fabonum@mailfence.com

Od 1. ledna 2027 se v Česku ruší strop 420 000 Kč pro odpočet DPH při pořízení vybraných osobních automobilů do firemního majetku. Plátci DPH tak budou moci při splnění zákonných podmínek uplatnit odpočet i nad dosavadní limit. U automobilu za 5 milionů Kč bez DPH může rozdíl dosáhnout 630 000 Kč. Změna však neznamená automatický nárok na vrácení celé daně ani konec omezení daňových odpisů. Co znamená Lex Ferrari Označení Lex Ferrari se vžilo pro daňová omezení zavedená od 1. ledna 2024 u dražších osobních automobilů. Pravidla se netýkají pouze luxusních nebo sportovních značek. Pro účely DPH se omezení vztahuje na zákonem vymezené automobily kategorie M1 pořizované jako dlouhodobý majetek plátce, s určitými výjimkami. V letech 2024 až 2026 se u takového vozu za daň na vstupu považuje nejvýše 420 000 Kč. Částka odpovídá 21% DPH z pořizovací ceny 2 miliony Kč bez daně. Pokud automobil stojí více, plátce si část daně nad stanovený strop neodečte, i kdyby jej používal výhradně pro činnost s nárokem na odpočet. Zákon č. 180/2026 Sb. omezení od 1. ledna 2027 ruší. U automobilů, na něž se vztahují nová pravidla, se pak použijí běžné podmínky pro odpočet DPH. O kolik se může odpočet zvýšit Rozdíl závisí na ceně automobilu. Při výpočtech předpokládáme základní sazbu DPH 21 % a plný nárok na odpočet. U vozu za 2 miliony Kč bez DPH činí daň 420 000 Kč. Dosavadní strop se proto v tomto případě nijak neprojeví. U automobilu za 3 miliony Kč bez DPH činí daň 630 000 Kč. V roce 2026 lze za běžných podmínek odečíst nejvýše 420 000 Kč, zatímco od roku 2027 může plátce uplatnit celých 630 000 Kč. Rozdíl je 210 000 Kč. Při ceně 5 milionů Kč bez DPH dosahuje daň 1 050 000 Kč, a možný odpočet se tak proti dosavadnímu stropu zvýší o 630 000 Kč. U vozu za 8 milionů Kč bez DPH činí daň 1 680 000 Kč. Rozdíl oproti maximálnímu odpočtu podle pravidel roku 2026 představuje 1 260 000 Kč. Nejde o slevu poskytovanou prodejcem. Výhodou je vyšší potenciální odpočet daně při vypořádání DPH. Skutečný nárok konkrétní firmy však může být nižší. Plný odpočet závisí na využití automobilu Kupující musí být plátcem DPH a vozidlo používat pro ekonomickou činnost, která zakládá nárok na odpočet. Potřebuje také odpovídající daňový doklad a musí umět doložit skutečné využití automobilu. Při souběžném soukromém využití se odpočet poměrně krátí. Například u vozu za 3 miliony Kč bez DPH činí daň 630 000 Kč. Pokud připadá 70 % využití na činnost s nárokem na odpočet, vychází při zjednodušeném poměrném výpočtu odpočet na 441 000 Kč. Při stejném poměru a uplatnění limitu v roce 2026 by šlo o 294 000 Kč. Přesný postup závisí na povaze činnosti, způsobu používání vozu a případných následných úpravách odpočtu. Povinnost prokazovat podnikatelské využití automobilu zůstává. Nákup na přelomu let 2026 a 2027 Firmy plánující nákup dražšího automobilu na konec roku 2026 by měly předem prověřit podmínky dodání, úhrady i uvedení vozu do užívání. O daňovém režimu nerozhoduje pouze datum podpisu smlouvy nebo vystavení konečné faktury. Přechodná ustanovení § 33 zákona č. 180/2026 Sb. zohledňují také okamžik, kdy se automobil dostane do stavu způsobilého k užívání. Pokud k tomu dojde až od 1. ledna 2027, mohou se za zákonných podmínek již bez dosavadního stropu posuzovat i související plnění, u nichž vznikl nárok na odpočet v roce 2026. Týkat se to může například zálohy zaplacené v prosinci 2026. Při splnění podmínek lze nárok na plný odpočet uplatnit už v přiznání za prosinec 2026 podávaném v lednu 2027. U dříve uplatněného odpočtu, který byl omezen na 420 000 Kč, přechodná ustanovení za stanovených podmínek umožňují jeho dodatečné zvýšení. Příslušné dodatečné daňové přiznání je nutné podat do konce ledna 2027. U automobilů uvedených do stavu způsobilého k užívání ještě do konce roku 2026 se naopak původní limit zachovává i při pozdějších úpravách odpočtu. Pouhé odložení platby nebo vystavení faktury tedy nezaručuje výhodnější režim. Limit daňových odpisů 2 miliony Kč zůstává Zrušení stropu DPH neodstraňuje druhé omezení spojované s Lex Ferrari. U vybraných automobilů kategorie M1 zůstává podle zákona o daních z příjmů omezená daňová uznatelnost odpisů částkou 2 miliony Kč. Jestliže firma pořídí vůz za 4 miliony Kč, může od roku 2027 při splnění podmínek získat nárok na odpočet celé DPH. Pro účely daně z příjmů však nemůže automaticky uplatnit daňově uznatelné odpisy z celé pořizovací ceny. Daňově uznatelné odpisy se krátí podle poměru zákonného limitu ke vstupní ceně vozidla. Co by měli podnikatelé před nákupem zkontrolovat Pro plátce DPH pořizujícího vůz dražší než 2 miliony Kč může mít změna citelný finanční dopad. Před podpisem smlouvy je vhodné prověřit předpokládané podnikatelské a soukromé využití, okamžik uvedení automobilu do užívání, termíny zálohových plateb a způsob účetního zařazení. DPH a daň z příjmů je přitom potřeba posoudit odděleně. Nejvíce pozornosti vyžadují transakce zasahující do obou let. Přechodná ustanovení v některých případech umožňují vyšší odpočet i u plateb z roku 2026, zároveň ale stanovují konkrétní podmínky a krátkou lhůtu pro případné dodatečné daňové přiznání. Shrnutí Od 1. ledna 2027 končí u dotčených osobních automobilů limit 420 000 Kč pro odpočet DPH. U vozu za 5 milionů Kč bez daně může rozdíl představovat 630 000 Kč, u automobilu za 8 milionů Kč dokonce 1 260 000 Kč. Plný odpočet ovšem závisí na způsobu využití automobilu a splnění ostatních zákonných podmínek. Pro nákupy na přelomu let platí zvláštní přechodná pravidla. Omezení daňově uznatelných odpisů do výše 2 milionů Kč zůstává zachováno. Pokud plánujete pořízení firemního automobilu a potřebujete posoudit odpočet DPH, daňové odpisy nebo načasování transakce, tým 360WEDO vám může pomoci s účetním a daňovým posouzením. Zdroje Fakturna: Lex Ferrari končí 2027 Finanční správa: Informace GFŘ k uplatňování DPH u vybraného osobního automobilu Zákon č. 180/2026 Sb., § 33, přechodná ustanovení BDO: Novinky v DPH u automobilů a u nezaplacených faktur

Elektronická evidence tržeb se vrací 1. ledna 2027. Leden má být zkušebním měsícem, od února se počítá s ostrým provozem. Podnikatelé, kterých se EET 2.0 týká, však musí vyřídit registraci, nahlásit evidenční jednotky a připravit pokladní zařízení ještě před začátkem roku. První úkony bude možné provést od listopadu 2026 prostřednictvím daňové informační schránky DIS+. Příprava nemusí znamenat nákup nové pokladny. Menší OSVČ mohou využít bezplatnou státní aplikaci a část podnikatelů v paušálním režimu si může za příplatek zvolit EET OFF. Nejdřív je ale potřeba zjistit, jak se nová pravidla vztahují na konkrétní způsob přijímání plateb. 1. Ověřte, zda se vás EET 2.0 týká Nová evidence se zaměřuje na takzvané kontaktní platby. Rozhodující je, zda při placení dochází k osobní interakci mezi zákazníkem a podnikatelem či jeho personálem, nebo zda zákazník platí v provozovně v souvislosti s objednáním či převzetím zboží nebo služby. Stačí splnit jednu z těchto podmínek. EET se tak může týkat například kadeřnictví, restaurace nebo řemeslníka, který přijímá platbu přímo u zákazníka. U kontaktní platby nezáleží na tom, jestli zákazník použije hotovost, kartu, QR kód nebo bankovní převod. Samotná fyzická přítomnost v provozovně ovšem nestačí. Když si zákazník například z restaurace objedná na mobilu zboží v nesouvisejícím e-shopu a rovnou je online zaplatí, nejde jen kvůli místu, kde se nachází, o kontaktní platbu restaurace. Pro hotovost platí samostatné pravidlo: podnikatelská hotovostní platba se eviduje i bez osobního kontaktu, pokud se na ni nevztahuje zákonná výjimka. Naproti tomu e-shop bez výdejního místa, který přijímá výhradně vzdálené bezhotovostní platby, zpravidla nemá co evidovat. Zákon obsahuje také zvláštní výjimky, například pro některé nevidomé podnikatele nebo sezónní prodej vánočních kaprů. 2. Spočítejte si, zda se vyplatí EET OFF Vybrané OSVČ mohou místo evidence jednotlivých tržeb vstoupit do režimu EET OFF. Tato možnost se nevztahuje na s.r.o. ani jiné právnické osoby. Podnikatel musí být v prvním pásmu paušálního režimu a jeho příjmy ze samostatné činnosti za bezprostředně předcházející zdaňovací období nesmějí přesáhnout 1 milion Kč. Současně se dobrovolně přihlásí k měsíční přirážce 1 400 Kč. Pro rok 2027 vychází paušální záloha v prvním pásmu na 9 662 Kč. S přirážkou EET OFF tak měsíční platba dosáhne 11 062 Kč. Daňová složka paušální platby se tím zvýší ze 100 Kč na 1 500 Kč; sociální a zdravotní pojistné zůstává součástí celkové paušální zálohy. Oznámení pro rok 2027 je potřeba podat nejpozději 11. ledna 2027. Přirážku lze zvolit samostatným oznámením nebo v příslušném oznámení o vstupu do paušálního režimu či změně pásma. Pozdní podání je neúčinné. Zvolený režim nelze během roku změnit. Pokud OSVČ v průběhu roku překročí příjmový limit, přirážku doplatí až do konce roku a evidovat tržby začne od následujícího kalendářního roku. Z ekonomického hlediska se vyplatí porovnat roční příplatek 16 800 Kč s náklady na běžnou evidenci. U nižších příjmů může být EET OFF poměrně drahé a některé OSVČ se souběžným zaměstnáním navíc nemohou využít paušální režim. 3. Přihlaste se k EET prostřednictvím DIS+ Přihlášení k evidenci má být dostupné od 1. listopadu 2026 v Daňové informační schránce plus (DIS+) na portálu MOJE daně. Na portálu zvolíte Online finanční úřad a přihlásíte se například bankovní identitou, eObčankou, údaji k datové schránce nebo přístupovými údaji od Finanční správy. V aktivované DIS+ pak použijete funkci pro přihlášení k EET. Pokud DIS+ dosud aktivní nemáte, vyřiďte její zprovoznění s předstihem. Aktivace obvykle trvá nejvýše 48 hodin; jestliže vás Finanční správa dosud neeviduje, může zápis údajů zabrat až pět pracovních dnů. 4. Nahlaste všechny evidenční jednotky Po přihlášení k EET musíte v DIS+ zadat alespoň jednu evidenční jednotku. Jde o místo nebo způsob, jehož prostřednictvím podnikatel prodává zboží či poskytuje služby. Evidenční jednotkou může být kamenná nebo mobilní provozovna, internetová stránka či aplikace, dopravní prostředek nebo samotný podnikatel, pokud pracuje mimo taková místa. U řemeslníka, který jezdí přímo k zákazníkům, se jako místo této jednotky uvádí jeho sídlo. Pokud přijímáte evidované tržby alespoň v jedné jednotce, oznamujete také ostatní jednotky, prostřednictvím kterých přijímáte tržby, i když některé z těchto plateb evidenci nepodléhají. To může být důležité pro e-shop s vlastní kamennou prodejnou. Samotné sklady nebo výrobní prostory bez příjmu tržeb hlásit nemusíte. U každé jednotky uvedete její druh, identifikační údaje, převažující podnikatelskou činnost a informaci, zda se v ní přijímají evidované tržby. Podle potřeby přidáte údaj o nepřímém zastoupení. Název jednotky je nepovinný. Větší počet jednotek lze importovat hromadně. Finanční správa každé evidenční jednotce automaticky přidělí jedinečné identifikační číslo. To pak bude součástí údajů o příslušné evidované tržbě. 5. Vyberte pokladní zařízení nebo aplikaci Podnikatelé, kteří budou tržby evidovat, potřebují zařízení schopné odesílat údaje do systému Finanční správy a přijímat potvrzení. Může jít o běžnou pokladnu, počítač, tablet nebo telefon s vhodnou aplikací a připojením k internetu. Pro OSVČ s nejvýše dvěma evidenčními jednotkami má být od 1. prosince 2026 dostupná bezplatná webová aplikace MOJE eet. Takovým podnikatelům tedy nemusí vzniknout náklad na pořízení samostatného pokladního systému. Jestliže už máte pokladnu z doby původní EET, ověřte u jejího dodavatele kompatibilitu s EET 2.0. Samotné vlastnictví starší pokladny nezaručuje, že bude umět komunikovat s novým systémem. 6. Vygenerujte a nainstalujte pokladní certifikát Každé používané pokladní řešení musí umět podepsat datovou zprávu o evidované tržbě. K tomu slouží pokladní certifikát vydávaný certifikační autoritou CA EET, na jejíž portál se dostanete přes DIS+. Certifikát si vygenerujete po registraci evidenčních jednotek a nainstalujete ho do pokladního zařízení podle pokynů dodavatele. Můžete používat jeden certifikát pro více zařízení nebo samostatné certifikáty pro jednotlivé pokladny. EET 2.0 má umožňovat také automatickou obnovu certifikátů před koncem jejich platnosti, pokud ji používaný pokladní systém podporuje. 7. Nastavte dobu odezvy a otestujte odesílání tržeb Posledním krokem je nastavení komunikace mezi pokladním zařízením a systémem Finanční správy. Jedním z parametrů je doba odezvy: čas, po který pokladna čeká na potvrzení o přijetí datové zprávy. Podnikatel ji nastavuje podle charakteru provozu a kvality internetového spojení. Minimum činí dvě sekundy. Pokud zpráva dorazí v pořádku, systém vrátí potvrzení. Když se odeslání v nastavené době nepodaří, pokladní software se zpravidla pokusí zprávu odeslat znovu. Systém přitom dokáže rozpoznat opakované odeslání stejné tržby. Při delším výpadku internetu nebo jiné

Na bankovním účtu se objeví platba od neznámého odesílatele. Nevíte, odkud peníze přišly, a nikdo vás nekontaktoval. Můžete si částku ponechat? Podle českého práva máte povinnost omylem přijaté peníze vrátit. Způsob vrácení však závisí na okolnostech a při podezření na podvod je na místě zvýšená opatrnost. Důležité je také rozlišit, zda chybu udělal samotný odesílatel, nebo banka při zpracování převodu. V prvním případě banka zpravidla nemůže peníze bez vašeho souhlasu odepsat. Pokud pochybila banka, zákon za určitých podmínek umožňuje opravu transakce i bez součinnosti příjemce. Neznámá platba nemusí být omyl Koncem září 2026 popsal jeden z uživatelů Redditu situaci, kdy mu na účet přišlo přibližně 5 000 Kč od neznámého odesílatele. Na bankovních infolinkách dostal doporučení peníze vrátit. Obával se však podvodu: kdyby částku odeslal zpět a původní platba se později nějakým způsobem zpochybnila, mohl by o peníze přijít. Nakonec zjistil, že platba byla oprávněná. Šlo o podíl na zisku platformy, pro kterou pracoval jako externí dodavatel. Peníze dorazily prostřednictvím zahraničního platebního styku v českých korunách přes Českou spořitelnu, takže původní plátce nebyl na první pohled zřejmý. Informaci o vyplacené částce našel až v zákaznické webové aplikaci platformy. Případ ukazuje, proč se nevyplatí neznámou platbu okamžitě vracet. Nejprve je potřeba zjistit, kdo ji odeslal a zda vám skutečně nepatří. Jak zjistit, kdo peníze poslal Začněte v internetovém nebo mobilním bankovnictví. Otevřete podrobnosti příchozí transakce a zkontrolujte údaje o plátci. U běžného tuzemského převodu bývá k dispozici jméno nebo název odesílatele, číslo účtu, částka a datum platby. Pomoci může také zpráva pro příjemce, variabilní nebo specifický symbol. Podobné údaje se zobrazují u SEPA plateb v eurech. Podle informací předaných bankami mohou obsahovat také další identifikační údaje o plátci. Složitější bývají některé zahraniční převody v českých korunách nebo v jiné měně než euro. Pokud platba prochází korespondenční bankou, nemusí být původní odesílatel v základním přehledu zřejmý. V takové situaci zkontrolujte podrobnosti transakce včetně poznámek. Pokud ani potom původ peněz nezjistíte, kontaktujte svou banku a požádejte o prověření platby. Banka může mít k dispozici další informace, i když se nezobrazují přímo v internetovém bankovnictví. Nemusí vám však sdělit všechny identifikační údaje majitele účtu. Může banka sama strhnout peníze zpět? Záleží na tom, proč byla platba provedena nesprávně. Situace Co může banka udělat Odesílatel zadal nesprávný účet Požádat příjemce o vrácení peněz. Samotná žádost odesílatele banku neopravňuje k automatickému odepsání částky. Banka udělala chybu při zpracování platby Za zákonných podmínek může provést opravné zúčtování bez souhlasu příjemce. Platba souvisí s podezřením na podvod Banka může přijmout bezpečnostní opatření, například dočasně zablokovat prostředky. Pro definitivní odepsání musí existovat právní důvod. Rozdíl mezi těmito situacemi je podstatný. Dokončený bankovní převod nelze při běžném omylu odesílatele jednoduše stornovat. Když se při převodu spletl odesílatel Pokud někdo zadá nesprávné číslo účtu a peníze dorazí jinému příjemci, banka nemůže částku automaticky stáhnout zpět pouze na jeho žádost. Odesílatel se musí obrátit na svou banku, která mu s řešením situace poskytne součinnost. Banka následně sama nebo prostřednictvím banky příjemce požádá o vrácení platby. Příjemce má povinnost neoprávněně přijaté peníze vydat. Pokud tak neučiní dobrovolně, může odesílatel svůj nárok vymáhat soudní cestou. Za stanovených podmínek může také prostřednictvím banky získat identifikační údaje potřebné k uplatnění nároku. Opravné zúčtování: výjimka při chybě banky Jiný postup platí, pokud chybu způsobila banka při zpracování platby. U chybného tuzemského převodu v českých korunách lze za zákonných podmínek provést takzvané opravné zúčtování. Banka může chybu napravit do tří měsíců, a to i bez souhlasu majitele účtu, na který byla částka nesprávně připsána. Účet se při této opravě uvede do stavu, v jakém by byl, kdyby k chybě nedošlo. Za příslušných podmínek může dojít i ke vzniku záporného zůstatku. Pokud na účtu není dostatek peněz, mohou být do konce tříměsíční lhůty blokovány další příchozí prostředky až do potřebné výše. Jestliže se ani tímto způsobem nepodaří celou částku získat zpět, povinnost vydat zbývající peníze nezaniká. Opravné zúčtování ovšem nelze použít na libovolný převod, který odesílatel později označí za chybný. Musí jít o situaci splňující zákonné podmínky pro opravu chyby banky. Cizí peníze jsou bezdůvodné obohacení Pokud vám někdo omylem převede peníze, nestávají se vaším majetkem jen proto, že se objevily na vašem účtu. Podle § 2991 občanského zákoníku jde zpravidla o bezdůvodné obohacení. Ten, kdo se na úkor jiné osoby bez spravedlivého důvodu obohatil, musí získaný prospěch vydat. Povinnost vrácení nezávisí na tom, zda vás odesílatel už kontaktoval. Platí také v případě, kdy zatím nevíte, komu peníze patří. Částku proto není vhodné utratit ani ponechat bez řešení. Pokud původ platby neznáte, informujte svou banku. V případě soudního sporu vás automaticky nezbaví odpovědnosti ani to, že jste mezitím peníze použili na vlastní výdaje. Kdy hrozí trestní odpovědnost Ponechání cizích peněz může mít za určitých okolností také trestněprávní následky. Trestní zákoník v § 219 upravuje trestný čin zatajení věci. Může jít o situaci, kdy si někdo přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která se do jeho moci dostala nálezem, omylem nebo jinak bez svolení oprávněné osoby. Jednou ze zákonných podmínek je hodnota, která není nepatrná. Tato hranice činí nejméně 10 000 Kč. To však neznamená, že částky pod 10 000 Kč není nutné vracet. Občanskoprávní povinnost vydat bezdůvodné obohacení platí i u nižších částek. Stejně tak neplatí, že každé nevrácení peněz nad uvedenou hranici automaticky znamená trestný čin. Záleží na naplnění všech zákonných znaků a okolnostech konkrétního případu. Pokud by navíc příjemce vědomě nebo z nedbalosti nakládal s penězi pocházejícími z trestné činnosti, mohou připadat v úvahu i další trestné činy. Jak doporučují postupovat české banky Banky se shodují, že neoprávněně přijaté peníze je potřeba vrátit. V doporučeném postupu se ale částečně liší. Česká spořitelna: nejprve kontaktovat banku Česká spořitelna doporučuje neznámou platbu nejprve prověřit a situaci řešit prostřednictvím banky. Podle jejího mluvčího Filipa Hrubého by si měl klient nejprve ověřit, zda platba skutečně neměla dorazit, a následně se obrátit na banku. Česká spořitelna eviduje přibližně 17 000 chybně odeslaných plateb ročně. Podle vyjádření banky se peníze v naprosté většině případů vrátí původnímu odesílateli do jednoho měsíce. Přesný podíl úspěšně vyřešených případů však banka neuvedla. Air Bank: vrátit

Od 1. července 2030 budou muset firmy u vybraných přeshraničních obchodů v Evropské unii vystavovat faktury ve strukturovaném elektronickém formátu. Běžné PDF zaslané e-mailem už pro tyto transakce nebude stačit. Nová pravidla umožní účetním systémům automaticky zpracovávat faktury a daňovým správám získávat podrobnější údaje o obchodech mezi firmami. Změny vycházejí z evropského balíčku ViDA (VAT in the Digital Age), který byl schválen v březnu 2025. České podniky obchodující se zahraničními partnery tak čeká úprava fakturace, účetních systémů i vykazování DPH. Co přináší evropský balíček ViDA Evropská unie přijala reformu ViDA 11. března 2025. V platnost vstoupila 14. dubna 2025 a její jednotlivé části se budou zavádět postupně. Balíček tvoří tři právní předpisy, které byly zveřejněny v Úředním věstníku EU dne 25. března 2025: Reforma řeší tři oblasti: elektronickou fakturaci a digitální vykazování, pravidla DPH pro některé digitální platformy a rozšíření možností jednotné registrace k DPH. Z pohledu českých podnikatelů a účetních je nejpodstatnější část označovaná jako Digital Reporting Requirements (DRR), tedy požadavky na digitální vykazování. Jejím cílem je získávat přesnější údaje o přeshraničních transakcích a omezit podvody na DPH. Podle odhadů Evropské komise by nová opatření mohla snížit daňové úniky v EU až o 11 miliard eur ročně. Elektronická faktura nebude obyčejné PDF Mnoho českých firem už dnes vystavuje faktury elektronicky. Účetní program vytvoří PDF, firma ho odešle e-mailem a odběratel dokument následně zpracuje. Pro nový evropský režim ale takový postup nebude dostačující. Elektronická faktura podle pravidel ViDA musí být vystavena, předána a přijata ve strukturovaném elektronickém formátu, který umožňuje automatické zpracování dat. Rozdíl spočívá ve způsobu, jakým jsou informace na faktuře uloženy. Zatímco běžné PDF je určeno především ke čtení, strukturovaná faktura obsahuje údaje uspořádané tak, aby je jiný informační systém mohl přímo načíst. Účetní software tak může pracovat s údaji o dodavateli, odběrateli, částce nebo DPH bez jejich ručního přepisování. Nová definice připouští také hybridní dokumenty, které kombinují strukturovaná data s podobou čitelnou pro člověka. Podmínkou je, aby strukturovaná část obsahovala všechny požadované údaje. Kterých obchodů se povinnost od roku 2030 dotkne Od 1. července 2030 se povinná elektronická fakturace a digitální vykazování budou vztahovat především na vybrané přeshraniční transakce mezi podnikateli v rámci EU. Typicky půjde o dodání zboží podnikateli do jiného členského státu nebo poskytnutí služby, u které je místo plnění v jiném členském státě a povinnost přiznat DPH má příjemce. Pro tyto transakce budou platit také nová pravidla pro vystavování dokladů. Elektronická faktura bude muset být zpravidla vystavena do 10 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění. Vybrané údaje z faktury se následně digitálně oznámí příslušné daňové správě. Podnikatelé proto budou muset dbát na správnost údajů už při vystavení dokladu, zejména pokud jde o identifikaci obchodního partnera, datum plnění, částku a použitý režim DPH. Digitální vykazování nahradí souhrnná hlášení S elektronickou fakturací souvisí také změna způsobu, jakým si evropské daňové správy vyměňují informace. Nový centrální systém VIES má umožnit automatické porovnávání údajů o přeshraničních transakcích, které vykazují dodavatelé a jejich odběratelé. Národní daňové správy budou do systému předávat strukturované údaje získané od podnikatelů. U transakcí zahrnutých do nového režimu tento způsob vykazování nahradí dosavadní souhrnná hlášení. Místo periodického vykazování souhrnných údajů se tak bude více pracovat s informacemi o jednotlivých obchodech. Případné nesrovnalosti mezi údaji dodavatele a odběratele bude možné odhalovat rychleji. Pro firmy to znamená větší nároky na správnost fakturačních údajů a jejich návaznost na účetnictví. Budou elektronické faktury povinné i mezi českými firmami? Přeshraniční a tuzemské obchodní transakce mají odlišný režim. ViDA automaticky nestanovuje, že od 1. července 2030 musí být každá faktura mezi dvěma českými podnikateli vystavena ve strukturovaném elektronickém formátu. Členské státy však mohou povinnou elektronickou fakturaci zavést také pro domácí transakce. Za podmínek stanovených balíčkem ViDA mají tuto možnost od 14. dubna 2025. Česká republika zatím nepřijala právní úpravu, která by plošně vyžadovala strukturované elektronické faktury pro všechny tuzemské B2B obchody. O případném zavedení a termínu rozhodne budoucí česká legislativa. Firmy by proto měly rozlišovat dvě situace. Pro vybrané přeshraniční transakce už evropská pravidla stanovují datum 1. července 2030. U čistě českých obchodů zatím stejná plošná povinnost s tímto datem spojena není. Slovensko zavede povinnou e-fakturaci už v roce 2027 Zatímco evropský režim přeshraniční fakturace začne v roce 2030, některé členské státy zavádějí vlastní pravidla dříve. Příkladem je Slovensko, kde má od 1. ledna 2027 začít povinná strukturovaná elektronická fakturace pro vymezené tuzemské transakce mezi podnikateli. Faktury se budou předávat ve strukturovaném formátu XML podle standardu Peppol BIS prostřednictvím certifikovaných poskytovatelů, označovaných jako digitální poštovní doručovatelé. Povinnost vystavovat tyto faktury se bude týkat především osob registrovaných k DPH na Slovensku. Povinnost umět elektronické faktury přijímat bude mít širší okruh podnikatelských subjektů. Pro české firmy se slovenskými pobočkami nebo společnostmi ve skupině tak může být příprava relevantní už před rokem 2030. Samotné obchodování české společnosti se slovenským odběratelem však ještě neznamená, že se na její fakturu automaticky vztahuje slovenský režim tuzemské fakturace. Elektronické faktury ve veřejných zakázkách Vedle reformy ViDA probíhá také samostatná revize evropských pravidel pro elektronickou fakturaci při zadávání veřejných zakázek. Dosavadní směrnice 2014/55/EU zavedla evropský standard elektronických faktur a stanovila veřejným zadavatelům povinnost přijímat a zpracovávat faktury, které tomuto standardu odpovídají. Evropská komise zahájila v březnu 2026 veřejnou konzultaci k připravované revizi směrnice. Zabývá se především sjednocením pravidel mezi členskými státy a lepší technickou kompatibilitou používaných systémů. Podle stavu popsaného v podkladech k srpnu 2026 revize ještě nevedla k přijetí nové legislativní povinnosti. Co elektronická fakturace změní v účetnictví Přechod na strukturované faktury ovlivní způsob, jakým firmy doklady vytvářejí, schvalují, účtují a archivují. U správně nastaveného systému mohou údaje z vystavené faktury přecházet přímo do dalších účetních a daňových procesů. Firma tak omezí ruční přepisování, sníží riziko chyb a může rychleji zpracovávat přijaté doklady. Takové propojení ale vyžaduje odpovídající software. Podniky budou muset prověřit, zda jejich účetní a fakturační systémy podporují požadované formáty, jak pracují s údaji obchodních partnerů a zda zvládnou také případné opravy faktur. Pozornost si zaslouží i interní schvalování. Pokud dnes faktura prochází několika odděleními a část údajů zaměstnanci přepisují ručně, bude potřeba tento proces upravit pro automatizovanou výměnu dat. Stejně důležitá zůstane archivace elektronických dokladů

Elektronická evidence tržeb se v Česku vrací. Nová EET 2.0 začne fungovat 1. ledna 2027 a zákon už podepsal prezident Petr Pavel. Oproti původnímu systému se pravidla mění. Podnikatelé nebudou muset povinně tisknout a předávat účtenky a evidence se zaměří hlavně na platby uskutečněné při osobním kontaktu se zákazníkem a na hotovostní příjmy. Běžný bankovní převod nebo vzdálená platba v internetovém obchodě proto ve většině případů do EET spadat nebude. Prezident zákon podepsal 17. září 2026. Leden 2027 bude zároveň pilotním měsícem, tržby se ale už budou evidovat v běžném režimu. Co je EET 2.0 EET 2.0 je nová podoba elektronické evidence tržeb, při které podnikatel předává Finanční správě údaje o evidované platbě. Systém má být technicky i administrativně jednodušší než původní EET. Zákon například neukládá povinnost vytisknout zákazníkovi účtenku. Základem nové úpravy jsou takzvané kontaktní platby. Jde o platby uskutečněné při osobním kontaktu zákazníka s podnikatelem nebo jeho zaměstnancem, případně v provozovně či dopravním prostředku podnikatele v souvislosti s objednáním nebo převzetím zboží či služby. Zvláštní postavení má hotovost. Pokud jde o podnikatelský příjem, který není zákonem z evidence vyňatý, hotovostní platba se eviduje bez ohledu na to, zda byl zákazník při placení fyzicky přítomen. Kdy se musí podnikatel připravit Technická příprava systému začala už během roku 2026. Od 1. července 2026 mají vývojáři pokladních systémů k dispozici testovací prostředí EET Playground. Mezi 26. červencem a 26. srpnem přes něj prošlo 170 389 testovacích transakcí. Úspěšnost zpracování dosáhla 94,6 %. Další termíny jsou důležité přímo pro podnikatele: Datum Co se mění 1. 11. 2026 EET 2.0 má být dostupná v DIS+ na portálu MOJE daně 1. 12. 2026 má být spuštěna bezplatná webová aplikace MOJE eet 1. 1. 2027 začíná běžný provoz EET 2.0 leden 2027 systém poběží zároveň v pilotním režimu Od listopadu se podnikatelé budou moci v DIS+ registrovat k EET, vytvářet evidované provozní jednotky a získat potřebný pokladní certifikát. Bezplatná aplikace MOJE eet má pomoci především menším podnikatelům, kteří kvůli evidenci nechtějí pořizovat vlastní pokladní systém nebo speciální zařízení. Koho se EET 2.0 týká Povinnost se může vztahovat na fyzické osoby podnikatele i právnické osoby, pokud přijímají tržby, které zákon zahrnuje do evidence. Aby konkrétní platba podléhala EET, musí současně splnit tři podmínky: U fyzických osob jde obecně o příjmy ze samostatné činnosti, která má současně charakter podnikání. EET se proto automaticky nevztahuje na všechny příjmy fyzické osoby. Mimo evidenci zůstávají například příjmy ze zaměstnání, nájmu nebo kapitálového majetku. Zdroj uvádí také některé autorské příjmy, obchodování s cennými papíry nebo jednorázový prodej přebytků z vlastní zahrady. Které platby se budou evidovat Rozhodující nebude jen způsob úhrady. Podstatné je také to, kde a za jakých okolností zákazník zaplatí. Pokud jsou splněny ostatní zákonné podmínky, může se EET vztahovat na platbu: Právě rozlišení mezi kontaktní a vzdálenou platbou bude u bezhotovostních transakcí podstatné. Platba kartou nebo QR kódem nemusí automaticky patřit do EET U nové EET nebude stačit podívat se pouze na platební metodu. Pokud zákazník zaplatí kartou nebo QR kódem například přímo v obchodě, restauraci či salonu, jde při splnění dalších podmínek o kontaktní platbu a transakce se eviduje. Jiná situace nastane, pokud stejný zákazník zaplatí z domova. Platba přes platební bránu internetového obchodu nebo QR kódem umístěným na jeho webu se za kontaktní platbu nepovažuje. Stejně se posuzuje běžná úhrada faktury bankovním převodem z domova nebo kanceláře, pokud při platbě nedochází k osobnímu kontaktu s podnikatelem. Forma platby tedy sama o sobě nerozhoduje. Jak bude EET fungovat u e-shopů Finanční správa mezi platby, které není potřeba evidovat, řadí například úhradu přes platební bránu internetového obchodu, QR kód na webu nebo běžný bankovní převod provedený na dálku. Samostatné pravidlo platí pro dobírku. Pokud hotovost od zákazníka převezme provozovatel poštovní služby a následně peníze převede na účet e-shopu, nejde z pohledu prodávajícího o kontaktní platbu. Podnikatel takovou transakci do EET evidovat nemusí. Hotovost má přísnější pravidlo U hotovosti se místo a způsob předání peněz neposuzují stejně jako u karty nebo bankovního převodu. Pokud podnikatel obdrží hotovostní platbu, která představuje příjem z podnikání a nevztahuje se na ni některá ze zákonných výjimek, musí ji evidovat. Platí to i tehdy, pokud zákazník při samotném přijetí platby není fyzicky vedle podnikatele. Kdo má z EET výjimku Zákon obsahuje poměrně široký seznam subjektů, které se do systému nezapojí. Výjimka se týká mimo jiné státu, státních fondů, obcí a krajů, svazků obcí, příspěvkových organizací, veřejných vysokých škol, České národní banky a držitele poštovní licence. Zvláštní režim mají také banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny, zajišťovny, investiční společnosti a fondy, obchodníci s cennými papíry, penzijní společnosti a některé další finanční instituce. Za stanovených podmínek se výjimka vztahuje také na některé nevidomé podnikatele. EET OFF pro část OSVČ v paušálním režimu Pro některé OSVČ vznikne alternativa označovaná jako EET OFF. Využít ji mohou pouze fyzické osoby, které jsou v prvním pásmu paušálního režimu a jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesahují 1 milion Kč ročně. Namísto evidence jednotlivých tržeb si podnikatel může dobrovolně zvolit zvláštní příplatek k paušální platbě. Jeho výše činí 1 400 Kč měsíčně nad rámec standardní paušální platby. Zvolený režim nelze během roku změnit. Pokud OSVČ v průběhu roku překročí hranici 1 milion Kč, příplatek bude platit až do konce daného roku. Povinnost přejít na standardní EET jí vznikne od následujícího kalendářního roku. Které další tržby se evidovat nebudou Vedle výjimek pro určité skupiny poplatníků zákon vyjímá z EET také některé konkrétní činnosti a druhy příjmů. Patří mezi ně například stravování a ubytování dětí, žáků a studentů zajišťované školami a vzdělávacími zařízeními. Výjimky se vztahují také na některé platby ve veřejné dopravě a na palubách letadel, osobní železniční dopravu, obchodní leteckou dopravu, poštovní služby a hazardní hry. Specifická pravidla platí v energetice, vodárenství a kanalizacích, u některých nebankovních spotřebitelských úvěrů a vybraných regulovaných finančních či kryptoměnových služeb. EET se netýká ani některých prodejních automatů a samoobslužných zařízení, plateb za veřejné toalety nebo sezónního prodeje sladkovodních ryb a souvisejících služeb od 18. do 24. prosince, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Jak se řeší tržby v zahraničí Česká EET se obecně vztahuje na tržby

Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění OSVČ se v roce 2027 znovu zvýší. Podnikatelé s hlavní samostatnou činností, na které se vztahují minimální odvody, budou měsíčně platit celkem 8 769 Kč. Oproti současné částce jde o zvýšení o 458 Kč měsíčně. Vyšší budou také minimální zálohy u vedlejší činnosti a dobrovolné nemocenské pojištění. Vláda 21. září 2026 schválila parametry, ze kterých se odvody pro rok 2027 počítají. Všeobecný vyměřovací základ činí 48 900 Kč a přepočítací koeficient 1,0565. Z jejich součinu vychází průměrná mzda pro účely pojistného 51 663 Kč. Původní návrh počítal s průměrnou mzdou 51 947 Kč, proto dřívější odhady předpokládaly o něco vyšší odvody. Po zpřesnění vstupních údajů jsou výsledné částky nižší. Přehled minimálních plateb pro rok 2027 Platba Současná částka Rok 2027 Rozdíl Sociální pojištění, hlavní činnost 5 005 Kč 5 281 Kč +276 Kč Zdravotní pojištění, hlavní činnost 3 306 Kč 3 488 Kč +182 Kč Celkem, hlavní činnost 8 311 Kč 8 769 Kč +458 Kč Sociální pojištění, vedlejší činnost 1 574 Kč 1 660 Kč +86 Kč Sociální pojištění začínající OSVČ 3 575 Kč 3 772 Kč +197 Kč Dobrovolné nemocenské pojištění 243 Kč 270 Kč +27 Kč Sociální pojištění OSVČ v roce 2027 Záloha na důchodové pojištění se odvozuje od vyměřovacího základu OSVČ. U podnikatele, který vykonává činnost po celý rok, odpovídá vyměřovací základ 55 % jedné dvanáctiny ročního daňového základu. Sazba pojistného činí 29,2 %. Pokud takto vypočtený základ nedosáhne zákonného minima, použije se minimální vyměřovací základ. OSVČ proto musí platit alespoň minimální zálohu, pokud se na ni povinnost minimálního odvodu vztahuje. Pro hlavní činnost bude v roce 2027 minimální měsíční vyměřovací základ odpovídat 35 % průměrné mzdy. Po zákonném zaokrouhlení vychází na 18 083 Kč. Minimální záloha na důchodové pojištění proto vzroste na 5 281 Kč měsíčně. Současná minimální záloha činí 5 005 Kč. Rozdíl je 276 Kč měsíčně. Nižší minimum pro začínající OSVČ Zvýhodnění zůstává zachováno pro podnikatele, kteří zahájili samostatnou výdělečnou činnost a v předchozích 20 letech ji nevykonávali. Po dobu prvních tří let se u nich minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění počítá z 25 % průměrné mzdy. V roce 2026 činí minimální záloha 3 575 Kč, od roku 2027 vzroste na 3 772 Kč měsíčně. Rozdíl tedy činí 197 Kč. Vedlejší činnost: minimální záloha bude 1 660 Kč U vedlejší samostatné činnosti se minimální měsíční vyměřovací základ stanovuje jako 11 % průměrné mzdy. Pro rok 2027 vychází po zaokrouhlení na 5 683 Kč. Minimální sociální záloha pak činí 29,2 % z této částky, tedy 1 660 Kč měsíčně. Oproti současným 1 574 Kč jde o zvýšení o 86 Kč. Vedlejší činnost se může týkat například lidí, kteří současně pracují v zaměstnání, studují, pobírají důchod nebo rodičovský příspěvek. Samotné posouzení hlavní a vedlejší činnosti se ale řídí zákonnými podmínkami pro konkrétní situaci. Roční a maximální vyměřovací základ Pokud OSVČ vykonává činnost všech 12 měsíců, minimální roční vyměřovací základ bude v roce 2027 činit: Při kratší době podnikání se minimální základ násobí pouze počtem měsíců, ve kterých byla samostatná výdělečná činnost skutečně vykonávána. Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění odpovídá 48násobku průměrné mzdy. V roce 2027 tedy dosáhne 2 479 824 Kč. Po dosažení tohoto maximálního vyměřovacího základu se další sociální pojistné z částky nad stanovenou hranici neodvádí. Rozhodná částka u vedlejší činnosti vzroste U OSVČ s vedlejší činností hraje roli také rozhodná částka. Podle ní se určuje, zda podnikateli vznikne povinná účast na důchodovém pojištění. Pokud daňový základ z vedlejší samostatné činnosti dosáhne stanoveného limitu, účast na důchodovém pojištění je povinná. U hlavní činnosti se tento test nepoužívá, protože účast je povinná vždy. Pro rok 2026 činí rozhodná částka 117 521 Kč. Pro rok 2027 se zvýší na 123 991 Kč. Částka pro rok 2027 vychází z výpočtu: 48 900 × 1,0565 × 2,4 = 123 991 Kč po zaokrouhlení Při posuzování výsledků za rok 2026 se používá ještě limit 117 521 Kč. Pokud jej OSVČ s vedlejší činností za rok 2026 nepřekročí a nevznikne jí účast z jiného důvodu, nebude za tento rok odvádět důchodové pojištění a v roce 2027 nebude platit zálohy. Limit 123 991 Kč se vztahuje až na rok 2027. Nemocenské pojištění OSVČ bude také dražší Nemocenské pojištění zůstává pro OSVČ dobrovolné. Minimální měsíční platba se v roce 2027 zvýší ze současných 243 Kč na 270 Kč. Podnikatel, který se nemocenského pojištění dobrovolně účastní, tak zaplatí o 27 Kč měsíčně více. Zdravotní pojištění vzroste na 3 488 Kč Minimální záloha na zdravotní pojištění se také odvozuje od průměrné mzdy. Vyměřovací základ OSVČ odpovídá 50 % daňového základu, tedy rozdílu mezi příjmy a výdaji. U osob, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ, však nemůže být nižší než polovina průměrné mzdy. Pro rok 2027 je polovina průměrné mzdy 25 831,50 Kč. Tato částka se při výpočtu minimálního základu nezaokrouhluje. Sazba zdravotního pojištění činí 13,5 %. Výsledná záloha se zaokrouhluje nahoru na celé koruny, takže minimální měsíční platba bude 3 488 Kč. V roce 2026 činí minimum 3 306 Kč. Měsíční nárůst tedy dosáhne 182 Kč. Jak je to se zdravotním pojištěním při vedlejší činnosti U zdravotního pojištění neplatí pro všechny OSVČ stejný minimální odvod. Pokud podnikatel vykonává samostatnou činnost vedle zaměstnání a ze zaměstnání se odvádí pojistné alespoň z příslušného minima, nemusí během roku platit zálohy na zdravotní pojištění. Pojistné následně doplatí podle skutečného výsledku po podání přehledu. Také další skupiny OSVČ mohou mít výjimku z povinnosti dodržovat minimální vyměřovací základ. Konkrétní režim proto závisí na důvodu, proč je podnikání považováno za vedlejší nebo proč se na podnikatele minimum nevztahuje. Hlavní OSVČ zaplatí celkem 8 769 Kč měsíčně Pro podnikatele s hlavní činností, kteří platí minimální zálohy, bude základní měsíční součet v roce 2027 následující: Sociální pojištění: 5 281 Kč Zdravotní pojištění: 3 488 Kč Celkem: 8 769 Kč měsíčně Současný součet je 8 311 Kč, takže měsíční zatížení vzroste o 458 Kč. Za celý rok jde při stejné výši záloh o rozdíl 5 496 Kč. Dobrovolné nemocenské pojištění se do tohoto součtu nezapočítává. Zdravotní pojištění pro OBZP v roce 2027 Vyšší

Zaměstnavatelé získají na ePortálu ČSSZ podrobnější údaje o evidovaných zaměstnancích. Česká správa sociálního zabezpečení upraví službu Seznam zaměstnanců a rozšíří také data dostupná v exportech pro mzdové a personální systémy. Nová verze má být spuštěna 15. října 2026. Změna se týká firem, které přes ePortál kontrolují údaje o zaměstnancích, ale také dodavatelů mzdového a HR softwaru pracujícího s exporty ČSSZ. Co služba Seznam zaměstnanců umožňuje Služba Seznam zaměstnanců na ePortálu ČSSZ dává zaměstnavatelům přehled o lidech s otevřenou nebo ukončenou registrací. Firma si může evidované zaměstnance zobrazit, zkontrolovat jejich údaje a seznam také exportovat. Od října se rozsah zobrazovaných informací rozšíří. ČSSZ současně přejmenuje některá pole, aby jejich význam lépe odpovídal tomu, jaké údaje skutečně obsahují. Pro zaměstnavatele tak bude jednodušší porovnat vlastní personální a mzdovou evidenci s údaji, které o konkrétním zaměstnání vede ČSSZ. Jaké nové údaje zaměstnavatelé uvidí V Seznamu zaměstnanců přibudou informace, které dosud ve službě dostupné nebyly. Nově se zobrazí například: Rozšířený přehled má zaměstnavatelům usnadnit kontrolu jednotlivých pracovních vztahů a údajů, které má ČSSZ ve své evidenci. ČSSZ přejmenuje údaje o začátku a konci zaměstnání Změní se také názvy dvou položek, které se týkají začátku a ukončení pracovního vztahu. Dosavadní označení „Pojistný vztah od“ nahradí srozumitelnější „Datum nástupu do zaměstnání“. Podobně se položka „Pojistný vztah do“ přejmenuje na „Datum skončení zaměstnání“. Samotný údaj se tím nemění. ČSSZ upravuje jeho název, aby zaměstnavatel na první pohled věděl, co dané pole znamená. Změna se promítne také do CSV a XML exportů Úprava se netýká pouze toho, co zaměstnavatel vidí po přihlášení na ePortál. Nová data a názvy polí se objeví také v exportech ve formátech CSV a XML. Ty firmy často používají pro další zpracování údajů ve mzdových a personálních systémech. Právě zde může být změna citlivější. Pokud firma načítá data z ČSSZ automaticky, její software musí s novou strukturou a označením údajů správně pracovat. ČSSZ už zveřejnila nové technické specifikace pro XML a CSV rozhraní. Dodavatelé mzdových a personálních systémů tak mají prostor změny zapracovat a před spuštěním ověřit, že import a další zpracování dat fungují správně. Co by měli zaměstnavatelé zkontrolovat před 15. říjnem Firma, která službu používá pouze k ruční kontrole zaměstnanců na ePortálu, pravděpodobně zaznamená hlavně více dostupných údajů a nové názvy některých polí. Větší pozornost by změně měly věnovat společnosti, které exporty CSV nebo XML dál zpracovávají ve vlastním mzdovém či HR systému. Před spuštěním nové verze dává smysl ověřit, zda dodavatel používaného softwaru o změně ví a zda systém podporuje novou specifikaci ČSSZ. U vlastních integrací je vhodné zkontrolovat zejména mapování přejmenovaných a nově přidaných polí. Ostrý provoz aktualizované služby ČSSZ plánuje na 15. října 2026. Praktické dopady pro zaměstnavatele Pro mzdové účetní a HR pracovníky znamená rozšířený Seznam zaměstnanců více informací dostupných přímo z evidence ČSSZ. Při kontrole konkrétního pracovního vztahu tak nebude nutné vycházet jen z dosavadního omezenějšího přehledu. Firmám, které data z ePortálu přenášejí do dalších systémů, ale vzniká před spuštěním jedna technická kontrola navíc. Změna struktury exportu může ovlivnit automatické importy nebo návazné zpracování dat, pokud software počítá se současnou podobou CSV či XML. Nejvíc práce tak nemusí mít samotný zaměstnavatel, ale dodavatel jeho mzdového systému. Přesto je dobré ověřit kompatibilitu ještě před 15. říjnem, ne až při prvním neúspěšném importu. Klíčové body Pokud potřebujete pomoci se mzdovou agendou, evidencí zaměstnanců nebo povinnostmi zaměstnavatele vůči ČSSZ, tým 360WEDO se těmto oblastem dlouhodobě věnuje. Zdroj: Podnikatel.cz: ČSSZ chystá velkou změnu pro zaměstnavatele

Náklady na reprezentaci patří mezi oblasti, ve kterých podnikatelé často chybují. Výdaj může mít z pohledu firmy jasný obchodní smysl, podpořit vztahy se zákazníky nebo přispět k získání zakázky, a přesto nemusí být daňově uznatelný. Typicky jde o občerstvení, obchodní obědy, dárky nebo jiné plnění poskytované obchodním partnerům. Český zákon o daních z příjmů však pro tuto kategorii stanoví zvláštní pravidla. Samotná souvislost s podnikáním proto nestačí. Co jsou náklady na reprezentaci Daňové zacházení s náklady na reprezentaci upravuje § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů. Podle tohoto ustanovení nejsou náklady na reprezentaci daňově uznatelným výdajem. Zákon mezi ně výslovně řadí zejména: Nejde však o úplný seznam. Podle soudní praxe mohou být za reprezentaci považovány také jiné výdaje obdobného charakteru, zejména pokud jsou určeny k bezprostřední spotřebě nebo osobnímu prospěchu konkrétního obchodního partnera či jiné osoby. Typickým příkladem je pracovní oběd s klientem. Firma může během schůzky skutečně dohodnout novou zakázku a náklad na restauraci může mít z obchodního hlediska jasný význam. Ani tato souvislost však automaticky neznamená, že bude účet za oběd daňově uznatelný. Proč nestačí, že výdaj souvisí s podnikáním Podnikatelé se někdy odvolávají na obecné pravidlo v § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. To umožňuje uplatnit výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Toto pravidlo ale neplatí bez omezení. Pokud zákon pro konkrétní druh nákladu stanoví zvláštní režim, má toto speciální ustanovení přednost. Jestliže tedy výdaj svou povahou představuje reprezentaci podle § 25 odst. 1 písm. t), nepomůže argument, že bez obchodního oběda, firemní akce nebo dárku by firma například nezískala zákazníka. Výdaj může být z obchodního hlediska účelný, ale z hlediska daně z příjmů zůstane nedaňový. Typické příklady nákladů na reprezentaci Mezi běžné náklady na reprezentaci patří zejména jídlo, nápoje a dárky poskytované obchodním partnerům. V praxi sem mohou spadat například: U větších klientských akcí je potřeba posuzovat skutečný charakter jednotlivých služeb. Pokud akce obsahuje občerstvení, zábavní program, ubytování nebo jiné služby určené převážně k osobnímu prospěchu účastníků, mohou být tyto náklady posouzeny jako reprezentace i tehdy, když má celá akce současně marketingový nebo obchodní cíl. Dárek a reklamní předmět nejsou totéž Zvláštní pravidla platí pro reklamní a propagační předměty. Za dar pro účely nákladů na reprezentaci se nepovažuje předmět, který současně splňuje zákonné podmínky. Musí: Všechny podmínky musí být splněny současně. Pokud některá z nich splněna není, může být výdaj posouzen jako nedaňový náklad na reprezentaci. Co může být reklamním předmětem Typickými reklamními předměty mohou být například: Rozhodující není pouze hodnota předmětu. Musí mít skutečný propagační charakter a splňovat všechny podmínky zákona. Pokud například firma nakoupí běžné dárkové koše bez svého označení a rozdá je obchodním partnerům, nepůjde pouze kvůli jejich nízké hodnotě automaticky o daňově uznatelnou reklamu. Co se obvykle považuje za dárek Mezi typické dary mohou patřit například: Takový výdaj zpravidla spadá do nákladů na reprezentaci. U konkrétního předmětu je ale vždy potřeba posoudit jeho skutečnou povahu a podmínky, za kterých byl poskytnut. Obchodní vzorky mají jiný režim Od reklamního předmětu je potřeba odlišit obchodní vzorek. Jde o výrobek poskytovaný potenciálnímu zákazníkovi proto, aby se s ním mohl seznámit, vyzkoušet jeho vlastnosti nebo posoudit, zda má o daný produkt obchodní zájem. U skutečného obchodního vzorku se nepoužívá limit 500 Kč, který platí pro reklamní a propagační předměty. Firma ale musí být schopna doložit, že šlo skutečně o vzorek. Nestačí pouze označit běžný dárek v účetnictví jako „vzorek“. Je vhodné doložit například: Čím hodnotnější je předávaný výrobek, tím důležitější bude schopnost prokázat skutečný obchodní účel. Firemní akce mohou být daňově problematické Zvláštní pozornost je potřeba věnovat různým klientským akcím. Firma může uspořádat event s cílem představit nový produkt, posílit obchodní vztahy nebo získat nové zákazníky. To ještě neznamená, že všechny náklady na akci budou automaticky daňově uznatelné. Je potřeba rozlišovat například mezi skutečnými náklady na reklamu a službami, které poskytují osobní prospěch účastníkům. Náklady na: mohou mít charakter reprezentace. Naopak jiné části akce mohou mít skutečně reklamní nebo marketingový charakter. Proto není vždy správné zaúčtovat celý event jednou položkou jako „marketing“. Co říká Nejvyšší správní soud Poměrně přísný přístup k nákladům na reprezentaci dlouhodobě potvrzuje také Nejvyšší správní soud. Příkladem je rozsudek NSS ze dne 14. prosince 2022, sp. zn. 10 Afs 113/2021-50. Soud v tomto případě řešil firemní akci pro klienty, která zahrnovala mimo jiné zábavní program, stravování a ubytování. Společnost argumentovala tím, že akce měla marketingový charakter a podporovala její obchodní činnost. Soud však zdůraznil, že rozhodující je skutečný charakter poskytovaných plnění. Samotný marketingový nebo obchodní přínos tedy nestačí k tomu, aby se výdaj stal daňově uznatelným. Pro firmy z toho plyne praktické pravidlo: správce daně nebude posuzovat pouze to, jaký název firma výdaji přiřadila, ale především to, co bylo skutečně zakoupeno a komu bylo plnění určeno. Nejčastější chyby podnikatelů V praxi se opakuje několik problémů. Prvním je zaměňování reprezentace s reklamou. Výdaj je v účetnictví označen jako marketingový, přestože ve skutečnosti jde například o občerstvení nebo dárek pro konkrétního obchodního partnera. Další častou chybou je zahrnutí celých nákladů na klientskou akci do daňových výdajů bez rozdělení jednotlivých služeb. Problematické bývají také dárkové poukazy, které jsou někdy nesprávně považovány za reklamní předměty. A nakonec může vzniknout problém s dokazováním. Firma nakoupí několik set reklamních předmětů, všechny rozdá a při případné daňové kontrole už není schopna doložit, jak předměty vypadaly, zda skutečně nesly logo nebo jinou požadovanou identifikaci a jaká byla jejich pořizovací cena. Dokumentace je stejně důležitá jako samotný předmět U reklamních předmětů a obchodních vzorků je vhodné uchovat dostatečné důkazy. Může jít například o: Nemusí být vždy nutné evidovat každý jednotlivý kus a každého příjemce. Firma by však měla být schopna věrohodně doložit, co pořídila, v jaké hodnotě a za jakým účelem. U dražších nebo méně obvyklých položek je dokumentace ještě důležitější. Náklady na reprezentaci a DPH Reprezentace má dopad také na DPH. Podle § 72 odst. 6 zákona o DPH nevzniká plátci nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které použije pro reprezentaci a které nelze podle zákona o daních z příjmů uznat jako daňový výdaj. Typickým příkladem může

České e-shopy a další podnikatelé, kteří uzavírají smlouvy se spotřebiteli prostřednictvím webu nebo mobilní aplikace, se mají připravit na novou povinnost. Spotřebitel bude muset mít možnost odstoupit od smlouvy přímo v online rozhraní prostřednictvím jasně dostupného tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku. Podle současné podoby návrhu má nová úprava začít platit 1. ledna 2027. Nejde však pouze o přidání jednoho tlačítka na web. Firmy budou muset upravit celý proces odstoupení od smlouvy, včetně potvrzení žádosti, předsmluvních informací, interního zpracování a ochrany osobních údajů. Proč se pravidla mění Navrhovaná změna občanského zákoníku souvisí s implementací evropské směrnice EU 2023/2673. Evropská úprava se původně zaměřuje především na finanční služby sjednávané na dálku. Český návrh však počítá s širším využitím nového mechanismu pro odstoupení od smlouvy. Podle důvodové zprávy se má povinnost týkat obchodníků, kteří prostřednictvím online rozhraní uzavírají smlouvy se spotřebiteli a u dané smlouvy existuje právo na odstoupení. V praxi proto nemusí jít pouze o klasické internetové obchody. Nová pravidla mohou být relevantní také pro poskytovatele služeb nebo digitálního obsahu, pokud spotřebitel smlouvu uzavírá přes web nebo aplikaci. Členské státy EU měly začít používat opatření související s implementací příslušné evropské směrnice nejpozději 19. června 2026. Český návrh v současné podobě počítá s účinností nové úpravy od 1. ledna 2027. Koho se nová povinnost může týkat Do občanského zákoníku se navrhuje doplnit nový § 1830a. Pokud má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem prostřednictvím online rozhraní, podnikatel mu bude muset umožnit toto právo uplatnit přímo v daném rozhraní. Pojem online rozhraní přitom není omezen pouze na webovou stránku e-shopu. Podle důvodové zprávy může zahrnovat: Nové pravidlo tak může dopadnout na e-shopy, online poskytovatele služeb, digitální platformy i firmy prodávající digitální obsah. Zvláštní postavení mají finanční služby. Návrh výslovně počítá s tím, že nový § 1830a bude použit také na smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku přes online rozhraní, pokud má spotřebitel v konkrétním případě právo od smlouvy odstoupit. Nové tlačítko nevytváří nové právo na odstoupení Důležitá je jedna věc: nová úprava sama o sobě nevytváří nové právo spotřebitele odstoupit od smlouvy. Pokud spotřebitel podle současných pravidel právo na odstoupení nemá, samotná existence nového tlačítka tuto situaci nezmění. Tlačítko pouze přidává nový, jednodušší způsob, jak už existující právo uplatnit. Stejně tak nemá nový online mechanismus nahradit ostatní zákonné způsoby odstoupení. Spotřebitel bude moci nadále využít i jiné možnosti, které právní předpisy připouštějí. Pro podnikatele proto bude důležité správně určit, u kterých typů smluv musí být nová funkce dostupná a kde se naopak uplatní některá ze zákonných výjimek. „Jedno kliknutí“ ve skutečnosti nebude stačit Nová povinnost bývá zjednodušeně označována jako odstoupení od smlouvy jedním kliknutím. Proces však bude mít několik kroků. První krok: zahájení odstoupení Spotřebitel musí mít v online rozhraní k dispozici tlačítko nebo obdobný ovládací prvek, prostřednictvím kterého proces zahájí. Tento prvek musí být: Návrh počítá například s označením: „Odstoupit od smlouvy“ Použít bude možné také jiné vhodné označení, pokud bude pro spotřebitele stejně jasné a jednoznačné. Přístup k funkci může být podle důvodové zprávy zajištěn například také prostřednictvím odkazu. Jaké údaje bude spotřebitel zadávat Po zahájení procesu musí mít spotřebitel možnost jednoduše zadat nebo potvrdit údaje potřebné k identifikaci odstoupení. Má jít zejména o: V praxi půjde nejčastěji o e-mailovou adresu. Proces zároveň nemá spotřebiteli vytvářet zbytečné překážky. Pokud se například již přihlásil do svého zákaznického účtu a firma jeho identitu zná, neměl by být nucen stejné informace znovu zadávat nebo opakovaně identifikovat konkrétní smlouvu, pokud je systém může doplnit automaticky. Stejně tak by firma neměla nutit zákazníka instalovat mobilní aplikaci pouze kvůli odstoupení od smlouvy, pokud byla původní smlouva uzavřena jiným způsobem. Druhý krok: potvrzení odstoupení Po zadání nebo potvrzení potřebných údajů musí následovat druhý ovládací prvek. Ten může být označen například: „Potvrdit odstoupení“ Také zde je možné použít jiné jednoznačné označení. Smyslem druhého kroku je mimo jiné zabránit tomu, aby spotřebitel ukončil smlouvu omylem jediným náhodným kliknutím. Teprve tímto krokem zákazník skutečně odešle své prohlášení o odstoupení. Firma musí přijetí bezodkladně potvrdit Odesláním formuláře povinnosti podnikatele nekončí. Po přijetí odstoupení musí firma spotřebiteli bez zbytečného odkladu elektronicky zaslat potvrzení v textové podobě. Potvrzení má obsahovat: Potvrzení se má zaslat prostřednictvím elektronického kontaktu, který spotřebitel pro tento účel uvedl. Z technického hlediska proto firma potřebuje systém, který nejen zobrazí tlačítko, ale také zaznamená podání, správně ho spojí s konkrétní smlouvou a automaticky nebo jiným spolehlivým způsobem odešle požadované potvrzení. Změní se také informace před uzavřením smlouvy Nová pravidla ovlivní také předsmluvní informační povinnosti podnikatelů. Spotřebitel musí už nyní před uzavřením smlouvy získat informace například o podmínkách, lhůtě a postupu pro uplatnění práva na odstoupení. Nově bude potřeba informovat ho také o možnosti použít elektronické tlačítko nebo obdobný ovládací prvek a o tom, kde ho v online rozhraní najde. Nestačí tedy změnit samotnou technickou část webu. Firmy budou muset prověřit také: Jak se mohou firmy připravit Návrh zatím neprošel celým legislativním procesem. U některých firem však může být implementace technicky i organizačně náročnější, proto dává smysl přípravu neodkládat na poslední chvíli. Prvním krokem by měla být revize smluv uzavíraných se spotřebiteli online. Firma potřebuje zjistit: Teprve poté lze správně navrhnout technické řešení. Tlačítko musí být skutečně snadno dostupné Zákon používá formulace jako „jasně zobrazené“ a „snadno dostupné“. To dává firmám určitou technickou volnost, ale současně znamená, že možnost odstoupit nelze schovat hluboko do zákaznického účtu nebo za komplikovanou sérii nabídek. Funkce musí být pro spotřebitele reálně dostupná po celou dobu, kdy může své právo na odstoupení využít. Firmy by proto měly testovat celý proces nejen na desktopové verzi webu, ale také: Uživatel by se neměl dostat do situace, kdy právo teoreticky existuje, ale prakticky není schopen příslušný ovládací prvek najít. Co se musí stát po kliknutí Technické řešení musí navazovat na interní proces společnosti. Po odeslání odstoupení musí být firma schopna: U e-shopu může následovat například proces vrácení zboží a peněz. U služby nebo digitálního produktu mohou být následky jiné. Samotné vytvoření tlačítka proto není dostačující. Funkce musí být napojena na reálný zákaznický a administrativní proces. Pozor na ochranu osobních údajů Elektronické odstoupení bude znamenat také zpracování osobních

Chyby na fakturách patří mezi časté, ale podceňované příčiny opožděných plateb u OSVČ a malých firem. Nesprávné údaje, nejasná splatnost, chybějící variabilní symbol nebo pozdě odeslaný doklad mohou vést k vracení faktur, dodatečným dotazům a opakovanému urgování zákazníka. Nejde přitom jen o administrativní nepříjemnost. U menších podnikatelů může několik neuhrazených faktur rychle ovlivnit cash flow. Každé zpoždění znamená další kontrolu bankovního účtu, dohledávání dokumentů, e-maily a připomínky. Většině těchto problémů lze předejít jednoduchým fakturačním procesem, kvalitní šablonou a pravidelnou kontrolou pohledávek. „U drobných podnikatelů se často opakuje stejný scénář. Služba nebo práce je provedena správně, ale faktura obsahuje chybu, nejasnost nebo chybí následná kontrola úhrady. Platba se pak nezpožďuje kvůli sporu o zakázku, ale kvůli nedotaženému administrativnímu procesu,“ upozorňuje Tomáš Tunkl z Centra inovativního managementu pohledávek. Když faktura zpomaluje platbu Faktura je jedním ze základních dokumentů podnikatele. Je výzvou k úhradě a zároveň podkladem, podle kterého zákazník platbu schvaluje, účtuje a provádí. Přesto bývá často vystavena ve spěchu, bez kontroly nebo s nejasnou strukturou. Drobná chyba může znamenat zdržení o několik dnů i týdnů. Faktura se vrátí k opravě, čeká na interní schválení, dostane se k nesprávné osobě nebo ji zákazník odloží, protože si není jistý částkou, splatností či účelem platby. U malé firmy je takové zdržení citelnější než u velké společnosti. Pokud podnikatel nemá jednoduchý systém pro vystavování, kontrolu a urgování faktur, celá administrativa zůstává na něm. 1. Nesprávné nebo neúplné identifikační údaje Jednou z nejčastějších chyb jsou nesprávné údaje dodavatele nebo odběratele. Může jít například o: U větších firem může taková faktura neprojít interním schvalováním. U menších zákazníků zase vzniká zdržení, protože někdo musí údaje ručně ověřovat nebo požádat o opravený dokument. Pomáhá používat jednotnou databázi zákazníků a stabilní fakturační šablonu. Údaje není vhodné pokaždé přepisovat ručně. U pravidelných odběratelů je zároveň dobré kontrolovat změny fakturační adresy, právní formy nebo kontaktní osoby. 2. Nejasná nebo chybějící splatnost Dalším častým problémem je nejednoznačně uvedená splatnost. Místo konkrétního data někdy faktura obsahuje pouze formulaci „splatnost 14 dní“, případně není splatnost uvedena vůbec. Pro zákazníka, který denně zpracovává větší množství dokladů, to znamená další práci. Musí datum dopočítat, dohledat podmínky objednávky nebo se na něj dodatečně ptát. Praktičtější je uvést konkrétní termín: Datum splatnosti: 15. 8. 2026 Taková informace je jednoznačná a usnadňuje práci účetnímu oddělení i schvalovací proces. Přesné datum je důležité také při následném vymáhání pohledávky. Pokud není jasné, kdy měla být faktura uhrazena, obtížněji se určuje okamžik prodlení. 3. Chybějící nebo nejasný variabilní symbol Variabilní symbol pomáhá propojit platbu s konkrétní fakturou. Pokud chybí, je nelogický nebo se jeho systém pokaždé mění, může mít problém zákazník i dodavatel. Zákazník nemusí vědět, jaký údaj při platbě uvést. Podnikatel pak musí ručně zjišťovat, ke které faktuře příchozí částka patří. To je nepříjemné především u: Jednoduchým řešením je používat jako variabilní symbol číslo faktury a tento princip neměnit. Variabilní symbol by měl být na dokladu dobře viditelný spolu s číslem účtu, částkou a datem splatnosti. 4. Nejasný popis služby nebo zboží Formulace jako „práce dle dohody“, „služby“ nebo „konzultace“ mohou být jasné dodavateli, ale nikoli člověku, který fakturu zpracovává. Často ji totiž nekontroluje osoba, která službu objednala, ale účetní, finanční oddělení nebo administrativní pracovník. Pokud z faktury není jasné, za co přesně se platí, začíná dohledávání objednávky, ověřování rozsahu práce nebo komunikace s dodavatelem. Lepší je použít stručný, ale konkrétní popis, například: Konkrétní popis zrychluje schválení faktury a zároveň snižuje riziko budoucího sporu o rozsah dodaného plnění. 5. Faktura neodpovídá sjednaným podmínkám Častým zdrojem zdržení je rozdíl mezi fakturou a původní dohodou. V nabídce, smlouvě nebo e-mailu může být uvedena jiná cena, jiná splatnost nebo jiný rozsah služeb než na vystaveném dokladu. U drobných podnikatelů k tomu často dochází neúmyslně. Použijí starou šablonu, zapomenou změnit splatnost, nezohlední sjednanou slevu nebo neupraví položky podle skutečně provedené práce. Pro zákazníka je však každý nesoulad důvodem k zastavení platby. Před odesláním faktury je proto vhodné zkontrolovat: Neuhrazená faktura totiž nemusí automaticky znamenat, že zákazník nechce zaplatit. Někdy pouze nesouhlasí s dokumentací, kterou má ve svém systému. 6. Pozdní odeslání nebo nesprávný příjemce Problém může vzniknout i tehdy, když je samotná faktura bezchybná. Podnikatel ji vystaví, ale odešle až o několik dní později. Případně ji pošle na obecnou firemní adresu, kde se ztratí mezi ostatními zprávami, nebo člověku, který se fakturami vůbec nezabývá. Ideální je fakturu odeslat co nejdříve po dokončení práce nebo dodání zboží, například do 24 hodin. U každého zákazníka je také vhodné uchovávat správný fakturační kontakt, například přímou adresu účetního oddělení nebo pracovníka odpovědného za zpracování dokladů. Pomoci může i jednoznačný předmět e-mailu, například: Faktura č. 2026-0815 za grafické práce, splatnost 15. 8. 2026 Taková zpráva se snadněji dohledává a snižuje se riziko, že faktura zůstane bez povšimnutí. 7. Chybí systém pravidelných upomínek Mnoho OSVČ a malých firem spoléhá na to, že si na neuhrazené faktury jednoduše vzpomenou. Výsledkem jsou nepravidelné kontroly bankovního účtu a pohledávky, které se začnou řešit až dlouho po splatnosti. Problémem není jen samotná nezaplacená částka. Podnikatel ztrácí čas opakovaným dohledáváním faktury, kontrolou platby a psaním e-mailů. Řešením je jednoduchý opakovatelný postup: Práce s pohledávkami nemusí znamenat agresivní vymáhání. Podstatná je pravidelnost, jasná komunikace a včasná reakce. Jednoduchá šablona může vyřešit většinu problémů Velké části chyb lze předejít kombinací dvou věcí: dobře připravené fakturační šablony a jednoduchého systému kontroly plateb. Dobrá faktura by měla být přehledná, úplná a jednoznačná. Měla by obsahovat správné identifikační údaje, konkrétní datum splatnosti, jasný variabilní symbol, srozumitelný popis plnění a údaje odpovídající původní dohodě. Stejně důležité je ale vědět, co se s fakturou děje po jejím odeslání. Podnikatel by měl mít přehled: U malé firmy k tomu nemusí být potřeba složitý software. Někdy stačí jednoduchý seznam faktur, pravidelná kontrola plateb a předem připravený text první upomínky. Klíčové body Správně nastavená fakturace není jen účetní formalita. Má přímý vliv na cash flow, čas podnikatele a rychlost, s jakou firma dostává zaplaceno. Pokud potřebujete nastavit fakturaci, účetní procesy nebo pravidelnou kontrolu pohledávek, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. Zdroj:https://www.podnikatel.cz/pr-clanky/7-nejcastejsich-chyb-ve-fakturach-ktere-stoji-drobne-podnikatele-penize-a-cas/