360WEDO Účetní služby a Daňová podpora

Audit

Přehled OSVČ pro ČSSZ 2026: chyby, které nelze opravit

Přehled OSVČ pro ČSSZ 2026: chyby, které nelze opravit

Každá OSVČ, která v roce 2025 alespoň část roku podnikala, má povinnost podat přehled o příjmech a výdajích České správě sociálního zabezpečení. Základní lhůta uplynula 4. května 2026, při elektronickém podání po 1. dubnu platí termín 1. června 2026 a při využití daňového poradce 3. srpna 2026. ČSSZ upozorňuje, že s blížícími se termíny roste počet chyb s vážnými finančními důsledky – a některé z nich po odeslání přehledu opravit nelze. Záměna vedlejší a hlavní činnosti: nejčastější a nejdražší chyba Řada OSVČ provozuje podnikání souběžně se zaměstnáním, studiem, důchodem nebo rodičovskou dovolenou – tedy jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pokud tuto skutečnost v přehledu správně nevyznačí, systém automaticky posoudí jejich činnost jako hlavní. Důsledek je přímý: vzniká povinnost platit důchodové pojistné, a to zpravidla ve výrazně vyšší částce, než by odpovídalo vedlejší činnosti. Zásadní omezení spočívá v tom, že charakter činnosti nelze po odeslání přehledu změnit – ani prostřednictvím opravného formuláře. Jde o rozhodnutí, které je po podání definitivní. Nesprávné zaškrtnutí účasti na důchodovém pojištění Druhá riziková situace nastává, pokud OSVČ v přehledu omylem potvrdí účast na důchodovém pojištění. K tomu může dojít pouhou záměnou možností při vyplňování formuláře. I tato chyba je nevratná: po odeslání přehledu vzniká povinnost pojistné uhradit, a to i v případě, že by při nízkých příjmech tato povinnost jinak vůbec nevznikla. Co zkontrolovat před odesláním přehledu ČSSZ vychází výhradně z údajů, které OSVČ sama uvede. Prostor pro zpětné opravy je v řadě případů velmi omezený. Před odesláním přehledu je proto vhodné ověřit tyto body: ePortal ČSSZ: kde přehled podat a kde sledovat výsledky Přehled lze podat bezplatně přes ePortal ČSSZ. Autorizovaným uživatelům systém automaticky předvyplní část údajů – identifikační informace, období výkonu činnosti nebo přehled zaplacených záloh. Po odeslání přehledu ČSSZ informace o doplatcích, přeplatcích nebo penále zveřejňuje výhradně online prostřednictvím ePortalu – papírová oznámení se již nezasílají. Povinnost podat přehled o příjmech a výdajích upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Přehled podává každá OSVČ, která v daném roce alespoň část roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost. Správu agendy zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). OSVČ, které dosud přehled za rok 2025 nepodaly, mají při elektronickém podání čas do 1. června 2026, při využití daňového poradce do 3. srpna 2026. Před odesláním je nezbytné zkontrolovat zejména označení vedlejší nebo hlavní činnosti – po odeslání tuto volbu nelze opravit. Totéž platí pro zaškrtnutí účasti na důchodovém pojištění. Chybně vyplněný přehled může znamenat povinnost hradit pojistné, které by při správném vyplnění nevzniklo. Případný doplatek pojistného je splatný do 8 dnů od termínu podání přehledu, respektive od jeho skutečného podání, pokud bylo pozdější. Pokud potřebujete poradit se správným vyplněním přehledu OSVČ nebo s mzdovou agendou a odvody na sociální pojištění, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://www.podnikatel.cz/clanky/staci-zaskrtnout-jedno-spatne-policko-v-prehledu-a-zbytecne-platite-vysoke-odvody

Přehled OSVČ pro ČSSZ 2026: chyby, které nelze opravit Číst více »

Odložení daňového přiznání přes daňového poradce: termíny 2026

Odložení daňového přiznání přes daňového poradce: termíny 2026

Daňový řád umožňuje prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů až na šest měsíců po skončení zdaňovacího období. Nejběžnější cestou je podání přiznání prostřednictvím daňového poradce — v takovém případě se lhůta pro DPFO i DPPO za rok 2025 posouvá na 1. července 2026. Se stejným datem je spojena i splatnost daně. Pro OSVČ se prodloužení vztahuje také na přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Prodloužení lhůty však není bezplatné — poplatník nese náklady na poradce nebo správní poplatek 300 Kč. Jak funguje prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání Zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.) prodloužení lhůty přímo neupravuje. Pravidlo vychází z § 136 odst. 2 písm. b) daňového řádu: pokud poplatník nepodá přiznání do tří měsíců po skončení zdaňovacího období a následně ho podá daňový poradce, lhůta se prodlužuje na šest měsíců. Prodloužení se nevztahuje pouze na přípravu přiznání poradcem — od roku 2020 stačí, aby poradce přiznání podal, i když ho připravil sám poplatník. Druhá cesta k prodloužení lhůty je podání žádosti o prodloužení lhůty na finanční úřad. Tato varianta je spojena se správním poplatkem 300 Kč. Přehled lhůt pro daňové přiznání za rok 2025 Způsob podání Lhůta Základní lhůta 1. dubna 2026 Výhradně elektronické podání 4. května 2026 Daňový poradce nebo povinný audit 1. července 2026 Klíčové upřesnění: pokud poradce podá přiznání do 1. dubna 2026, daň je splatná také k 1. dubnu 2026 — k žádnému prodloužení fakticky nedochází. Prodloužení nastane pouze tehdy, pokud poradce přiznání podá po 1. dubnu 2026. Pokud ho podá elektronicky v období od 2. dubna do 4. května 2026, lhůta se posouvá na 1. července 2026. U poplatníků s povinným auditem je lhůta vždy 1. července 2026 bez ohledu na to, kdy poradce přiznání podá. Pro tyto subjekty prodloužení prostřednictvím poradce prakticky žádný efekt nemá. Co prodloužení lhůty znamená pro OSVČ a jejich přehledy Pro osoby samostatně výdělečně činné má prodloužení lhůty pro DPFO přímý dopad na přehledy podávané zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Zákon stanovuje povinnost podat přehled do jednoho měsíce od uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání. Pokud OSVČ v přehledu uvede a doloží, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, nemusí přehled podávat poradce — může ho podat OSVČ sama. Pro přehledy za rok 2025 v případě prodloužené lhůty platí termín 3. srpna 2026 (1. srpna 2026 je sobota, lhůta se posouvá na nejbližší pracovní den). Doplatek pojistného je pak splatný do 11. srpna 2026 — ale pouze za předpokladu, že přehledy byly podány právě 3. srpna 2026. Pokud byly podány dříve nebo později, lhůta pro doplatek se počítá jako 8 dní od podání přehledů. Splatnost doplatku daně z příjmů je na rozdíl od pojistného vždy vázána na uplynutí lhůty pro podání přiznání, nikoli na datum jeho skutečného podání. Pro koho se prodloužení vyplatí Prodloužení lhůty má smysl zejména pro poplatníky, kteří nestihnou shromáždit podklady do základní lhůty, nebo pro ty, jejichž daňová situace je složitější — více zdrojů příjmů, přeshraniční prvky, uplatnění odpočtů. Poplatník musí počítat s náklady na poradce nebo správním poplatkem 300 Kč. Pokud je výsledkem přiznání přeplatek na dani, odložené podání zároveň odkládá jeho vrácení. Prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání upravuje § 136 odst. 2 písm. b) daňového řádu. Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. prodloužení lhůty sám neobsahuje — pravidlo je výhradně součástí daňového řádu. Podmínkou pro uplatnění prodloužené lhůty prostřednictvím poradce je, aby přiznání nebylo podáno v základní tříměsíční lhůtě a aby ho následně podal daňový poradce nebo advokát. Poplatníci, kteří nestihli podat přiznání do 1. dubna 2026, mohou využít elektronické lhůty do 4. května 2026, nebo zajistit podání prostřednictvím poradce a posunout lhůtu na 1. července 2026 — spolu se splatností daně. OSVČ musí v přehledech pro pojišťovnu a ČSSZ výslovně uvést a doložit, že přiznání zpracovává poradce; bez tohoto potvrzení prodloužení přehledů neplatí. Přehled za rok 2025 je v takovém případě splatný do 3. srpna 2026, doplatek pojistného do 11. srpna 2026. Poplatníci s povinným auditem mají lhůtu 1. července 2026 automaticky — spolupráce s poradcem pro ně nepřináší žádné další prodloužení. Pokud potřebujete poradit s odložením daňového přiznání nebo hledáte daňového poradce pro podání přiznání za rok 2025, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/odlozene-danove-priznani-s-danovym-poradcem-pro-koho-se-vyplati

Odložení daňového přiznání přes daňového poradce: termíny 2026 Číst více »

Lhůty pro podání daňového přiznání k DPFO za rok 2025

Lhůty pro podání daňového přiznání k DPFO za rok 2025

Pro daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 platí tři různé lhůty podle způsobu podání a případného zastoupení daňovým poradcem. Základní lhůta pro papírové i elektronické podání uplynula 1. dubna 2026. Poplatníci podávající výhradně elektronicky mají čas do 4. května 2026. Nejdelší lhůta — do 1. července 2026 — platí pro poplatníky zastoupené daňovým poradcem nebo s povinným auditem. Splatnost daně se vždy váže ke stejnému datu jako příslušná lhůta pro podání. Tři lhůty pro daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2025 Daňový řád stanoví tři základní lhůty. Délka závisí na způsobu podání přiznání a na tom, zda poplatník využívá daňového poradce. Základní lhůta: 3 měsíce po skončení zdaňovacího období Platí pro poplatníky podávající přiznání samostatně — v papírové i elektronické formě. Lhůta pro přiznání za rok 2025 uplynula 1. dubna 2026 (středa). Ve stejný den byla splatná i vypočtená daň. Prodloužená lhůta při výhradně elektronickém podání: 4 měsíce Pokud poplatník podá přiznání výhradně elektronicky, lhůta se prodlužuje o jeden měsíc. Elektronické podání je možné například prostřednictvím datové schránky nebo aplikací Finanční správy ČR. Lhůta pro přiznání za rok 2025 je 4. května 2026 (pondělí). Původní datum — 1. května — připadá na státní svátek, proto se lhůta posouvá na nejbližší pracovní den. Šestiměsíční lhůta při zastoupení daňovým poradcem nebo povinném auditu Nejdelší lhůta platí v případě, že přiznání podává za poplatníka daňový poradce nebo advokát, nebo pokud má poplatník zákonnou povinnost auditu účetní závěrky. Lhůta pro přiznání za rok 2025 je 1. července 2026 (středa). V tento den je splatná i daň. Jak se lhůty počítají Lhůta začíná běžet dnem následujícím po skončení zdaňovacího období. Pro rok 2025 tedy od 1. ledna 2026. Pokud poslední den lhůty připadne na víkend nebo státní svátek, lhůta se automaticky posouvá na nejbližší pracovní den. Kdo musí podávat daňové přiznání elektronicky Elektronická forma podání je povinná pro vybrané skupiny poplatníků. Zákonná povinnost se zpravidla vztahuje na osoby, kterým byla ze zákona zřízena datová schránka, na právnické osoby, na poplatníky s povinným auditem účetní závěrky a na daňové poradce podávající přiznání za klienty. Nedodržení povinné elektronické formy může vést k sankcím. Poplatníci, kteří si nejsou jistí, zda se na ně tato povinnost vztahuje, by měli situaci ověřit před uplynutím příslušné lhůty. Lhůty pro podání daňového přiznání jsou upraveny daňovým řádem. Základní lhůta činí 3 měsíce, prodloužená lhůta při elektronickém podání 4 měsíce, maximální lhůta při zastoupení poradcem nebo povinném auditu 6 měsíců. Pravidla jsou dlouhodobě stabilní; mění se pouze konkrétní kalendářní data v závislosti na tom, kdy lhůta připadá na pracovní den. Poplatníci, kteří nepodali přiznání do 1. dubna 2026, mohou ještě využít prodloužené elektronické lhůty do 4. května 2026 — za podmínky, že podání proběhne výhradně elektronicky. Kdo má datovou schránku zřízenou ze zákona nebo je právnickou osobou, je povinen podat přiznání elektronicky — papírové podání může být sankcionováno. Daňoví poradci a jejich klienti mají čas do 1. července 2026 a v tento den je splatná také daň. Poplatníci s příjmy z více zdrojů nebo nejistotou ohledně svých povinností by měli kontaktovat daňového poradce před uplynutím příslušné lhůty. Pokud potřebujete poradit s daňovým přiznáním nebo zpracováním daně z příjmů fyzických i právnických osob, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/lhuty-pro-podani-danovych-priznani-k-dani-z-prijmu-2

Lhůty pro podání daňového přiznání k DPFO za rok 2025 Číst více »

EU Inc.: nová evropská forma společnosti s registrací za 48 hodin

EU Inc.: nová evropská forma společnosti s registrací za 48 hodin

Evropská komise předložila návrh nařízení zavádějícího zcela novou právní formu — EU Inc. Ta by umožnila registraci firmy kdekoliv v Evropské unii do 48 hodin a za méně než 100 eur bez požadavku na minimální kapitál. Návrh je součástí projektu tzv. 28. režimu, který má sjednotit právní a daňové podmínky pro podnikání napříč celou EU. Jedná se teprve o počátek legislativního procesu — výsledná podoba se může od dnešního návrhu výrazně lišit. Čeští podnikatelé, kteří plánují registraci s.r.o., zatím pokračují podle stávajících pravidel. Co je EU Inc. a čemu má sloužit Evropská komise navrhuje novou celoevropskou právní formu společnosti s názvem EU Inc. Záměrem je odstranit bariéry, které dnes prodlužují a prodražují zakládání firem ve většině členských států. Celý proces — od registrace přes provoz až po případnou likvidaci — by probíhal plně digitálně bez fyzické přítomnosti zakladatele. EU Inc. není izolovaný projekt. Stává se součástí tzv. 28. režimu, tedy sady pravidel, která by vedle dvaceti sedmi národních právních řádů vytvořila jednotný rámec pro obchodní právo a zdanění platný na celém území EU. Klíčové parametry nové formy podnikání v ČR Návrh Komise popisuje tyto základní charakteristiky EU Inc.: Volba státu registrace tedy neznamená výběr vlastní sady pravidel. EU Inc. zapsaná v českém rejstříku bude řídit se českým právem stejně jako klasické s.r.o. V jakém stadiu je návrh a co lze očekávat Návrh nařízení je na samém začátku legislativního procesu. Komise chce dosáhnout politické dohody s Evropským parlamentem a Radou do konce tohoto roku. Do schválení — pokud k němu vůbec dojde — může text projít podstatnými úpravami. Pro podnikatele to v praxi znamená: EU Inc. dnes neexistuje jako platná právní forma a rozhodnutí o struktuře firmy není důvod odkládat. Jak funguje registrace s.r.o. v Česku dnes Česká republika patří mezi státy, kde je registrace obchodní společnosti již nyní relativně přístupná. Od roku 2014 stačí jako základní kapitál s.r.o. pouhá jedna koruna. Od roku 2021 je možná plně online registrace formou elektronického notářského zápisu — zakladatel absolvuje videohovor s notářem, který ověří totožnost elektronickými prostředky prostřednictvím bankovní identity nebo identity občana. EU Inc. tedy v českém kontextu nepředstavuje zásadní posun oproti současnému stavu. Návrh je předložen ve formě nařízení Evropského parlamentu a Rady. Nařízení EU je po schválení přímo použitelné ve všech členských státech bez nutnosti národní transpozice. Datum vstupu v platnost ani finální číslo nařízení zatím nejsou k dispozici — návrh vstupuje do meziinstitucionálního projednávání. Politická dohoda je plánována do konce roku 2025. Cílový termín uvedla Komise jako konec tohoto roku. Pro podnikatele plánující registraci firmy v Česku platí: stávající pravidla pro s.r.o. se nemění a EU Inc. jako právní forma zatím neexistuje. Sledovat vývoj legislativy má smysl pro společnosti s expanzními plány do více členských států nebo pro startupy plánující přeshraniční struktury. Registrace s.r.o. v Česku je funkční a dostupná — online registrace je možná od roku 2021, základní kapitál od jedné koruny od roku 2014. Pokud návrh projde beze změn, EU Inc. by mohla přinést levnější a rychlejší alternativu pro přeshraniční struktury. Rozhodnutí o struktuře firmy je vhodné konzultovat na základě platného práva, nikoli připravovaného návrhu. Pokud potřebujete poradit s registrací s.r.o. nebo volbou vhodné obchodní struktury v České republice, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://www.podnikatel.cz/clanky/misto-zalozeni-s-r-o-radeji-eu-inc-vznikne-nova-evropska-forma-firem

EU Inc.: nová evropská forma společnosti s registrací za 48 hodin Číst více »

Daň z příjmu při prodeji nemovitosti: jak ji neplatit

Pokud prodáváte nemovitost, může být tento příjem podroben dani z příjmu. Záleží však na mnoha faktorech, které jsou stanoveny zákonem o dani z příjmu. Splněním podmínek pro osvobození od daně můžete ušetřit značné částky.Příjmy z prodeje nemovitosti podléhají zdanění, konkrétně dani z příjmu fyzických osob (DPFO). Tento příjem nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se zdaňuje v rámci dílčího základu daně mezi ostatními příjmy podle § 10 zákona o dani z příjmu. Existují však případy, kdy lze příjem z prodeje osvobodit od daně. Zdanění příjmů z prodeje nemovitosti Při prodeji nemovitosti je důležité vědět, jaké daňové povinnosti na prodávajícího čekají. Příjmy z prodeje nemovitosti podléhají zdanění jako ostatní příjmy (§ 10 „Ostatní příjmy“) podle zákona o dani z příjmu, pokud nejsou od daně osvobozeny. Je proto důležité vědět, co se považuje za příjem a jaké výdaje může prodávající proti němu uplatnit. Za příjem z prodeje nemovitosti se považuje celková částka, kterou prodávající obdrží od kupujícího. Tento příjem musí být uveden v daňovém přiznání a zdaněn podle příslušné sazby daně z příjmu, pokud nesplňuje podmínky pro osvobození. Výdaje spojené s prodejem lze však z tohoto příjmu odečíst. Mezi nejčastější uznatelné výdaje patří pořizovací (zůstatková) cena nemovitosti, výdaje na její rekonstrukci nebo modernizaci, poplatky spojené s prodejem nemovitosti (například provize realitní kanceláři) a další prokazatelné související výdaje. Časový test: pět nebo deset let? Jedním z častých způsobů, jak dosáhnout osvobození od daně, je splnit tzv. časový test. Pokud prodávající vlastnil nemovitost déle než 10 let, je příjem z jejího prodeje osvobozen od daně. Tato lhůta se počítá od okamžiku nabytí nemovitosti až do okamžiku jejího prodeje. Do doby vlastnictví se započítává i období tzv. posledního zůstavitele, tedy pokud je nemovitost získána dědictvím, doba vlastnictví se fiktivně prodlužuje o dobu, kdy nemovitost vlastnil zůstavitel. Desetiletá lhůta se však vztahuje pouze na nemovitosti pořízené po 1. lednu 2021. U nemovitostí pořízených před 1. lednem 2021 stačí k osvobození od daně, aby nemovitost byla ve vlastnictví déle než pět let. Další časový test: „Bydlel dva roky před prodejem“ Dalším způsobem, jak osvobodit příjmy z prodeje nemovitosti, je bydlet v ní alespoň dva roky bezprostředně před jejím prodejem. Důkazní povinnost v tomto případě zůstává na straně poplatníka. Je důležité, že poplatník nemusí mít v nemovitosti trvalé bydliště. Poplatník však musí prokázat, že jeho hlavní bydliště se nacházelo v této nemovitosti, a to pomocí důkazních prostředků, například svědectví sousedů, doručování pošty na danou adresu, zaměstnání v dosahu a dalších. Časový test nesplněn, ale prostředky z prodeje použity na bydlení Pokud poplatník nesplňuje časové kritérium a zároveň v nemovitosti nebydlel, může využít další možnosti osvobození příjmu od daně. Příjem z prodeje nemovitosti může být osvobozen od daně, pokud prodávající použije tento příjem na uspokojení svých bytových potřeb. Aby bylo osvobození uznáno, musí prodávající prokázat, že všechny získané prostředky použil na pořízení bydlení pro sebe, a to nikoliv pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji. Za uspokojení bytové potřeby se považuje: Zákon o dani z příjmu stanoví, že „pokud je osvobození od daně podmíněno použitím získaných prostředků na zajištění vlastních bytových potřeb, je tato podmínka splněna, pokud poplatník daně z příjmu fyzických osob tyto prostředky použije na zajištění vlastních bytových potřeb do konce zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo pokud částku odpovídající získaným prostředkům použil na pořízení vlastních bytových potřeb před jejich získáním, nejpozději však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.“ Zjednodušeně řečeno, pokud poplatník získal příjem z prodeje nemovitosti v roce 2024, může využít osvobození, pokud prostředky použil na pořízení bydlení v daňovém období roku 2023, 2024 nebo 2025. Porušení podmínek osvobození a získání příjmu Při nesplnění podmínek osvobození, zejména v případě podmíněného osvobození z prodeje nemovitosti s následným využitím daňové úlevy na bytové potřeby, musí poplatník zaplatit daň z získaného příjmu. Podle zákona o dani z příjmu „tento příjem je příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, pokud nejsou splněny podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na pořízení vlastního bydlení.“ Pokud tedy poplatník podmíněně osvobodí příjem z prodeje nemovitosti v roce 2024 a prostředky nepoužije na uspokojení vlastních bytových potřeb do konce zdaňovacího období roku 2025, bude muset daň z tohoto podmíněně osvobozeného příjmu přiznat ve svém daňovém přiznání za rok 2025. Zdroj: https://www.podnikatel.cz/clanky/kdy-se-vyhneme-platbe-dane-z-prijmu-pri-prodeji-nemovitosti

Daň z příjmu při prodeji nemovitosti: jak ji neplatit Číst více »