Audit

Česká vláda schválila návrh zákona o evidenci tržeb, který zavádí modernizovanou podobu systému EET 2.0. Nový režim má od roku 2027 znovu zavést elektronickou evidenci vybraných tržeb, ale v jednodušší a méně administrativně náročné podobě. Návrh se zaměřuje hlavně na kontaktní platby, tedy platby uskutečněné při osobním kontaktu se zákazníkem. Součástí změn jsou také úpravy v oblasti DPH, zaměstnaneckých benefitů a osvobození dobrovolného spropitného od daní a odvodů. Co vláda schválila a proč se EET vrací Ministerstvo financí představuje EET 2.0 jako nástroj pro narovnání podnikatelského prostředí. Cílem je omezit prostor pro subjekty, které neplní své daňové povinnosti a získávají tím konkurenční výhodu proti podnikatelům, kteří daně odvádějí řádně. Návrh má zároveň reagovat na zkušenosti s původní verzí elektronické evidence tržeb. Podle Ministerstva financí má být nová evidence jednodušší, přehlednější a méně zatěžující pro podnikatele. Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že návrh vznikl během čtyř měsíců od nástupu vlády v prosinci a že při jeho přípravě ministerstvo spolupracovalo s podnikatelským sektorem i odbornou veřejností. Podporu návrhu v rámci připomínkového řízení vyjádřila Hospodářská komora ČR, která sdružuje více než 16 000 malých, středních a velkých podniků včetně OSVČ. Podle komory může modernizovaná evidence tržeb přispět k omezení šedé ekonomiky a ke spravedlivějším podmínkám mezi podnikateli. Podobně se vyjádřily také Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu. Návrh byl podle ministerstva konzultován také s dalšími zástupci podnikatelského prostředí, například s Asociací restauratérů APRON, Asociací hotelů a restaurací ČR, Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR nebo Komorou daňových poradců ČR. Na jaké platby se má EET 2.0 vztahovat Nový systém má fungovat pouze v jednom online režimu. Oproti dřívější verzi nemá obsahovat složité varianty, zvláštní režimy a výjimky, které byly pro podnikatele administrativně náročné. Evidence se má týkat takzvaných kontaktních plateb. Jde o platby uskutečněné při osobním kontaktu se zákazníkem nebo v provozovně. Typicky půjde o hotovost, platby kartou, QR platby a další běžné způsoby platby na místě. Naopak platby prováděné na dálku bez fyzického osobního kontaktu mezi prodávajícím a zákazníkem mají zůstat mimo režim EET 2.0. Pro podnikatele je důležité právě rozlišení mezi kontaktní a distanční platbou. V praxi se tak bude řešit nejen samotný způsob úhrady, ale také situace, ve které zákazník platbu provádí. Méně odesílaných dat a žádná povinnost tisknout účtenky Jednou z hlavních změn má být menší objem dat, která podnikatelé odesílají státu. Evidovat se má pouze základní informace o tržbě. Nově se nemají zasílat například částky DPH. Stejně jako u původní úpravy se nemají odesílat údaje o konkrétním zboží, kupujícím ani podrobnosti jednotlivých plateb. Systém se tedy nemá stát nástrojem pro sledování detailů nákupního chování zákazníků. EET 2.0 zároveň nemá zavádět povinnost vystavovat a tisknout účtenky. To je prakticky důležité hlavně pro malé podnikatele, restaurace, služby a provozy s větším počtem menších plateb. Méně povinných tisků znamená nižší náklady na provoz i menší administrativní zátěž. Pro nejmenší podnikatele s omezeným počtem transakcí má stát nabídnout bezplatnou aplikaci. Cílem je, aby nemuseli investovat do vlastního technického řešení nebo drahého pokladního systému. Režim EET OFF pro nejmenší podnikatele Součástí návrhu je také režim EET OFF. Ten má být určen pro podnikatele v prvním pásmu paušální daně s ročními příjmy do 1 milionu Kč. Tito podnikatelé se budou moci rozhodnout, že evidenci tržeb nebudou používat. Místo toho mají každý měsíc platit paušální daň ve výši 1 500 Kč a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Podle Ministerstva financí má tento model zohlednit omezené administrativní možnosti nejmenších podnikatelů. Zároveň má zachovat spravedlivé podmínky vůči ostatním subjektům. Tento bod bude pro OSVČ prakticky důležitý. Podnikatelé v paušálním režimu si budou muset ověřit, zda splňují podmínky pro režim EET OFF a zda je pro ně tato varianta výhodnější než standardní evidence tržeb. Výjimky pro spolky a veřejně prospěšnou činnost Návrh počítá také s tím, že EET 2.0 nemá zbytečně zatěžovat subjekty vykonávající veřejně prospěšnou činnost. Typické akce dobrovolných hasičů, neziskových organizací a spolků, jako jsou plesy, zábavy nebo slavnosti, mají zůstat mimo režim evidence tržeb, pokud jsou součástí jejich hlavní činnosti. Výjimka má dopadat také na drobné podnikání spolků a dalších neziskových subjektů. Cílem je, aby nová evidence nekomplikovala běžný život organizací, které fungují především na dobrovolnické nebo komunitní bázi. Daňové změny spojené s EET 2.0 Návrh EET 2.0 doprovází také několik změn v daňové oblasti. Ministerstvo financí uvádí, že se mají vrátit některé dříve zrušené daňové výhody. Mezi nimi je například sleva na studenta a sleva za umístění dítěte, často označovaná jako školkovné. Změna se má dotknout také gastronomie. DPH na nealkoholické nápoje podávané v restauračních zařízeních má klesnout na 12 %. Pro restaurace, kavárny a bary to může znamenat nutnost upravit ceny, pokladní systémy, účetnictví a interní daňové nastavení. Další úprava se týká dobrovolného spropitného v gastronomii. To má být znovu osvobozeno od daní a pojistných odvodů. Podle Ministerstva financí má tento krok zvýšit oficiálně vykazované příjmy zaměstnanců v gastronomii a usnadnit jim například přístup k hypotéce nebo úvěru. Návrh počítá i s úpravou zaměstnaneckých benefitů. Změny se mají týkat jak volnočasových benefitů, tak některých zdravotních benefitů. U zdravotních benefitů se uvažuje o tom, že nehrazené screeningy a nestandardní preventivní prohlídky mimo veřejné zdravotní pojištění budou vyňaty ze současného limitu přibližně 50 000 Kč. Přesný seznam má být předmětem dalších jednání mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem zdravotnictví. Kdy má EET 2.0 začít platit Po schválení vládou bude návrh projednávat Poslanecká sněmovna a následně Senát. Teprve poté bude jasné, v jaké finální podobě zákon projde legislativním procesem. Předpokládá se, že nový systém začne fungovat od 1. ledna 2027. Ministerstvo financí zároveň plánuje, že v lednu 2027 poběží projekt ve zkušebním režimu. Technické řešení připravuje Finanční správa. Ta průběžně informuje veřejnost, poplatníky a dodavatele pokladních systémů o plánovaném harmonogramu příprav. Harmonogram přípravy EET 2.0 Termín Plánovaný krok polovina června 2026 zveřejnění technických instrukcí k EET pro vývojáře pokladních systémů 1. července 2026 otevření testovacího prostředí pro vývojáře pokladních systémů 1. listopadu 2026 zpřístupnění funkcí EET 2.0 v prostředí DIS+, včetně generování certifikátů 1. prosince 2026 spuštění aplikace MOJE EET 1. ledna 2027 zahájení pravidelného provozu

Každá OSVČ, která v roce 2025 alespoň část roku podnikala, má povinnost podat přehled o příjmech a výdajích České správě sociálního zabezpečení. Základní lhůta uplynula 4. května 2026, při elektronickém podání po 1. dubnu platí termín 1. června 2026 a při využití daňového poradce 3. srpna 2026. ČSSZ upozorňuje, že s blížícími se termíny roste počet chyb s vážnými finančními důsledky – a některé z nich po odeslání přehledu opravit nelze. Záměna vedlejší a hlavní činnosti: nejčastější a nejdražší chyba Řada OSVČ provozuje podnikání souběžně se zaměstnáním, studiem, důchodem nebo rodičovskou dovolenou – tedy jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pokud tuto skutečnost v přehledu správně nevyznačí, systém automaticky posoudí jejich činnost jako hlavní. Důsledek je přímý: vzniká povinnost platit důchodové pojistné, a to zpravidla ve výrazně vyšší částce, než by odpovídalo vedlejší činnosti. Zásadní omezení spočívá v tom, že charakter činnosti nelze po odeslání přehledu změnit – ani prostřednictvím opravného formuláře. Jde o rozhodnutí, které je po podání definitivní. Nesprávné zaškrtnutí účasti na důchodovém pojištění Druhá riziková situace nastává, pokud OSVČ v přehledu omylem potvrdí účast na důchodovém pojištění. K tomu může dojít pouhou záměnou možností při vyplňování formuláře. I tato chyba je nevratná: po odeslání přehledu vzniká povinnost pojistné uhradit, a to i v případě, že by při nízkých příjmech tato povinnost jinak vůbec nevznikla. Co zkontrolovat před odesláním přehledu ČSSZ vychází výhradně z údajů, které OSVČ sama uvede. Prostor pro zpětné opravy je v řadě případů velmi omezený. Před odesláním přehledu je proto vhodné ověřit tyto body: ePortal ČSSZ: kde přehled podat a kde sledovat výsledky Přehled lze podat bezplatně přes ePortal ČSSZ. Autorizovaným uživatelům systém automaticky předvyplní část údajů – identifikační informace, období výkonu činnosti nebo přehled zaplacených záloh. Po odeslání přehledu ČSSZ informace o doplatcích, přeplatcích nebo penále zveřejňuje výhradně online prostřednictvím ePortalu – papírová oznámení se již nezasílají. Povinnost podat přehled o příjmech a výdajích upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Přehled podává každá OSVČ, která v daném roce alespoň část roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost. Správu agendy zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). OSVČ, které dosud přehled za rok 2025 nepodaly, mají při elektronickém podání čas do 1. června 2026, při využití daňového poradce do 3. srpna 2026. Před odesláním je nezbytné zkontrolovat zejména označení vedlejší nebo hlavní činnosti – po odeslání tuto volbu nelze opravit. Totéž platí pro zaškrtnutí účasti na důchodovém pojištění. Chybně vyplněný přehled může znamenat povinnost hradit pojistné, které by při správném vyplnění nevzniklo. Případný doplatek pojistného je splatný do 8 dnů od termínu podání přehledu, respektive od jeho skutečného podání, pokud bylo pozdější. Pokud potřebujete poradit se správným vyplněním přehledu OSVČ nebo s mzdovou agendou a odvody na sociální pojištění, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://www.podnikatel.cz/clanky/staci-zaskrtnout-jedno-spatne-policko-v-prehledu-a-zbytecne-platite-vysoke-odvody

Daňový řád umožňuje prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů až na šest měsíců po skončení zdaňovacího období. Nejběžnější cestou je podání přiznání prostřednictvím daňového poradce — v takovém případě se lhůta pro DPFO i DPPO za rok 2025 posouvá na 1. července 2026. Se stejným datem je spojena i splatnost daně. Pro OSVČ se prodloužení vztahuje také na přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Prodloužení lhůty však není bezplatné — poplatník nese náklady na poradce nebo správní poplatek 300 Kč. Jak funguje prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání Zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.) prodloužení lhůty přímo neupravuje. Pravidlo vychází z § 136 odst. 2 písm. b) daňového řádu: pokud poplatník nepodá přiznání do tří měsíců po skončení zdaňovacího období a následně ho podá daňový poradce, lhůta se prodlužuje na šest měsíců. Prodloužení se nevztahuje pouze na přípravu přiznání poradcem — od roku 2020 stačí, aby poradce přiznání podal, i když ho připravil sám poplatník. Druhá cesta k prodloužení lhůty je podání žádosti o prodloužení lhůty na finanční úřad. Tato varianta je spojena se správním poplatkem 300 Kč. Přehled lhůt pro daňové přiznání za rok 2025 Způsob podání Lhůta Základní lhůta 1. dubna 2026 Výhradně elektronické podání 4. května 2026 Daňový poradce nebo povinný audit 1. července 2026 Klíčové upřesnění: pokud poradce podá přiznání do 1. dubna 2026, daň je splatná také k 1. dubnu 2026 — k žádnému prodloužení fakticky nedochází. Prodloužení nastane pouze tehdy, pokud poradce přiznání podá po 1. dubnu 2026. Pokud ho podá elektronicky v období od 2. dubna do 4. května 2026, lhůta se posouvá na 1. července 2026. U poplatníků s povinným auditem je lhůta vždy 1. července 2026 bez ohledu na to, kdy poradce přiznání podá. Pro tyto subjekty prodloužení prostřednictvím poradce prakticky žádný efekt nemá. Co prodloužení lhůty znamená pro OSVČ a jejich přehledy Pro osoby samostatně výdělečně činné má prodloužení lhůty pro DPFO přímý dopad na přehledy podávané zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Zákon stanovuje povinnost podat přehled do jednoho měsíce od uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání. Pokud OSVČ v přehledu uvede a doloží, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, nemusí přehled podávat poradce — může ho podat OSVČ sama. Pro přehledy za rok 2025 v případě prodloužené lhůty platí termín 3. srpna 2026 (1. srpna 2026 je sobota, lhůta se posouvá na nejbližší pracovní den). Doplatek pojistného je pak splatný do 11. srpna 2026 — ale pouze za předpokladu, že přehledy byly podány právě 3. srpna 2026. Pokud byly podány dříve nebo později, lhůta pro doplatek se počítá jako 8 dní od podání přehledů. Splatnost doplatku daně z příjmů je na rozdíl od pojistného vždy vázána na uplynutí lhůty pro podání přiznání, nikoli na datum jeho skutečného podání. Pro koho se prodloužení vyplatí Prodloužení lhůty má smysl zejména pro poplatníky, kteří nestihnou shromáždit podklady do základní lhůty, nebo pro ty, jejichž daňová situace je složitější — více zdrojů příjmů, přeshraniční prvky, uplatnění odpočtů. Poplatník musí počítat s náklady na poradce nebo správním poplatkem 300 Kč. Pokud je výsledkem přiznání přeplatek na dani, odložené podání zároveň odkládá jeho vrácení. Prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání upravuje § 136 odst. 2 písm. b) daňového řádu. Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. prodloužení lhůty sám neobsahuje — pravidlo je výhradně součástí daňového řádu. Podmínkou pro uplatnění prodloužené lhůty prostřednictvím poradce je, aby přiznání nebylo podáno v základní tříměsíční lhůtě a aby ho následně podal daňový poradce nebo advokát. Poplatníci, kteří nestihli podat přiznání do 1. dubna 2026, mohou využít elektronické lhůty do 4. května 2026, nebo zajistit podání prostřednictvím poradce a posunout lhůtu na 1. července 2026 — spolu se splatností daně. OSVČ musí v přehledech pro pojišťovnu a ČSSZ výslovně uvést a doložit, že přiznání zpracovává poradce; bez tohoto potvrzení prodloužení přehledů neplatí. Přehled za rok 2025 je v takovém případě splatný do 3. srpna 2026, doplatek pojistného do 11. srpna 2026. Poplatníci s povinným auditem mají lhůtu 1. července 2026 automaticky — spolupráce s poradcem pro ně nepřináší žádné další prodloužení. Pokud potřebujete poradit s odložením daňového přiznání nebo hledáte daňového poradce pro podání přiznání za rok 2025, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/odlozene-danove-priznani-s-danovym-poradcem-pro-koho-se-vyplati

Pro daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 platí tři různé lhůty podle způsobu podání a případného zastoupení daňovým poradcem. Základní lhůta pro papírové i elektronické podání uplynula 1. dubna 2026. Poplatníci podávající výhradně elektronicky mají čas do 4. května 2026. Nejdelší lhůta — do 1. července 2026 — platí pro poplatníky zastoupené daňovým poradcem nebo s povinným auditem. Splatnost daně se vždy váže ke stejnému datu jako příslušná lhůta pro podání. Tři lhůty pro daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2025 Daňový řád stanoví tři základní lhůty. Délka závisí na způsobu podání přiznání a na tom, zda poplatník využívá daňového poradce. Základní lhůta: 3 měsíce po skončení zdaňovacího období Platí pro poplatníky podávající přiznání samostatně — v papírové i elektronické formě. Lhůta pro přiznání za rok 2025 uplynula 1. dubna 2026 (středa). Ve stejný den byla splatná i vypočtená daň. Prodloužená lhůta při výhradně elektronickém podání: 4 měsíce Pokud poplatník podá přiznání výhradně elektronicky, lhůta se prodlužuje o jeden měsíc. Elektronické podání je možné například prostřednictvím datové schránky nebo aplikací Finanční správy ČR. Lhůta pro přiznání za rok 2025 je 4. května 2026 (pondělí). Původní datum — 1. května — připadá na státní svátek, proto se lhůta posouvá na nejbližší pracovní den. Šestiměsíční lhůta při zastoupení daňovým poradcem nebo povinném auditu Nejdelší lhůta platí v případě, že přiznání podává za poplatníka daňový poradce nebo advokát, nebo pokud má poplatník zákonnou povinnost auditu účetní závěrky. Lhůta pro přiznání za rok 2025 je 1. července 2026 (středa). V tento den je splatná i daň. Jak se lhůty počítají Lhůta začíná běžet dnem následujícím po skončení zdaňovacího období. Pro rok 2025 tedy od 1. ledna 2026. Pokud poslední den lhůty připadne na víkend nebo státní svátek, lhůta se automaticky posouvá na nejbližší pracovní den. Kdo musí podávat daňové přiznání elektronicky Elektronická forma podání je povinná pro vybrané skupiny poplatníků. Zákonná povinnost se zpravidla vztahuje na osoby, kterým byla ze zákona zřízena datová schránka, na právnické osoby, na poplatníky s povinným auditem účetní závěrky a na daňové poradce podávající přiznání za klienty. Nedodržení povinné elektronické formy může vést k sankcím. Poplatníci, kteří si nejsou jistí, zda se na ně tato povinnost vztahuje, by měli situaci ověřit před uplynutím příslušné lhůty. Lhůty pro podání daňového přiznání jsou upraveny daňovým řádem. Základní lhůta činí 3 měsíce, prodloužená lhůta při elektronickém podání 4 měsíce, maximální lhůta při zastoupení poradcem nebo povinném auditu 6 měsíců. Pravidla jsou dlouhodobě stabilní; mění se pouze konkrétní kalendářní data v závislosti na tom, kdy lhůta připadá na pracovní den. Poplatníci, kteří nepodali přiznání do 1. dubna 2026, mohou ještě využít prodloužené elektronické lhůty do 4. května 2026 — za podmínky, že podání proběhne výhradně elektronicky. Kdo má datovou schránku zřízenou ze zákona nebo je právnickou osobou, je povinen podat přiznání elektronicky — papírové podání může být sankcionováno. Daňoví poradci a jejich klienti mají čas do 1. července 2026 a v tento den je splatná také daň. Poplatníci s příjmy z více zdrojů nebo nejistotou ohledně svých povinností by měli kontaktovat daňového poradce před uplynutím příslušné lhůty. Pokud potřebujete poradit s daňovým přiznáním nebo zpracováním daně z příjmů fyzických i právnických osob, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/lhuty-pro-podani-danovych-priznani-k-dani-z-prijmu-2