360WEDO Účetní služby а Daňová podpora

Daně

mico

České fintech získávají první MiCA licence: Co znamená nová regulace kryptoaktiv pro podnikání v ČR

Perex Česká národní banka zveřejnila 11. února 2026 první schválené žádosti o licenci podle evropského nařízení MiCA, které od loňského roku reguluje poskytování služeb s kryptoaktivy napříč EU. Z 248 přijatých žádostí byla prozatím schválena první šestka – signál, že český trh prochází zásadní transformací z volné živnosti na přísně regulovaný sektor. Pro podnikatele v oblasti kryptoměn i pro ty, kteří zvažují vstup na tento trh, přináší nový režim jak výrazné administrativní nároky, tak jasný právní rámec a zvýšenou důvěryhodnost vůči klientům. Co se stalo: ČNB dokončila první kolo licenčního řízení Jedenáctého února letošního roku Česká národní banka oficiálně udělila prvních šest povolení k poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy. Jde o výsledek téměř ročního procesu, během něhož centrální banka posuzovala desítky žádostí podle jednotných evropských kritérií stanovených nařízením o trzích kryptoaktiv (MiCA). Celkem ČNB obdržela 248 žádostí – jedno z nejvyšších čísel v rámci Evropské unie. Naprostá většina dokumentů dorazila na poslední chvíli, těsně před uplynutím přechodné lhůty koncem července 2025. To vytvořilo enormní tlak na dohledové kapacity banky, která musela dočasně přesměrovat analytické týmy z jiných oddělení a využít nástroje umělé inteligence k technické kontrole rozsáhlé dokumentace. Šest schválených subjektů bude po nabytí právní moci zveřejněno v oficiálním seznamu regulovaných poskytovatelů na webu ČNB. Zbývající žádosti jsou stále v procesu posuzování – centrální banka dodržuje zákonné lhůty, které se mohou prodlužovat v případě nutnosti doplnění podkladů ze strany žadatelů. Co je MiCA a proč končí éra volné živnosti Nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets Regulation) představuje první komplexní evropskou regulaci kryptoaktiv. Vstoupilo v platnost postupně během roku 2024 a v České republice nabyla ČNB pravomoc rozhodovat o licencích od 15. února 2025 na základě adaptačního zákona o digitalizaci finančního trhu. Tímto datem skončil dosavadní český model, kdy bylo možné poskytovat služby s kryptoaktivy na základě volné živnosti bez specifického dohledu. Nový režim vyžaduje povolení od ČNB pro všechny poskytovatele služeb jako jsou směnárny kryptoměn, správa krypto-peněženek, obchodování s tokeny nebo poradenství v této oblasti. Zásadní změna: od srpna 2025 nemohou tyto služby poskytovat fyzické osoby (OSVČ). Žadatelem musí být výhradně právnická osoba – zpravidla s.r.o. nebo a.s. To odráží evropskou snahu o profesionalizaci sektoru a ochranu spotřebitelů. Subjekty, které podaly žádost do konce července 2025, mohou na základě přechodného režimu pokračovat v činnosti až do vydání rozhodnutí ČNB, nejpozději však do června 2026. Kdo žádost nepodal včas, musel činnost ukončit. Co licence podle MiCA obnáší a co neobnáší Získání licence ČNB podle nařízení MiCA není triviální proces. Centrální banka posuzuje řízení rizik, vnitřní kontrolní mechanismy, organizační strukturu, kapitálové zajištění a odbornou způsobilost managementu. Jde o podobnou úroveň scrutiny, jakou procházejí regulované finanční instituce. Důležité upozornění pro klienty a investory: Udělení licence ČNB neznamená, že centrální banka doporučuje konkrétní kryptoměnu nebo investici jako bezpečnou. Licence potvrzuje, že poskytovatel služby splňuje organizační a kapitálové požadavky, nikoliv že konkrétní produkty jsou bez rizika. Investice do kryptoaktiv zůstávají vysoce volatilní a spekulativní. Z toho vyplývá pro trh dvojí signál: Praktické dopady pro české firmy a podnikatele Kdo musí licenci získat? Pokud vaše společnost: potřebujete licenci podle MiCA. Výjimky jsou úzce vymezené (například provozování infrastruktury čistě pro vlastní účely bez klientů). Co musí splňovat žadatel o licenci? Jak dlouho to trvá? ČNB musí dodržovat zákonné lhůty: V praxi to znamená měsíce procesu, zejména pokud je dokumentace neúplná nebo vyžaduje upřesnění. Žadatelé, kteří podali žádost letos v lednu či únoru 2026 mimo přechodný režim, zahajují řízení „na zelené louce“ – nemohou poskytovat služby, dokud nedostanou povolení. Co dělat, pokud licence nepotřebujete, ale operujete v příbuzných oblastech? Mnoho podnikatelů si není jisté, zda jejich služba spadá pod MiCA. Typické šedé zóny: Právní posouzení je klíčové. Nesprávná interpretace může vést k dodatečné sankcí nebo nutnosti ukončit provoz. Co z toho plyne pro český fintech sektor Vydání prvních licencí potvrzuje několik trendů: 1. Česká republika se stává regulovaným krypto-hubem v rámci EU Vysoký počet žádostí (248) naznačuje, že Česko zůstává atraktivním místem pro krypto-byznys i po zavedení přísné regulace. To může souviset s kvalitou dohledu, rychlostí komunikace s ČNB a stávající infrastrukturou. 2. Trh se konsoliduje Řada menších aktérů, kteří fungovali na volnou živnost, pravděpodobně nesplní kapitálové a organizační požadavky. Čekáme posun směrem k profesionálnějším, lépe kapitalizovaným hráčům. 3. Zákazníci získávají vyšší ochranu – ale ne absolutní jistotu Regulace snižuje riziko podvodů a nekvalitních služeb, nicméně riziko ztráty investice do samotných kryptoaktiv zůstává plně na straně investora. 4. Evropský pas bude výhodou Licence udělená v ČR umožňuje poskytování služeb v celé EU bez nutnosti samostatné registrace v každé zemi (princip jednotného trhu). To dává českým licencovaným firmám konkurenční výhodu. Klíčové body k zapamatování Pokud zvažujete vstup na trh kryptoaktiv, potřebujete posoudit, zda vaše činnost spadá pod regulaci MiCA, nebo plánujete založení fintech společnosti vyžadující licenci ČNB, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. Pomůžeme vám s registrací společnosti, nastavením účetnictví a compliance procesů i s přípravou podkladů pro komunikaci s regulátorem. https://www.cnb.cz/cs/cnb-news/tiskove-zpravy/CNB-vydala-prvnich-sest-povoleni-podle-narizeni-MiCA-00001

České fintech získávají první MiCA licence: Co znamená nová regulace kryptoaktiv pro podnikání v ČR Read More »

Legislativní změny 2026: Jak se od ledna mění čistá mzda a náklady na zaměstnance?

Legislativní změny 2026: Jak se od ledna mění čistá mzda a náklady na zaměstnance?

S příchodem roku 2026 vstupuje v účinnost řada legislativních změn, které přímo ovlivňují výpočet mezd. Dochází k navýšení minimální i průměrné mzdy, posouvají se hranice pro progresivní zdanění a mění se limity u dohod o provedení práce i zaměstnaneckých benefitů. Růst minimální mzdy a nové sazby zaručeného platu Klíčovou změnou pro letošní rok je zvýšení minimální mzdy z 20 800 Kč na 22 400 Kč. Zatímco v soukromém sektoru byla zaručená mzda již dříve zrušena, ve veřejné a státní sféře nadále funguje systém zaručeného platu, který se od ledna 2026 dělí do čtyř skupin: Skupina Minimální zaručený plat (měsíčně) Hodinová sazba 1. skupina 22 400 Kč (+1 600 Kč) 134,40 Kč 2. skupina 26 880 Kč (+1 920 Kč) 161,30 Kč 3. skupina 31 360 Kč (+2 240 Kč) 188,20 Kč 4. skupina 35 840 Kč (+2 560 Kč) 215,10 Kč Růst minimální mzdy pocítí i osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) a zaměstnanci na zkrácené úvazky. Minimální odvod na zdravotní pojištění (13,5 % z minimální mzdy) se zvyšuje z 2 808 Kč na 3 024 Kč. Pokud zaměstnanec nedosahuje minimální mzdy, musí rozdíl v pojistném doplatit ze svého, pokud nepatří mezi státní pojištěnce (např. důchodci, studenti do 26 let). Vyšší průměrná mzda a daňová progrese Průměrná mzda pro rok 2026 byla stanovena na 48 967 Kč. Tato hodnota je zásadní pro určení hranice 23% sazby daně z příjmů fyzických osob. Nové limity pro DPP a vedlejší činnost OSVČ U dohod o provedení práce (DPP) dochází k navýšení limitu pro účast na pojištění. Od 1. ledna 2026 se hranice, od které vzniká povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění, zvyšuje z 11 499 Kč na 11 999 Kč. U dohod o pracovní činnosti (DPČ) zůstává limit beze změny na částce 4 499 Kč. Pro podnikatele, kteří mají samostatnou činnost jako vedlejší (např. při zaměstnání), se zvyšuje limit rozhodného příjmu (zisku). Pokud jejich hrubý zisk v roce 2026 nepřesáhne 117 521 Kč, nemusí z této činnosti odvádět sociální pojištění. Zaměstnanecké benefity: Vyšší osvobození Růst průměrné mzdy pozitivně ovlivňuje i daňově zvýhodněné benefity. Limit pro osvobození od daně na straně zaměstnance se odvíjí právě od poloviny průměrné mzdy: Zdroj:https://www.finance.cz/clanky/553518-jake-zmeny-od-ledna-2026-mohou-ovlivnit-vysi-ciste-mzdy

Legislativní změny 2026: Jak se od ledna mění čistá mzda a náklady na zaměstnance? Read More »

danovy kalendar

Daňový kalendář pro rok 2026: Termíny pro přiznání i přehledy OSVČ

Pro české podnikatele začíná rok 2026 ve znamení důležitých termínů a rozšiřování elektronické komunikace se státem. Kromě tradičního květnového termínu pro elektronické podání daní se letos povinnost online hlášení rozšiřuje i na zdravotní pojišťovny. Paušální daň: Registrace a nové částky Podnikatelé, kteří chtějí vstoupit do režimu paušální daně a zbavit se tak povinnosti podávat daňové přiznání a přehledy, mají čas na podání oznámení pouze do pondělí 12. ledna 2026 (jelikož 10. leden připadá na sobotu). Tento režim je přístupný pro OSVČ s ročními příjmy do 2 milionů korun. Pro rok 2026 jsou stanoveny tři pásma paušálních záloh: Poznámka: V Poslanecké sněmovně se aktuálně projednává novela, která by mohla snížit platbu v prvním pásmu na 9 162 Kč. Do nabytí účinnosti tohoto zákona jsou však podnikatelé povinni hradit původní vyšší částku. Klíčové termíny pro daňové přiznání (DPFO) Vzhledem k povinnému zřízení datových schránek musí naprostá většina OSVČ podávat daňové přiznání výhradně elektronicky. Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny Přehledy o příjmech a výdajích se podávají standardně do měsíce od podání daňového přiznání. Pro většinu OSVČ podávajících elektronicky je tedy nejzazším termínem pondělí 1. června 2026. Novinka v elektronizaci: Od roku 2026 platí povinnost podávat přehledy pro zdravotní pojišťovny výhradně elektronicky. Tato povinnost se týká všech OSVČ bez výjimky. Doplatky na pojistném jsou splatné do 8 dnů od podání přehledu. Pozor na včasnou úhradu – za den platby se považuje den, kdy je částka připsána na účet instituce. Penále za prodlení činí 0,05 % z dlužné částky denně (0,025 % při schváleném splátkovém kalendáři). Změna minimálních záloh od ledna 2026 Mnoho podnikatelů musí upravit své trvalé příkazy již v lednu. Pokud byla vaše dosavadní záloha nižší než zákonem stanovené minimum pro rok 2026, musíte platbu zvýšit již za lednový měsíc: Zdroj:https://www.podnikatel.cz/clanky/kdy-letos-podat-priznani-a-prehledy-osvc-tady-je-danovy-kalendar-pro-rok-2026

Daňový kalendář pro rok 2026: Termíny pro přiznání i přehledy OSVČ Read More »

Daňové slevy a bonusy v roce 2026: Přehled změn a důležitých termínů

Daňové slevy a bonusy v roce 2026: Přehled změn a důležitých termínů

V oblasti daňových úlev nedochází pro letošní rok k radikálním reformám, přesto je nutné sledovat dílčí změny v pravidlech i částkách. Správné uplatnění slev podle § 35ba a § 35c zákona o daních z příjmů je klíčové jak pro roční zúčtování za rok 2025, tak pro výpočet měsíčních mezd v roce 2026. Důležité termíny pro zaměstnance Pokud zaměstnanci žádají o roční zúčtování záloh a daňových zvýhodnění za rok 2025, musí tak učinit nejpozději do 16. února 2026 (standardní termín 15. února připadá na neděli). Do tohoto data je rovněž nutné doložit veškeré zákonem vyžadované dokumenty pro uplatnění slev a nezdanitelných částí základu daně. Základní sleva na poplatníka Základní sleva na poplatníka zůstává v roce 2026 beze změny. Činí 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně). Nárok na ni mají všichni daňoví poplatníci – včetně zaměstnanců, OSVČ, pracujících důchodců či matek na mateřské dovolené – kteří měli v daném roce zdanitelný příjem. Sleva se uplatňuje vždy v plné roční výši, a to i v případě, že výdělečná činnost trvala pouze několik měsíců. Sleva na manžela / manželku Zákon již používá zjednodušený termín „sleva na manžela“, který se vztahuje na oba manžely i na registrované partnery (včetně partnerství uzavřených podle občanského zákoníku od roku 2025). Klíčové podmínky pro rok 2026: Do rozhodného příjmu 68 000 Kč se započítávají hrubé mzdy, příjmy z podnikání (obrat, nikoliv zisk), důchody, nemocenské dávky, peněžitá pomoc v mateřství či podpora v nezaměstnanosti. Naopak se sem nezapočítává rodičovský příspěvek, dávky státní sociální podpory či stipendia. Slevy pro osoby se zdravotním postižením Výše slev se odvíjí od stupně invalidity a splnění podmínek k prvnímu dni v měsíci: Změny zdravotního stavu (přiznání nebo odejmutí důchodu) musí poplatník nahlásit plátci daně (zaměstnavateli) nejpozději do konce kalendářního měsíce, ve kterém ke změně došlo. Při neoprávněném čerpání slevy je poplatník povinen dlužnou částku vrátit, v určitých případech i s úroky z prodlení. Daňové zvýhodnění na dítě a novinky v „přechodné péči“ Od roku 2026 dochází k úpravám v definici soustavné přípravy na budoucí povolání (zejména u studentů zahraničních VŠ a v režimu posledních prázdnin). Částky daňového zvýhodnění zůstávají na následujících úrovních: Pořadí dítěte Roční částka První dítě 15 204 Kč Druhé dítě 22 320 Kč Třetí a každé další dítě 27 840 Kč Změny po rozvodu (od roku 2026): Novela zavádí termín „společná péče“, který nahrazuje rozlišování mezi výhradní, střídavou a společnou péčí. Pro účely daní jsou si oba rodiče rovni. Nárok na slevu však může uplatnit vždy jen jeden z nich. Rodiče toto potvrzují čestným prohlášením nebo dohodou, případně potvrzením od druhého zaměstnavatele. Zdroj:https://www.podnikatel.cz/clanky/slevy-na-dani-v-roce-2025-a-v-roce-2026

Daňové slevy a bonusy v roce 2026: Přehled změn a důležitých termínů Read More »

Jak určit daň z prodeje obchodního podílu fyzickou osobou? 

Od roku 2025 bude platit nový limit ve výši 40 milionů korun pro osvobození od daně z příjmu z prodeje podílu v podnikání. V tomto článku podrobně rozebíráme otázku zdanění prodeje podílu v podnikání fyzickými osobami, s důrazem na podmínky osvobození od daně z příjmu. Klíčovým faktem je, že od roku 2025 vstupuje v platnost nový limit ve výši 40 milionů korun pro osvobození od daně z příjmů z prodeje obchodního podílu. Časový test v délce pěti let vlastnictví zůstává nezměněn. Při prodeji podílu v obchodní korporaci musí fyzická osoba, která prodej realizuje, zohlednit možné vzniklé daňové povinnosti. V tomto článku se dozvíte, kdy může být příjem z prodeje podílu v podnikání osvobozen od daně, kdy nikoliv a jaké povinnosti je třeba splnit, aby bylo možné osvobození využít. Co je obchodní podíl a jak se jeho prodej daní? Podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, je obchodní podíl definován následovně: „Obchodní podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a také práva a povinnosti vyplývající z této účasti v každé obchodní korporaci.“ Fyzická osoba může vlastnit pouze jeden podíl, toto pravidlo se však nevztahuje na kapitálové společnosti a podíl komanditisty v komanditní společnosti. Kapitálové společnosti zahrnují společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. Společník, který vlastní obchodní podíl, má právo rozhodovat, získávat informace a podílet se na zisku nebo likvidačním zůstatku společnosti. Má také právo podat žalobu jménem společnosti v případě, že jednatel svým jednáním způsobil společnosti škodu nebo jiný společník zdržuje plnění svého vkladového závazku. Příjem z prodeje obchodního podílu se obvykle zdaňuje daní z příjmu, přičemž u fyzických osob se příjem z převodu podílu v obchodní společnosti posuzuje podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Příjem z prodeje obchodního podílu je tedy součástí základu daně podle § 10 tohoto zákona – ostatní příjmy. Nový limit osvobození od daně od roku 2025 Od roku 2025 vstupuje v platnost nový limit osvobození příjmů z prodeje obchodního podílu ve výši 40 milionů korun. Tento limit platí na jedno zdaňovací období (kalendářní rok) a zahrnuje souhrn všech příjmů z prodeje obchodních podílů. Do tohoto limitu se také zahrnují příjmy z prodeje cenných papírů, pro něž platí podobná pravidla (s odlišnou dobou osvobození od daně, která činí tři roky). Je tedy nutné zohlednit, že pro splnění limitu musí fyzická osoba sčítat veškeré své příjmy z prodeje cenných papírů a obchodních podílů. Osvobození se nevztahuje na okamžik právního převodu podílu (nebo cenného papíru), ale rozhodující je moment, kdy poplatník příjem skutečně obdrží. Praktické příklady a rizika Například, pokud poplatník prodá svůj obchodní podíl koncem roku 2024, ale peníze obdrží až v roce 2025, tento příjem bude podléhat kontrole v daňovém období 2025. Bude nutné ověřit, zda je tento příjem spolu s ostatními příjmy osvobozen. Částka, která přesáhne limit 40 milionů korun, bude zdaňována. V takovém případě má prodávající možnost uplatnit v daňovém přiznání náklady, například tržní hodnotu obchodního podílu (nebo cenného papíru) k 31. prosinci 2024, podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Možnost uplatnění nákladů a přiměřenost Uplatnění nákladů umožňuje, aby byla zdaňována pouze reálná hodnota zvýšení podílu od 1. ledna 2025. V případě prodejů „realizovaných právně“ do konce roku 2024, ale příjem z nich bude přijat v roce 2025, může poplatník uplatnit hodnotu obchodního podílu k datu prodeje v roce 2024 jako daňově uznatelný náklad. Náklady lze uplatnit pouze proporcionálně, například pokud zdaňovaný příjem tvoří 30 % a osvobozený 70 %, pak je možné uplatnit náklady pouze ve stejném poměru, tedy 30 %. Zdroj: https://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/legislativa-pro-podnikatele/jak-zdanit-prodej-obchodniho-podilu-fyzickou-osobo

Jak určit daň z prodeje obchodního podílu fyzickou osobou?  Read More »

Jak ovlivní průměrná a minimální mzda zdanění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných v roce 2025?

Velikost průměrné a minimální mzdy pro příští rok již byla stanovena. Tyto hodnoty se promítají do několika parametrických údajů, které se pro rok 2025 navyšují. Změny se týkají výpočtu daňových záloh, příspěvků na sociální a zdravotní pojištění, limitu příjmů pro daňový bonus i výpočtu důchodů. Průměrná mzda v roce 2025 Nařízením vlády č. 282/2024 jsou od 1. ledna 2025 stanoveny údaje o průměrné mzdě a s tím spojených redukčních hranicích pro výpočet důchodů v roce 2025. Tyto údaje slouží také k výpočtu minimálních a maximálních vyměřovacích základů a záloh na pojištění pro OSVČ na následující kalendářní rok. Celkový vyměřovací základ pro rok 2025 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2023 a přepočítací koeficient je odvozen z údajů za první pololetí roku 2024. Tento koeficient vyjadřuje růst průměrné mzdy za dané období. Průměrná mzda je pak výsledkem součinu stanoveného celkového vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Údaje potřebné k výpočtu záloh na rok 2025: Výpočtem dostaneme očekávanou průměrnou mzdu na rok 2025:43 682 × 1,0658 = 46 557 Kč (zaokrouhleno na celé koruny).Pro srovnání: v roce 2024 činila průměrná mzda 43 967 Kč. Průměrná mzda ovlivňuje dvě klíčové oblasti: roční limit pro osvobození zaměstnaneckých benefitů od daně a zdanění progresivní sazbou daně. Zaměstnanecké benefity v roce 2025 Od roku 2024 platí, že příjmy zaměstnance podle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů jsou osvobozeny od daně v souhrnné výši maximálně do poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období. Průměrná mzda na rok 2025 činí 46 557 Kč, polovina z této částky je 23 278 Kč. Jedná se o nepeněžní benefity poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo členovi jeho rodiny. Tyto benefity zahrnují například: Aktuálně je navržena novela tohoto ustanovení (zákon o zaměstnanosti), která může změnit podmínky osvobození benefitů od daně. Například u zdravotních benefitů se navrhuje zvýšit limit osvobození na úroveň celé průměrné mzdy. Progresivní daňová sazba pro rok 2025 Od roku 2021 se uplatňuje progresivní daňová sazba, která zahrnuje dvě úrovně: 15 % a 23 %. Výpočet záloh na daň v roce 2025 vychází z následujících pravidel: Příklad výpočtu roční daně v roce 2025: Minimální mzda v roce 2025 Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo minimální mzdu na rok 2025. Při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin bude minimální měsíční mzda činit 20 800 Kč, minimální hodinová mzda pak 124,40 Kč. Vliv minimální mzdy na zdanění: Zdroj: https://www.podnikatel.cz/clanky/ovlivni-prumerna-a-minimalni-mzda-zdaneni-zamestnancu-a-osvc-2025

Jak ovlivní průměrná a minimální mzda zdanění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných v roce 2025? Read More »

Daň z příjmu při prodeji nemovitosti: jak ji neplatit

Pokud prodáváte nemovitost, může být tento příjem podroben dani z příjmu. Záleží však na mnoha faktorech, které jsou stanoveny zákonem o dani z příjmu. Splněním podmínek pro osvobození od daně můžete ušetřit značné částky.Příjmy z prodeje nemovitosti podléhají zdanění, konkrétně dani z příjmu fyzických osob (DPFO). Tento příjem nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se zdaňuje v rámci dílčího základu daně mezi ostatními příjmy podle § 10 zákona o dani z příjmu. Existují však případy, kdy lze příjem z prodeje osvobodit od daně. Zdanění příjmů z prodeje nemovitosti Při prodeji nemovitosti je důležité vědět, jaké daňové povinnosti na prodávajícího čekají. Příjmy z prodeje nemovitosti podléhají zdanění jako ostatní příjmy (§ 10 „Ostatní příjmy“) podle zákona o dani z příjmu, pokud nejsou od daně osvobozeny. Je proto důležité vědět, co se považuje za příjem a jaké výdaje může prodávající proti němu uplatnit. Za příjem z prodeje nemovitosti se považuje celková částka, kterou prodávající obdrží od kupujícího. Tento příjem musí být uveden v daňovém přiznání a zdaněn podle příslušné sazby daně z příjmu, pokud nesplňuje podmínky pro osvobození. Výdaje spojené s prodejem lze však z tohoto příjmu odečíst. Mezi nejčastější uznatelné výdaje patří pořizovací (zůstatková) cena nemovitosti, výdaje na její rekonstrukci nebo modernizaci, poplatky spojené s prodejem nemovitosti (například provize realitní kanceláři) a další prokazatelné související výdaje. Časový test: pět nebo deset let? Jedním z častých způsobů, jak dosáhnout osvobození od daně, je splnit tzv. časový test. Pokud prodávající vlastnil nemovitost déle než 10 let, je příjem z jejího prodeje osvobozen od daně. Tato lhůta se počítá od okamžiku nabytí nemovitosti až do okamžiku jejího prodeje. Do doby vlastnictví se započítává i období tzv. posledního zůstavitele, tedy pokud je nemovitost získána dědictvím, doba vlastnictví se fiktivně prodlužuje o dobu, kdy nemovitost vlastnil zůstavitel. Desetiletá lhůta se však vztahuje pouze na nemovitosti pořízené po 1. lednu 2021. U nemovitostí pořízených před 1. lednem 2021 stačí k osvobození od daně, aby nemovitost byla ve vlastnictví déle než pět let. Další časový test: „Bydlel dva roky před prodejem“ Dalším způsobem, jak osvobodit příjmy z prodeje nemovitosti, je bydlet v ní alespoň dva roky bezprostředně před jejím prodejem. Důkazní povinnost v tomto případě zůstává na straně poplatníka. Je důležité, že poplatník nemusí mít v nemovitosti trvalé bydliště. Poplatník však musí prokázat, že jeho hlavní bydliště se nacházelo v této nemovitosti, a to pomocí důkazních prostředků, například svědectví sousedů, doručování pošty na danou adresu, zaměstnání v dosahu a dalších. Časový test nesplněn, ale prostředky z prodeje použity na bydlení Pokud poplatník nesplňuje časové kritérium a zároveň v nemovitosti nebydlel, může využít další možnosti osvobození příjmu od daně. Příjem z prodeje nemovitosti může být osvobozen od daně, pokud prodávající použije tento příjem na uspokojení svých bytových potřeb. Aby bylo osvobození uznáno, musí prodávající prokázat, že všechny získané prostředky použil na pořízení bydlení pro sebe, a to nikoliv pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji. Za uspokojení bytové potřeby se považuje: Zákon o dani z příjmu stanoví, že „pokud je osvobození od daně podmíněno použitím získaných prostředků na zajištění vlastních bytových potřeb, je tato podmínka splněna, pokud poplatník daně z příjmu fyzických osob tyto prostředky použije na zajištění vlastních bytových potřeb do konce zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo pokud částku odpovídající získaným prostředkům použil na pořízení vlastních bytových potřeb před jejich získáním, nejpozději však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.“ Zjednodušeně řečeno, pokud poplatník získal příjem z prodeje nemovitosti v roce 2024, může využít osvobození, pokud prostředky použil na pořízení bydlení v daňovém období roku 2023, 2024 nebo 2025. Porušení podmínek osvobození a získání příjmu Při nesplnění podmínek osvobození, zejména v případě podmíněného osvobození z prodeje nemovitosti s následným využitím daňové úlevy na bytové potřeby, musí poplatník zaplatit daň z získaného příjmu. Podle zákona o dani z příjmu „tento příjem je příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, pokud nejsou splněny podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na pořízení vlastního bydlení.“ Pokud tedy poplatník podmíněně osvobodí příjem z prodeje nemovitosti v roce 2024 a prostředky nepoužije na uspokojení vlastních bytových potřeb do konce zdaňovacího období roku 2025, bude muset daň z tohoto podmíněně osvobozeného příjmu přiznat ve svém daňovém přiznání za rok 2025. Zdroj: https://www.podnikatel.cz/clanky/kdy-se-vyhneme-platbe-dane-z-prijmu-pri-prodeji-nemovitosti

Daň z příjmu při prodeji nemovitosti: jak ji neplatit Read More »