360WEDO Účetní služby a Daňová podpora

Květen 2026

ESOP

Zaměstnanecké akcie a opce v Česku: nový daňový režim od roku 2026

Zaměstnanecké akciové programy (ESOP) se v Česku od 1. ledna 2026 řídí novými pravidly. Novela zákona o daních z příjmů mění klíčový moment: kdy a z čeho zaměstnanci odvádějí daň a pojistné. Pro firmy, které ESOP plány zavedly nebo je teprve plánují, to má přímé dopady na strukturu programu, interní dokumentaci i na payroll. Česká úprava se tak přibližuje standardům běžným v zahraničí, zejména ve startupovém prostředí. Proč bylo dřívější zdanění problematické Podle předchozích pravidel se příjem z akcií nebo opcí zdaňoval v okamžiku, kdy zaměstnanec opci uplatnil nebo akcie nabyl. Tento příjem byl klasifikován jako příjem ze závislé činnosti a jako takový podléhal dani z příjmů fyzických osob i odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Výsledkem byl tzv. cash flow problém: zaměstnanci museli odvádět daň a pojistné dřív, než za akcie dostali jakékoli peníze. Firmy mezitím řešily povinné oceňování akcií, výkaznictví a administrativu, a to v okamžiku, kdy akcie často nebyly vůbec obchodovatelné. Dřívější novelizace situaci částečně zlepšily tím, že zavedly odložené zdanění v přesně vymezených případech. Systém ale zanechal řadu nezodpovězených otázek, zejména ohledně limitů, podmínek pro uplatnění režimu a způsobu výpočtu odvodů. Mnoho firem proto ESOP programy odkládalo nebo je nahrazovalo tzv. phantom stock plány. Co přináší novela účinná od 1. 1. 2026 Novela zavádí nový daňový rámec pro vybrané programy zaměstnaneckých akcií a opcí v § 6 a § 6a zákona o daních z příjmů, s účinností od 1. ledna 2026. Základní myšlenka je prostá: zdanění by mělo nastat v okamžiku, kdy zaměstnanec skutečně obdrží reálný ekonomický výnos, a ne při přidělení akcií nebo uplatnění opce. Hlavní zdanitelné události se nově přesouvají na: prodej akcií, vypršení opce, skončení pracovního poměru, IPO nebo převod akcií. Daňová povinnost tedy v typickém případě vzniká až při prodeji. Novela dále přináší: Čím se nová pravidla liší od starých Největší změna se týká okamžiku zdanění a možnosti uplatnit osvobození. Zatímco dříve vznikala povinnost platit při nabytí akcií, nový režim, při splnění podmínek pro kvalifikované zaměstnavatele dle § 6a ZDP, umožňuje zdanění odložit. V určitých případech lze část příjmu od daně osvobodit v rámci zákonných limitů. Zaměstnanci tím získávají lepší cash flow: daň nesplatí dřív, než skutečně obdrží výnos z prodeje. Zaměstnavatelé se vyhnou složitým oceňováním v době, kdy akcie ještě nemají likviditu. Nový systém také řeší problém dvojího zdanění. Podle dřívějších pravidel mohly být akcie zdaněny nejprve jako příjem ze závislé činnosti při uplatnění opce a poté znovu jako kapitálový příjem při prodeji. Nová úprava tyto fáze od sebe odděluje a v určitých situacích umožňuje uplatnit standardní osvobození nebo test doby držení. Konkrétní daňový postup závisí na struktuře programu, tedy na tom, zda jde o stock options, RSU (restricted stock units) nebo ESPP (employee stock purchase plans), a na tom, zda akcie patří české nebo zahraniční společnosti. Dopady pro zaměstnance Pro zaměstnance je hlavní výhodou nižší okamžitá daňová zátěž a zlepšení cash flow. ESOP programy se přibližují principu, který se zkráceně označuje jako „No Tax Before Cash“: daňová povinnost nastupuje až tehdy, kdy zaměstnanec peníze skutečně obdrží. Kde jsou splněny podmínky pro osvobození, může být celková daňová zátěž nižší, ale obvykle jen v rámci zákonných limitů a za předpokladu dodržení doby držení. Zaměstnanci by měli mít na paměti, že porušení podmínek programu může vést k doměření daně nebo ztrátě daňových výhod. Riziko nastává například při předčasném prodeji akcií, skončení pracovního poměru nebo neoprávněném nakládání s opčními právy. Je proto nutné sledovat pořizovací ceny akcií, data uplatnění a prodeje a plnit oznamovací povinnosti, zejména v případech s mezinárodním prvkem. Dopady pro firmy Pro firmy přináší novela příležitosti i nové povinnosti. Atraktivnější odměňování se pojí s přísnějšími nároky na dokumentaci a správu programu. Zaměstnavatelé budou muset správně klasifikovat ESOP nástroje, vést evidenci, sledovat zákonné limity a zajistit včasné oznámení správci daně. Veškerá dokumentace, plánová pravidla, smlouvy o přidělení opcí, podmínky vestingu, ustanovení o good/bad leaver a mechanismus strike price, musí odpovídat daňovému rámci, jinak firma o předpokládané výhody přijde. Pro mezinárodní skupiny je klíčové vymezit, kdo nese náklady programu a jak jsou tyto náklady daňově zohledněny. Zejména u programů, kde je mateřská společnost v zahraničí a zaměstnavatel v Česku, je vhodné přezkoumat intercompany smlouvy a dohody o sdílení nákladů z pohledu transferových cen a daňové uznatelnosti výdajů. Pro RSU programy může být k získání příznivějšího daňového zacházení [OVĚŘIT: novela nestanoví přechodné období ani konkrétní lhůtu pro přizpůsobení RSU struktury] nutné zavést minimální dobu držení a formalizovat oznamovací proces. Přeshraniční situace Při přeložení zaměstnance do zahraničí nebo při příchodu ze zahraničí se zdanění ESOP příjmů dělí mezi státy podle toho, kde a kdy vznikl výnos. Nová česká pravidla stanovují oznamovací a evidenční povinnosti, výsledný daňový postup ale závisí i na příslušné smlouvě o zamezení dvojímu zdanění. Firmy s mezinárodně mobilními zaměstnanci by měly zavést interní postup, který sleduje, která část výnosu vznikla v Česku a zda splňuje podmínky pro osvobození podle nového režimu. Co si z toho odnést Nový daňový režim pro ESOP v Česku je účinný od 1. ledna 2026, na základě novely § 6 a § 6a ZDP. Zdanění se přesouvá z okamžiku nabytí akcií na pozdější zdanitelnou událost, nejčastěji prodej akcií. Podmínkou pro uplatnění výhod je splnění zákonných požadavků: vazba na pracovní poměr, registrace plánu, dodržení doby držení, oznamovací povinnosti. Zaměstnavatelé potřebují přizpůsobit dokumentaci, vesting podmínky a způsob výpočtu pojistného. U RSU a cross-border programů je třeba ověřit strukturu a případně ji upravit. Nedodržení podmínek může vést k doměření daně, pojistného a sankcím. S daňovým nastavením zaměstnaneckých akciových programů a jejich správnou dokumentací pomáhá tým 360WEDO firmám i jejich zaměstnancům v Česku. Zdroje: financnisprava.gov.cz – Novela zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2026 epravo.cz – Zaměstnanecké akcie (ESOP) v roce 2026: co přináší novela aspidos.cz – Nový režim ESOP v Česku od roku 2026

Zaměstnanecké akcie a opce v Česku: nový daňový režim od roku 2026 Číst více »

Přehled OSVČ pro ČSSZ 2026: chyby, které nelze opravit

Přehled OSVČ pro ČSSZ 2026: chyby, které nelze opravit

Každá OSVČ, která v roce 2025 alespoň část roku podnikala, má povinnost podat přehled o příjmech a výdajích České správě sociálního zabezpečení. Základní lhůta uplynula 4. května 2026, při elektronickém podání po 1. dubnu platí termín 1. června 2026 a při využití daňového poradce 3. srpna 2026. ČSSZ upozorňuje, že s blížícími se termíny roste počet chyb s vážnými finančními důsledky – a některé z nich po odeslání přehledu opravit nelze. Záměna vedlejší a hlavní činnosti: nejčastější a nejdražší chyba Řada OSVČ provozuje podnikání souběžně se zaměstnáním, studiem, důchodem nebo rodičovskou dovolenou – tedy jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pokud tuto skutečnost v přehledu správně nevyznačí, systém automaticky posoudí jejich činnost jako hlavní. Důsledek je přímý: vzniká povinnost platit důchodové pojistné, a to zpravidla ve výrazně vyšší částce, než by odpovídalo vedlejší činnosti. Zásadní omezení spočívá v tom, že charakter činnosti nelze po odeslání přehledu změnit – ani prostřednictvím opravného formuláře. Jde o rozhodnutí, které je po podání definitivní. Nesprávné zaškrtnutí účasti na důchodovém pojištění Druhá riziková situace nastává, pokud OSVČ v přehledu omylem potvrdí účast na důchodovém pojištění. K tomu může dojít pouhou záměnou možností při vyplňování formuláře. I tato chyba je nevratná: po odeslání přehledu vzniká povinnost pojistné uhradit, a to i v případě, že by při nízkých příjmech tato povinnost jinak vůbec nevznikla. Co zkontrolovat před odesláním přehledu ČSSZ vychází výhradně z údajů, které OSVČ sama uvede. Prostor pro zpětné opravy je v řadě případů velmi omezený. Před odesláním přehledu je proto vhodné ověřit tyto body: ePortal ČSSZ: kde přehled podat a kde sledovat výsledky Přehled lze podat bezplatně přes ePortal ČSSZ. Autorizovaným uživatelům systém automaticky předvyplní část údajů – identifikační informace, období výkonu činnosti nebo přehled zaplacených záloh. Po odeslání přehledu ČSSZ informace o doplatcích, přeplatcích nebo penále zveřejňuje výhradně online prostřednictvím ePortalu – papírová oznámení se již nezasílají. Povinnost podat přehled o příjmech a výdajích upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Přehled podává každá OSVČ, která v daném roce alespoň část roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost. Správu agendy zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). OSVČ, které dosud přehled za rok 2025 nepodaly, mají při elektronickém podání čas do 1. června 2026, při využití daňového poradce do 3. srpna 2026. Před odesláním je nezbytné zkontrolovat zejména označení vedlejší nebo hlavní činnosti – po odeslání tuto volbu nelze opravit. Totéž platí pro zaškrtnutí účasti na důchodovém pojištění. Chybně vyplněný přehled může znamenat povinnost hradit pojistné, které by při správném vyplnění nevzniklo. Případný doplatek pojistného je splatný do 8 dnů od termínu podání přehledu, respektive od jeho skutečného podání, pokud bylo pozdější. Pokud potřebujete poradit se správným vyplněním přehledu OSVČ nebo s mzdovou agendou a odvody na sociální pojištění, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://www.podnikatel.cz/clanky/staci-zaskrtnout-jedno-spatne-policko-v-prehledu-a-zbytecne-platite-vysoke-odvody

Přehled OSVČ pro ČSSZ 2026: chyby, které nelze opravit Číst více »

Odložení daňového přiznání přes daňového poradce: termíny 2026

Odložení daňového přiznání přes daňového poradce: termíny 2026

Daňový řád umožňuje prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů až na šest měsíců po skončení zdaňovacího období. Nejběžnější cestou je podání přiznání prostřednictvím daňového poradce — v takovém případě se lhůta pro DPFO i DPPO za rok 2025 posouvá na 1. července 2026. Se stejným datem je spojena i splatnost daně. Pro OSVČ se prodloužení vztahuje také na přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Prodloužení lhůty však není bezplatné — poplatník nese náklady na poradce nebo správní poplatek 300 Kč. Jak funguje prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání Zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.) prodloužení lhůty přímo neupravuje. Pravidlo vychází z § 136 odst. 2 písm. b) daňového řádu: pokud poplatník nepodá přiznání do tří měsíců po skončení zdaňovacího období a následně ho podá daňový poradce, lhůta se prodlužuje na šest měsíců. Prodloužení se nevztahuje pouze na přípravu přiznání poradcem — od roku 2020 stačí, aby poradce přiznání podal, i když ho připravil sám poplatník. Druhá cesta k prodloužení lhůty je podání žádosti o prodloužení lhůty na finanční úřad. Tato varianta je spojena se správním poplatkem 300 Kč. Přehled lhůt pro daňové přiznání za rok 2025 Způsob podání Lhůta Základní lhůta 1. dubna 2026 Výhradně elektronické podání 4. května 2026 Daňový poradce nebo povinný audit 1. července 2026 Klíčové upřesnění: pokud poradce podá přiznání do 1. dubna 2026, daň je splatná také k 1. dubnu 2026 — k žádnému prodloužení fakticky nedochází. Prodloužení nastane pouze tehdy, pokud poradce přiznání podá po 1. dubnu 2026. Pokud ho podá elektronicky v období od 2. dubna do 4. května 2026, lhůta se posouvá na 1. července 2026. U poplatníků s povinným auditem je lhůta vždy 1. července 2026 bez ohledu na to, kdy poradce přiznání podá. Pro tyto subjekty prodloužení prostřednictvím poradce prakticky žádný efekt nemá. Co prodloužení lhůty znamená pro OSVČ a jejich přehledy Pro osoby samostatně výdělečně činné má prodloužení lhůty pro DPFO přímý dopad na přehledy podávané zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Zákon stanovuje povinnost podat přehled do jednoho měsíce od uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání. Pokud OSVČ v přehledu uvede a doloží, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, nemusí přehled podávat poradce — může ho podat OSVČ sama. Pro přehledy za rok 2025 v případě prodloužené lhůty platí termín 3. srpna 2026 (1. srpna 2026 je sobota, lhůta se posouvá na nejbližší pracovní den). Doplatek pojistného je pak splatný do 11. srpna 2026 — ale pouze za předpokladu, že přehledy byly podány právě 3. srpna 2026. Pokud byly podány dříve nebo později, lhůta pro doplatek se počítá jako 8 dní od podání přehledů. Splatnost doplatku daně z příjmů je na rozdíl od pojistného vždy vázána na uplynutí lhůty pro podání přiznání, nikoli na datum jeho skutečného podání. Pro koho se prodloužení vyplatí Prodloužení lhůty má smysl zejména pro poplatníky, kteří nestihnou shromáždit podklady do základní lhůty, nebo pro ty, jejichž daňová situace je složitější — více zdrojů příjmů, přeshraniční prvky, uplatnění odpočtů. Poplatník musí počítat s náklady na poradce nebo správním poplatkem 300 Kč. Pokud je výsledkem přiznání přeplatek na dani, odložené podání zároveň odkládá jeho vrácení. Prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání upravuje § 136 odst. 2 písm. b) daňového řádu. Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. prodloužení lhůty sám neobsahuje — pravidlo je výhradně součástí daňového řádu. Podmínkou pro uplatnění prodloužené lhůty prostřednictvím poradce je, aby přiznání nebylo podáno v základní tříměsíční lhůtě a aby ho následně podal daňový poradce nebo advokát. Poplatníci, kteří nestihli podat přiznání do 1. dubna 2026, mohou využít elektronické lhůty do 4. května 2026, nebo zajistit podání prostřednictvím poradce a posunout lhůtu na 1. července 2026 — spolu se splatností daně. OSVČ musí v přehledech pro pojišťovnu a ČSSZ výslovně uvést a doložit, že přiznání zpracovává poradce; bez tohoto potvrzení prodloužení přehledů neplatí. Přehled za rok 2025 je v takovém případě splatný do 3. srpna 2026, doplatek pojistného do 11. srpna 2026. Poplatníci s povinným auditem mají lhůtu 1. července 2026 automaticky — spolupráce s poradcem pro ně nepřináší žádné další prodloužení. Pokud potřebujete poradit s odložením daňového přiznání nebo hledáte daňového poradce pro podání přiznání za rok 2025, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-z-prijmu/odlozene-danove-priznani-s-danovym-poradcem-pro-koho-se-vyplati

Odložení daňového přiznání přes daňového poradce: termíny 2026 Číst více »

Fakturace společníka vlastní s.r.o.: kdy je to legální a kdy riskantní

Fakturace společníka vlastní s.r.o.: kdy je to legální a kdy riskantní

Společníci s.r.o. občas zvažují, zda si mohou fakturovat vlastní společnosti jako OSVČ. Tato cesta je na první pohled atraktivní — nižší odvody na pojistném a daních. Ve skutečnosti ji správci daně opakovaně zpochybňují a soudy jejich postup potvrzují: pokud společník fakturuje za činnost shodnou s předmětem podnikání společnosti, finanční úřad ji zpravidla překvalifikuje na závislou činnost a doměří daň i pojistné včetně sankcí. Zákonná cesta existuje, ale je podmíněna splněním konkrétních požadavků. Článek vysvětluje, kdy fakturace přípustná je a kdy nikoliv. Proč peníze ze s.r.o. nelze vybírat libovolně Majetek společnosti s ručením omezeným nepatří jejím společníkům. Pokud společník v průběhu roku převádí prostředky z firemního účtu nebo hradí osobní výdaje firemní kartou bez právního důvodu, správce daně tyto platby posuzuje jako zápůjčku. Protože společník a jeho s.r.o. jsou osoby spojené, musí být tato zápůjčka úročena tržní úrokovou sazbou. Výsledkem je, že společník zaplatí společnosti více, než z ní čerpal. Tři legální způsoby, jak dostat peníze ze s.r.o. Podíl na zisku je právo každého společníka plynoucí z jeho podílu. Výplata je však podmíněna splněním zákonných testů — bilančního testu, testu vlastního kapitálu a testu platební schopnosti. V průběhu roku lze vyplácet zálohy na podíl na zisku, i zde ale platí stejné podmínky. Společnost při výplatě sráží daň u zdroje, ve většině případů 15 %. Podíl na zisku se vyplácí ze zisku již zdaněného daní z příjmů právnických osob a nesnižuje daňový základ. Příjmy ze závislé činnosti — tedy odměna na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce, nebo smlouvy o výkonu funkce v případě členů statutárního či dozorčího orgánu — jsou z hlediska odvodů bezpečnou cestou. Pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce, výkon funkce zákonem o obchodních korporacích. Fakturace jako OSVČ je třetí možností. Právě ona je nejproblematičtější a podrobně ji rozebírá zbytek tohoto článku. Kdy je fakturace společníka vlastní s.r.o. zakázána Správci daně i soudy opakovaně potvrdili, že pokud společník fakturuje společnosti za činnost totožnou nebo podobnou s předmětem jejího podnikání, jde o zastřenou závislou činnost. Platí to i pro zdánlivě podpůrné role — zprostředkování obchodů nebo ekonomické poradenství — pokud tyto funkce jsou součástí povinností společníka nebo jednatele ze zákona. Tento závěr potvrdily rozsudky Nejvyššího správního soudu: 7 Afs 164/2005-60 a 8 Afs 57/2008-58. V obou případech NSS dovodil, že výkon podnikatelské činnosti společníka pro vlastní společnost je ze své podstaty závislou činností a fakturace ji nemůže zastřít. Správce daně v takovém případě příjmy překlasifikuje podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. a doměří společnosti daň, zdravotní i sociální pojistné včetně sankcí. Kdy fakturace možná je — a co musí být splněno Fakturace společníka vlastní s.r.o. je přípustná při splnění tří základních podmínek: Aby fakturace nebyla posouzena jako závislá činnost, musí spolupráce splňovat znaky samostatnosti. Konkrétně: společník používá vlastní pracovní prostředky a nástroje, fakturuje i jiným odběratelům, fakturované částky se měsíčně liší podle rozsahu odvedené práce, má sídlo odlišné od adresy společnosti, nepracuje v kanceláři společnosti, nepřijímá přímé pokyny jako zaměstnanec, vede si vlastní evidenci činnosti, nemá stanovenu pracovní dobu ani dovolenou a není uveden na webu společnosti ani nemá její vizitky nebo firemní e-mailovou adresu. Rozsudek NSS 5/2011 č. 2262/2011 potvrdil, že pokud společník a jednatel poskytuje společnosti služby v rámci jiného předmětu podnikání, vykonávaného v oddělených prostorách, vlastními pracovníky a na vlastní náklady, nejde o závislou činnost ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. Praktický příklad: Pan Novotný vlastní 100% podíl v Reklamní agentura, s.r.o. Zároveň má jako fyzická osoba živnostenské oprávnění na truhlářství, které provozuje ve vlastní dílně. Pokud pro svou s.r.o. zhotoví pracovní stoly, může jim tuto práci vyfakturovat — předmět jeho OSVČ se liší od předmětu podnikání společnosti a práci provádí vlastními prostředky. Riziko překlasifikace zde nevzniká. Závislá činnost je definována v § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Podmínky pro prodloužení zdanění při zastřené závislé činnosti vychází z § 2 odst. 3 a odst. 7 daňového řádu (zásada přednosti obsahu před formou). Pravidla pro výplatu podílu na zisku stanoví zákon o obchodních korporacích. Pracovněprávní vztahy upravuje zákoník práce, výkon funkce člena orgánu zákon o obchodních korporacích. Společníci s.r.o., kteří si v současnosti fakturují vlastní společnosti za činnost shodnou s jejím předmětem podnikání, jsou v přímém rozporu s judikaturou NSS. Při daňové kontrole hrozí doměření daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojistného a sankcí — a to zpětně. Legální alternativy jsou pracovní smlouva nebo smlouva o výkonu funkce, výplata podílu na zisku při splnění zákonných podmínek, nebo fakturace za odlišný předmět podnikání při současném splnění všech znaků samostatnosti. Každý, kdo zvažuje změnu způsobu odměňování ze s.r.o., by měl situaci konzultovat dříve, než nastaví fakturační vztah — nikoliv až při kontrole. 360WEDO pomáhá společníkům s.r.o. nastavit způsob odměňování v souladu s platnou legislativou a judikaturou — neváhejte se na nás obrátit. https://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uz-podnikam/problemy-s-fakturaci-spolecnika-do-vlastni-spolecnosti

Fakturace společníka vlastní s.r.o.: kdy je to legální a kdy riskantní Číst více »

Daň z nemovitostí

Daň z nemovitostí 2026: termíny platby a jak ji uhradit

V roce 2026 se daň z nemovitých věcí platí za aktuální rok, nikoliv za rok předchozí. Finanční správa rozesílá platební údaje průběžně — více než milion poplatníků je obdrží do datové schránky, přes milion e-mailem a zbývající část poštou do 25. května. Základní termín splatnosti připadá letos na 1. června 2026, protože konec května vychází na neděli. Poplatníci, kteří v roce 2025 pořídili, prodali nebo jinak změnili nemovitost, měli povinnost tuto skutečnost nahlásit finančnímu úřadu do 2. února 2026. Kdy je daň z nemovitostí splatná v roce 2026 Standardní lhůta pro úhradu daně z nemovitých věcí je konec května. V roce 2026 připadá tento den na neděli, termín se proto posouvá na 1. června 2026. Toto datum platí pro většinu poplatníků — konkrétně pro ty, jejichž daň nepřesahuje 5 000 Kč, nebo pro ty, kteří vlastní nemovitosti výhradně v jednom kraji. Pokud daň přesáhne 5 000 Kč nebo poplatník vlastní nemovitosti ve více krajích, platba probíhá ve splátkách: Jak poplatníci obdrží platební údaje Finanční správa rozesílá platební informace třemi způsoby. Více než milion poplatníků je obdrží do datové schránky (datová schránka), přes milion dalších e-mailem. Zbývajícím poplatníkům finanční správa zašle 1,8 milionu papírových složenek poštou — nejpozději do 25. května. Přibližně 47 tisíc poplatníků platí prostřednictvím SIPO. Platební údaje jsou také dostupné každému poplatníkovi v jeho Daňové informační schránce (DIS+) na portálu MOJE daně. Poplatníci s datovou schránkou, využívající SIPO nebo dostávající údaje e-mailem papírovou složenku neobdrží. Generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová doporučuje platbu přes internetové bankovnictví. Platební podklady — ať už na složence, v e-mailu nebo v datové zprávě — obsahují QR kód, který po naskenování automaticky vyplní platební údaje. Jak se daň z nemovitostí počítá Daň z nemovitých věcí se skládá ze dvou složek: daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek. Sazby závisí na charakteru nemovitosti. Výsledná částka se dále násobí koeficientem stanoveným podle velikosti obce a případně místním koeficientem, který obce stanovují každoročně. Tyto koeficienty v posledních letech prošly výraznými změnami. Poplatník výši daně sám nepočítá — finanční úřad ji vypočte na základě dříve ohlášených údajů. Daň se vždy vyměřuje za veškeré nemovitosti v rámci jednoho kraje. Pokud celková daň nepřesáhne 5 000 Kč a poplatník vlastní nemovitosti pouze v jednom kraji, obdrží jednu souhrnnou složenku. Při vyšší dani nebo nemovitostech ve více krajích přichází více platebních dokladů v jedné zásilce. Pozor na podvodné SMS a e-maily V období platby daní se opakovaně objevují falešné SMS zprávy a e-maily, které napodobují komunikaci finančního úřadu. Mohou obsahovat odkazy nebo QR kódy vedoucí na podvodné weby. Finanční správa nikdy nezasílá výzvy k zadání přihlašovacích nebo bankovních údajů e-mailem ani SMS, nepoužívá hlasové automaty pro vymáhání plateb a nepřikládá přílohy vyžadující citlivé informace. Elektronická komunikace od finanční správy je vždy opatřena elektronickým podpisem. Daň z nemovitých věcí se řídí zákonem o dani z nemovitých věcí [OVĚŘIT: přesné číslo zákona]. Na rozdíl od daně z příjmů se platí za aktuální rok, nikoli za rok předchozí. Registrace k dani probíhá pouze jednou — při pořízení nemovitosti. Při změnách v majetku (koupě, prodej, přestavba, změna účelu) v roce 2025 platila povinnost nahlásit je finančnímu úřadu do 2. února 2026. Poplatníci by měli zkontrolovat, jakým způsobem jim finanční správa platební údaje zasílá — datovou schránkou, e-mailem nebo poštou. Pokud do konce května platební informace nedorazí, jsou dostupné v DIS+ na portálu MOJE daně. Základní termín splatnosti je 1. června 2026 — při zpoždění hrozí sankce. Poplatníci s daní nad 5 000 Kč platí ve splátkách: druhá splátka (pro většinu nemovitostí) je splatná 30. listopadu 2026. Ti, kdo v roce 2025 nemovitost nabyli, prodali, přestavěli nebo změnili její účel a dosud nenahlásili tuto změnu, jsou po termínu — lhůta uplynula 2. února 2026 a je vhodné situaci řešit bez dalšího odkladu. Pokud potřebujete poradit s daňovými povinnostmi spojenými s nemovitostmi nebo s daňovým přiznáním, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://www.lidovky.cz/byznys/dan-nemovitost-termin.A260417_143050_ln_ekonomika_ljpl

Daň z nemovitostí 2026: termíny platby a jak ji uhradit Číst více »