoevropskou právní formu společnosti s názvem EU Inc. Záměrem je odstranit bariéry, které dnes prodlužují a prodražují zakládání firem ve většině členských států. Celý proces — od registrace přes provoz až po případnou likvidaci — by probíhal plně digitálně bez fyzické přítomnosti zakladatele. EU Inc. není izolovaný projekt. Stává se součástí tzv. 28. režimu, tedy sady pravidel, která by vedle dvaceti sedmi národních právních řádů vytvořila jednotný rámec pro obchodní právo a zdanění platný na celém území EU. Klíčové parametry nové formy podnikání v ČR Návrh Komise popisuje tyto základní charakteristiky EU Inc.: Volba státu registrace tedy neznamená výběr vlastní sady pravidel. EU Inc. zapsaná v českém rejstříku bude řídit se českým právem stejně jako klasické s.r.o. V jakém stadiu je návrh a co lze očekávat Návrh nařízení je na samém začátku legislativního procesu. Komise chce dosáhnout politické dohody s Evropským parlamentem a Radou do konce tohoto roku. Do schválení — pokud k němu vůbec dojde — může text projít podstatnými úpravami. Pro podnikatele to v praxi znamená: EU Inc. dnes neexistuje jako platná právní forma a rozhodnutí o struktuře firmy není důvod odkládat. Jak funguje registrace s.r.o. v Česku dnes Česká republika patří mezi státy, kde je registrace obchodní společnosti již nyní relativně přístupná. Od roku 2014 stačí jako základní kapitál s.r.o. pouhá jedna koruna. Od roku 2021 je možná plně online registrace formou elektronického notářského zápisu — zakladatel absolvuje videohovor s notářem, který ověří totožnost elektronickými prostředky prostřednictvím bankovní identity nebo identity občana. EU Inc. tedy v českém kontextu nepředstavuje zásadní posun oproti současnému stavu. Návrh je předložen ve formě nařízení Evropského parlamentu a Rady. Nařízení EU je po schválení přímo použitelné ve všech členských státech bez nutnosti národní transpozice. Datum vstupu v platnost ani finální číslo nařízení zatím nejsou k dispozici — návrh vstupuje do meziinstitucionálního projednávání. Politická dohoda je plánována do konce roku 2025. Cílový termín uvedla Komise jako konec tohoto roku. Pro podnikatele plánující registraci firmy v Česku platí: stávající pravidla pro s.r.o. se nemění a EU Inc. jako právní forma zatím neexistuje. Sledovat vývoj legislativy má smysl pro společnosti s expanzními plány do více členských států nebo pro startupy plánující přeshraniční struktury. Registrace s.r.o. v Česku je funkční a dostupná — online registrace je možná od roku 2021, základní kapitál od jedné koruny od roku 2014. Pokud návrh projde beze změn, EU Inc. by mohla přinést levnější a rychlejší alternativu pro přeshraniční struktury. Rozhodnutí o struktuře firmy je vhodné konzultovat na základě platného práva, nikoli připravovaného návrhu. Pokud potřebujete poradit s registrací s.r.o. nebo volbou vhodné obchodní struktury v České republice, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://www.podnikatel.cz/clanky/misto-zalozeni-s-r-o-radeji-eu-inc-vznikne-nova-evropska-forma-firem

EU Inc.: nová evropská forma společnosti s registrací za 48 hodin Číst více »

mico

České fintech získávají první MiCA licence: Co znamená nová regulace kryptoaktiv pro podnikání v ČR

Perex Česká národní banka zveřejnila 11. února 2026 první schválené žádosti o licenci podle evropského nařízení MiCA, které od loňského roku reguluje poskytování služeb s kryptoaktivy napříč EU. Z 248 přijatých žádostí byla prozatím schválena první šestka – signál, že český trh prochází zásadní transformací z volné živnosti na přísně regulovaný sektor. Pro podnikatele v oblasti kryptoměn i pro ty, kteří zvažují vstup na tento trh, přináší nový režim jak výrazné administrativní nároky, tak jasný právní rámec a zvýšenou důvěryhodnost vůči klientům. Co se stalo: ČNB dokončila první kolo licenčního řízení Jedenáctého února letošního roku Česká národní banka oficiálně udělila prvních šest povolení k poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy. Jde o výsledek téměř ročního procesu, během něhož centrální banka posuzovala desítky žádostí podle jednotných evropských kritérií stanovených nařízením o trzích kryptoaktiv (MiCA). Celkem ČNB obdržela 248 žádostí – jedno z nejvyšších čísel v rámci Evropské unie. Naprostá většina dokumentů dorazila na poslední chvíli, těsně před uplynutím přechodné lhůty koncem července 2025. To vytvořilo enormní tlak na dohledové kapacity banky, která musela dočasně přesměrovat analytické týmy z jiných oddělení a využít nástroje umělé inteligence k technické kontrole rozsáhlé dokumentace. Šest schválených subjektů bude po nabytí právní moci zveřejněno v oficiálním seznamu regulovaných poskytovatelů na webu ČNB. Zbývající žádosti jsou stále v procesu posuzování – centrální banka dodržuje zákonné lhůty, které se mohou prodlužovat v případě nutnosti doplnění podkladů ze strany žadatelů. Co je MiCA a proč končí éra volné živnosti Nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets Regulation) představuje první komplexní evropskou regulaci kryptoaktiv. Vstoupilo v platnost postupně během roku 2024 a v České republice nabyla ČNB pravomoc rozhodovat o licencích od 15. února 2025 na základě adaptačního zákona o digitalizaci finančního trhu. Tímto datem skončil dosavadní český model, kdy bylo možné poskytovat služby s kryptoaktivy na základě volné živnosti bez specifického dohledu. Nový režim vyžaduje povolení od ČNB pro všechny poskytovatele služeb jako jsou směnárny kryptoměn, správa krypto-peněženek, obchodování s tokeny nebo poradenství v této oblasti. Zásadní změna: od srpna 2025 nemohou tyto služby poskytovat fyzické osoby (OSVČ). Žadatelem musí být výhradně právnická osoba – zpravidla s.r.o. nebo a.s. To odráží evropskou snahu o profesionalizaci sektoru a ochranu spotřebitelů. Subjekty, které podaly žádost do konce července 2025, mohou na základě přechodného režimu pokračovat v činnosti až do vydání rozhodnutí ČNB, nejpozději však do června 2026. Kdo žádost nepodal včas, musel činnost ukončit. Co licence podle MiCA obnáší a co neobnáší Získání licence ČNB podle nařízení MiCA není triviální proces. Centrální banka posuzuje řízení rizik, vnitřní kontrolní mechanismy, organizační strukturu, kapitálové zajištění a odbornou způsobilost managementu. Jde o podobnou úroveň scrutiny, jakou procházejí regulované finanční instituce. Důležité upozornění pro klienty a investory: Udělení licence ČNB neznamená, že centrální banka doporučuje konkrétní kryptoměnu nebo investici jako bezpečnou. Licence potvrzuje, že poskytovatel služby splňuje organizační a kapitálové požadavky, nikoliv že konkrétní produkty jsou bez rizika. Investice do kryptoaktiv zůstávají vysoce volatilní a spekulativní. Z toho vyplývá pro trh dvojí signál: Praktické dopady pro české firmy a podnikatele Kdo musí licenci získat? Pokud vaše společnost: potřebujete licenci podle MiCA. Výjimky jsou úzce vymezené (například provozování infrastruktury čistě pro vlastní účely bez klientů). Co musí splňovat žadatel o licenci? Jak dlouho to trvá? ČNB musí dodržovat zákonné lhůty: V praxi to znamená měsíce procesu, zejména pokud je dokumentace neúplná nebo vyžaduje upřesnění. Žadatelé, kteří podali žádost letos v lednu či únoru 2026 mimo přechodný režim, zahajují řízení „na zelené louce“ – nemohou poskytovat služby, dokud nedostanou povolení. Co dělat, pokud licence nepotřebujete, ale operujete v příbuzných oblastech? Mnoho podnikatelů si není jisté, zda jejich služba spadá pod MiCA. Typické šedé zóny: Právní posouzení je klíčové. Nesprávná interpretace může vést k dodatečné sankcí nebo nutnosti ukončit provoz. Co z toho plyne pro český fintech sektor Vydání prvních licencí potvrzuje několik trendů: 1. Česká republika se stává regulovaným krypto-hubem v rámci EU Vysoký počet žádostí (248) naznačuje, že Česko zůstává atraktivním místem pro krypto-byznys i po zavedení přísné regulace. To může souviset s kvalitou dohledu, rychlostí komunikace s ČNB a stávající infrastrukturou. 2. Trh se konsoliduje Řada menších aktérů, kteří fungovali na volnou živnost, pravděpodobně nesplní kapitálové a organizační požadavky. Čekáme posun směrem k profesionálnějším, lépe kapitalizovaným hráčům. 3. Zákazníci získávají vyšší ochranu – ale ne absolutní jistotu Regulace snižuje riziko podvodů a nekvalitních služeb, nicméně riziko ztráty investice do samotných kryptoaktiv zůstává plně na straně investora. 4. Evropský pas bude výhodou Licence udělená v ČR umožňuje poskytování služeb v celé EU bez nutnosti samostatné registrace v každé zemi (princip jednotného trhu). To dává českým licencovaným firmám konkurenční výhodu. Klíčové body k zapamatování Pokud zvažujete vstup na trh kryptoaktiv, potřebujete posoudit, zda vaše činnost spadá pod regulaci MiCA, nebo plánujete založení fintech společnosti vyžadující licenci ČNB, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. Pomůžeme vám s registrací společnosti, nastavením účetnictví a compliance procesů i s přípravou podkladů pro komunikaci s regulátorem. https://www.cnb.cz/cs/cnb-news/tiskove-zpravy/CNB-vydala-prvnich-sest-povoleni-podle-narizeni-MiCA-00001

České fintech získávají první MiCA licence: Co znamená nová regulace kryptoaktiv pro podnikání v ČR Číst více »