Daně

Společníci s.r.o. občas zvažují, zda si mohou fakturovat vlastní společnosti jako OSVČ. Tato cesta je na první pohled atraktivní — nižší odvody na pojistném a daních. Ve skutečnosti ji správci daně opakovaně zpochybňují a soudy jejich postup potvrzují: pokud společník fakturuje za činnost shodnou s předmětem podnikání společnosti, finanční úřad ji zpravidla překvalifikuje na závislou činnost a doměří daň i pojistné včetně sankcí. Zákonná cesta existuje, ale je podmíněna splněním konkrétních požadavků. Článek vysvětluje, kdy fakturace přípustná je a kdy nikoliv. Proč peníze ze s.r.o. nelze vybírat libovolně Majetek společnosti s ručením omezeným nepatří jejím společníkům. Pokud společník v průběhu roku převádí prostředky z firemního účtu nebo hradí osobní výdaje firemní kartou bez právního důvodu, správce daně tyto platby posuzuje jako zápůjčku. Protože společník a jeho s.r.o. jsou osoby spojené, musí být tato zápůjčka úročena tržní úrokovou sazbou. Výsledkem je, že společník zaplatí společnosti více, než z ní čerpal. Tři legální způsoby, jak dostat peníze ze s.r.o. Podíl na zisku je právo každého společníka plynoucí z jeho podílu. Výplata je však podmíněna splněním zákonných testů — bilančního testu, testu vlastního kapitálu a testu platební schopnosti. V průběhu roku lze vyplácet zálohy na podíl na zisku, i zde ale platí stejné podmínky. Společnost při výplatě sráží daň u zdroje, ve většině případů 15 %. Podíl na zisku se vyplácí ze zisku již zdaněného daní z příjmů právnických osob a nesnižuje daňový základ. Příjmy ze závislé činnosti — tedy odměna na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce, nebo smlouvy o výkonu funkce v případě členů statutárního či dozorčího orgánu — jsou z hlediska odvodů bezpečnou cestou. Pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce, výkon funkce zákonem o obchodních korporacích. Fakturace jako OSVČ je třetí možností. Právě ona je nejproblematičtější a podrobně ji rozebírá zbytek tohoto článku. Kdy je fakturace společníka vlastní s.r.o. zakázána Správci daně i soudy opakovaně potvrdili, že pokud společník fakturuje společnosti za činnost totožnou nebo podobnou s předmětem jejího podnikání, jde o zastřenou závislou činnost. Platí to i pro zdánlivě podpůrné role — zprostředkování obchodů nebo ekonomické poradenství — pokud tyto funkce jsou součástí povinností společníka nebo jednatele ze zákona. Tento závěr potvrdily rozsudky Nejvyššího správního soudu: 7 Afs 164/2005-60 a 8 Afs 57/2008-58. V obou případech NSS dovodil, že výkon podnikatelské činnosti společníka pro vlastní společnost je ze své podstaty závislou činností a fakturace ji nemůže zastřít. Správce daně v takovém případě příjmy překlasifikuje podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. a doměří společnosti daň, zdravotní i sociální pojistné včetně sankcí. Kdy fakturace možná je — a co musí být splněno Fakturace společníka vlastní s.r.o. je přípustná při splnění tří základních podmínek: Aby fakturace nebyla posouzena jako závislá činnost, musí spolupráce splňovat znaky samostatnosti. Konkrétně: společník používá vlastní pracovní prostředky a nástroje, fakturuje i jiným odběratelům, fakturované částky se měsíčně liší podle rozsahu odvedené práce, má sídlo odlišné od adresy společnosti, nepracuje v kanceláři společnosti, nepřijímá přímé pokyny jako zaměstnanec, vede si vlastní evidenci činnosti, nemá stanovenu pracovní dobu ani dovolenou a není uveden na webu společnosti ani nemá její vizitky nebo firemní e-mailovou adresu. Rozsudek NSS 5/2011 č. 2262/2011 potvrdil, že pokud společník a jednatel poskytuje společnosti služby v rámci jiného předmětu podnikání, vykonávaného v oddělených prostorách, vlastními pracovníky a na vlastní náklady, nejde o závislou činnost ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. Praktický příklad: Pan Novotný vlastní 100% podíl v Reklamní agentura, s.r.o. Zároveň má jako fyzická osoba živnostenské oprávnění na truhlářství, které provozuje ve vlastní dílně. Pokud pro svou s.r.o. zhotoví pracovní stoly, může jim tuto práci vyfakturovat — předmět jeho OSVČ se liší od předmětu podnikání společnosti a práci provádí vlastními prostředky. Riziko překlasifikace zde nevzniká. Závislá činnost je definována v § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Podmínky pro prodloužení zdanění při zastřené závislé činnosti vychází z § 2 odst. 3 a odst. 7 daňového řádu (zásada přednosti obsahu před formou). Pravidla pro výplatu podílu na zisku stanoví zákon o obchodních korporacích. Pracovněprávní vztahy upravuje zákoník práce, výkon funkce člena orgánu zákon o obchodních korporacích. Společníci s.r.o., kteří si v současnosti fakturují vlastní společnosti za činnost shodnou s jejím předmětem podnikání, jsou v přímém rozporu s judikaturou NSS. Při daňové kontrole hrozí doměření daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojistného a sankcí — a to zpětně. Legální alternativy jsou pracovní smlouva nebo smlouva o výkonu funkce, výplata podílu na zisku při splnění zákonných podmínek, nebo fakturace za odlišný předmět podnikání při současném splnění všech znaků samostatnosti. Každý, kdo zvažuje změnu způsobu odměňování ze s.r.o., by měl situaci konzultovat dříve, než nastaví fakturační vztah — nikoliv až při kontrole. 360WEDO pomáhá společníkům s.r.o. nastavit způsob odměňování v souladu s platnou legislativou a judikaturou — neváhejte se na nás obrátit. https://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uz-podnikam/problemy-s-fakturaci-spolecnika-do-vlastni-spolecnosti

V roce 2026 se daň z nemovitých věcí platí za aktuální rok, nikoliv za rok předchozí. Finanční správa rozesílá platební údaje průběžně — více než milion poplatníků je obdrží do datové schránky, přes milion e-mailem a zbývající část poštou do 25. května. Základní termín splatnosti připadá letos na 1. června 2026, protože konec května vychází na neděli. Poplatníci, kteří v roce 2025 pořídili, prodali nebo jinak změnili nemovitost, měli povinnost tuto skutečnost nahlásit finančnímu úřadu do 2. února 2026. Kdy je daň z nemovitostí splatná v roce 2026 Standardní lhůta pro úhradu daně z nemovitých věcí je konec května. V roce 2026 připadá tento den na neděli, termín se proto posouvá na 1. června 2026. Toto datum platí pro většinu poplatníků — konkrétně pro ty, jejichž daň nepřesahuje 5 000 Kč, nebo pro ty, kteří vlastní nemovitosti výhradně v jednom kraji. Pokud daň přesáhne 5 000 Kč nebo poplatník vlastní nemovitosti ve více krajích, platba probíhá ve splátkách: Jak poplatníci obdrží platební údaje Finanční správa rozesílá platební informace třemi způsoby. Více než milion poplatníků je obdrží do datové schránky (datová schránka), přes milion dalších e-mailem. Zbývajícím poplatníkům finanční správa zašle 1,8 milionu papírových složenek poštou — nejpozději do 25. května. Přibližně 47 tisíc poplatníků platí prostřednictvím SIPO. Platební údaje jsou také dostupné každému poplatníkovi v jeho Daňové informační schránce (DIS+) na portálu MOJE daně. Poplatníci s datovou schránkou, využívající SIPO nebo dostávající údaje e-mailem papírovou složenku neobdrží. Generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová doporučuje platbu přes internetové bankovnictví. Platební podklady — ať už na složence, v e-mailu nebo v datové zprávě — obsahují QR kód, který po naskenování automaticky vyplní platební údaje. Jak se daň z nemovitostí počítá Daň z nemovitých věcí se skládá ze dvou složek: daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek. Sazby závisí na charakteru nemovitosti. Výsledná částka se dále násobí koeficientem stanoveným podle velikosti obce a případně místním koeficientem, který obce stanovují každoročně. Tyto koeficienty v posledních letech prošly výraznými změnami. Poplatník výši daně sám nepočítá — finanční úřad ji vypočte na základě dříve ohlášených údajů. Daň se vždy vyměřuje za veškeré nemovitosti v rámci jednoho kraje. Pokud celková daň nepřesáhne 5 000 Kč a poplatník vlastní nemovitosti pouze v jednom kraji, obdrží jednu souhrnnou složenku. Při vyšší dani nebo nemovitostech ve více krajích přichází více platebních dokladů v jedné zásilce. Pozor na podvodné SMS a e-maily V období platby daní se opakovaně objevují falešné SMS zprávy a e-maily, které napodobují komunikaci finančního úřadu. Mohou obsahovat odkazy nebo QR kódy vedoucí na podvodné weby. Finanční správa nikdy nezasílá výzvy k zadání přihlašovacích nebo bankovních údajů e-mailem ani SMS, nepoužívá hlasové automaty pro vymáhání plateb a nepřikládá přílohy vyžadující citlivé informace. Elektronická komunikace od finanční správy je vždy opatřena elektronickým podpisem. Daň z nemovitých věcí se řídí zákonem o dani z nemovitých věcí [OVĚŘIT: přesné číslo zákona]. Na rozdíl od daně z příjmů se platí za aktuální rok, nikoli za rok předchozí. Registrace k dani probíhá pouze jednou — při pořízení nemovitosti. Při změnách v majetku (koupě, prodej, přestavba, změna účelu) v roce 2025 platila povinnost nahlásit je finančnímu úřadu do 2. února 2026. Poplatníci by měli zkontrolovat, jakým způsobem jim finanční správa platební údaje zasílá — datovou schránkou, e-mailem nebo poštou. Pokud do konce května platební informace nedorazí, jsou dostupné v DIS+ na portálu MOJE daně. Základní termín splatnosti je 1. června 2026 — při zpoždění hrozí sankce. Poplatníci s daní nad 5 000 Kč platí ve splátkách: druhá splátka (pro většinu nemovitostí) je splatná 30. listopadu 2026. Ti, kdo v roce 2025 nemovitost nabyli, prodali, přestavěli nebo změnili její účel a dosud nenahlásili tuto změnu, jsou po termínu — lhůta uplynula 2. února 2026 a je vhodné situaci řešit bez dalšího odkladu. Pokud potřebujete poradit s daňovými povinnostmi spojenými s nemovitostmi nebo s daňovým přiznáním, tým 360WEDO se této oblasti dlouhodobě věnuje. https://www.lidovky.cz/byznys/dan-nemovitost-termin.A260417_143050_ln_ekonomika_ljpl

S příchodem roku 2026 vstupuje v účinnost řada legislativních změn, které přímo ovlivňují výpočet mezd. Dochází k navýšení minimální i průměrné mzdy, posouvají se hranice pro progresivní zdanění a mění se limity u dohod o provedení práce i zaměstnaneckých benefitů. Růst minimální mzdy a nové sazby zaručeného platu Klíčovou změnou pro letošní rok je zvýšení minimální mzdy z 20 800 Kč na 22 400 Kč. Zatímco v soukromém sektoru byla zaručená mzda již dříve zrušena, ve veřejné a státní sféře nadále funguje systém zaručeného platu, který se od ledna 2026 dělí do čtyř skupin: Skupina Minimální zaručený plat (měsíčně) Hodinová sazba 1. skupina 22 400 Kč (+1 600 Kč) 134,40 Kč 2. skupina 26 880 Kč (+1 920 Kč) 161,30 Kč 3. skupina 31 360 Kč (+2 240 Kč) 188,20 Kč 4. skupina 35 840 Kč (+2 560 Kč) 215,10 Kč Růst minimální mzdy pocítí i osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) a zaměstnanci na zkrácené úvazky. Minimální odvod na zdravotní pojištění (13,5 % z minimální mzdy) se zvyšuje z 2 808 Kč na 3 024 Kč. Pokud zaměstnanec nedosahuje minimální mzdy, musí rozdíl v pojistném doplatit ze svého, pokud nepatří mezi státní pojištěnce (např. důchodci, studenti do 26 let). Vyšší průměrná mzda a daňová progrese Průměrná mzda pro rok 2026 byla stanovena na 48 967 Kč. Tato hodnota je zásadní pro určení hranice 23% sazby daně z příjmů fyzických osob. Nové limity pro DPP a vedlejší činnost OSVČ U dohod o provedení práce (DPP) dochází k navýšení limitu pro účast na pojištění. Od 1. ledna 2026 se hranice, od které vzniká povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění, zvyšuje z 11 499 Kč na 11 999 Kč. U dohod o pracovní činnosti (DPČ) zůstává limit beze změny na částce 4 499 Kč. Pro podnikatele, kteří mají samostatnou činnost jako vedlejší (např. při zaměstnání), se zvyšuje limit rozhodného příjmu (zisku). Pokud jejich hrubý zisk v roce 2026 nepřesáhne 117 521 Kč, nemusí z této činnosti odvádět sociální pojištění. Zaměstnanecké benefity: Vyšší osvobození Růst průměrné mzdy pozitivně ovlivňuje i daňově zvýhodněné benefity. Limit pro osvobození od daně na straně zaměstnance se odvíjí právě od poloviny průměrné mzdy: Zdroj:https://www.finance.cz/clanky/553518-jake-zmeny-od-ledna-2026-mohou-ovlivnit-vysi-ciste-mzdy

Pro české podnikatele začíná rok 2026 ve znamení důležitých termínů a rozšiřování elektronické komunikace se státem. Kromě tradičního květnového termínu pro elektronické podání daní se letos povinnost online hlášení rozšiřuje i na zdravotní pojišťovny. Paušální daň: Registrace a nové částky Podnikatelé, kteří chtějí vstoupit do režimu paušální daně a zbavit se tak povinnosti podávat daňové přiznání a přehledy, mají čas na podání oznámení pouze do pondělí 12. ledna 2026 (jelikož 10. leden připadá na sobotu). Tento režim je přístupný pro OSVČ s ročními příjmy do 2 milionů korun. Pro rok 2026 jsou stanoveny tři pásma paušálních záloh: Poznámka: V Poslanecké sněmovně se aktuálně projednává novela, která by mohla snížit platbu v prvním pásmu na 9 162 Kč. Do nabytí účinnosti tohoto zákona jsou však podnikatelé povinni hradit původní vyšší částku. Klíčové termíny pro daňové přiznání (DPFO) Vzhledem k povinnému zřízení datových schránek musí naprostá většina OSVČ podávat daňové přiznání výhradně elektronicky. Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny Přehledy o příjmech a výdajích se podávají standardně do měsíce od podání daňového přiznání. Pro většinu OSVČ podávajících elektronicky je tedy nejzazším termínem pondělí 1. června 2026. Novinka v elektronizaci: Od roku 2026 platí povinnost podávat přehledy pro zdravotní pojišťovny výhradně elektronicky. Tato povinnost se týká všech OSVČ bez výjimky. Doplatky na pojistném jsou splatné do 8 dnů od podání přehledu. Pozor na včasnou úhradu – za den platby se považuje den, kdy je částka připsána na účet instituce. Penále za prodlení činí 0,05 % z dlužné částky denně (0,025 % při schváleném splátkovém kalendáři). Změna minimálních záloh od ledna 2026 Mnoho podnikatelů musí upravit své trvalé příkazy již v lednu. Pokud byla vaše dosavadní záloha nižší než zákonem stanovené minimum pro rok 2026, musíte platbu zvýšit již za lednový měsíc: Zdroj:https://www.podnikatel.cz/clanky/kdy-letos-podat-priznani-a-prehledy-osvc-tady-je-danovy-kalendar-pro-rok-2026

V oblasti daňových úlev nedochází pro letošní rok k radikálním reformám, přesto je nutné sledovat dílčí změny v pravidlech i částkách. Správné uplatnění slev podle § 35ba a § 35c zákona o daních z příjmů je klíčové jak pro roční zúčtování za rok 2025, tak pro výpočet měsíčních mezd v roce 2026. Důležité termíny pro zaměstnance Pokud zaměstnanci žádají o roční zúčtování záloh a daňových zvýhodnění za rok 2025, musí tak učinit nejpozději do 16. února 2026 (standardní termín 15. února připadá na neděli). Do tohoto data je rovněž nutné doložit veškeré zákonem vyžadované dokumenty pro uplatnění slev a nezdanitelných částí základu daně. Základní sleva na poplatníka Základní sleva na poplatníka zůstává v roce 2026 beze změny. Činí 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně). Nárok na ni mají všichni daňoví poplatníci – včetně zaměstnanců, OSVČ, pracujících důchodců či matek na mateřské dovolené – kteří měli v daném roce zdanitelný příjem. Sleva se uplatňuje vždy v plné roční výši, a to i v případě, že výdělečná činnost trvala pouze několik měsíců. Sleva na manžela / manželku Zákon již používá zjednodušený termín „sleva na manžela“, který se vztahuje na oba manžely i na registrované partnery (včetně partnerství uzavřených podle občanského zákoníku od roku 2025). Klíčové podmínky pro rok 2026: Do rozhodného příjmu 68 000 Kč se započítávají hrubé mzdy, příjmy z podnikání (obrat, nikoliv zisk), důchody, nemocenské dávky, peněžitá pomoc v mateřství či podpora v nezaměstnanosti. Naopak se sem nezapočítává rodičovský příspěvek, dávky státní sociální podpory či stipendia. Slevy pro osoby se zdravotním postižením Výše slev se odvíjí od stupně invalidity a splnění podmínek k prvnímu dni v měsíci: Změny zdravotního stavu (přiznání nebo odejmutí důchodu) musí poplatník nahlásit plátci daně (zaměstnavateli) nejpozději do konce kalendářního měsíce, ve kterém ke změně došlo. Při neoprávněném čerpání slevy je poplatník povinen dlužnou částku vrátit, v určitých případech i s úroky z prodlení. Daňové zvýhodnění na dítě a novinky v „přechodné péči“ Od roku 2026 dochází k úpravám v definici soustavné přípravy na budoucí povolání (zejména u studentů zahraničních VŠ a v režimu posledních prázdnin). Částky daňového zvýhodnění zůstávají na následujících úrovních: Pořadí dítěte Roční částka První dítě 15 204 Kč Druhé dítě 22 320 Kč Třetí a každé další dítě 27 840 Kč Změny po rozvodu (od roku 2026): Novela zavádí termín „společná péče“, který nahrazuje rozlišování mezi výhradní, střídavou a společnou péčí. Pro účely daní jsou si oba rodiče rovni. Nárok na slevu však může uplatnit vždy jen jeden z nich. Rodiče toto potvrzují čestným prohlášením nebo dohodou, případně potvrzením od druhého zaměstnavatele. Zdroj:https://www.podnikatel.cz/clanky/slevy-na-dani-v-roce-2025-a-v-roce-2026

Od roku 2025 bude platit nový limit ve výši 40 milionů korun pro osvobození od daně z příjmu z prodeje podílu v podnikání. V tomto článku podrobně rozebíráme otázku zdanění prodeje podílu v podnikání fyzickými osobami, s důrazem na podmínky osvobození od daně z příjmu. Klíčovým faktem je, že od roku 2025 vstupuje v platnost nový limit ve výši 40 milionů korun pro osvobození od daně z příjmů z prodeje obchodního podílu. Časový test v délce pěti let vlastnictví zůstává nezměněn. Při prodeji podílu v obchodní korporaci musí fyzická osoba, která prodej realizuje, zohlednit možné vzniklé daňové povinnosti. V tomto článku se dozvíte, kdy může být příjem z prodeje podílu v podnikání osvobozen od daně, kdy nikoliv a jaké povinnosti je třeba splnit, aby bylo možné osvobození využít. Co je obchodní podíl a jak se jeho prodej daní? Podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, je obchodní podíl definován následovně: „Obchodní podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a také práva a povinnosti vyplývající z této účasti v každé obchodní korporaci.“ Fyzická osoba může vlastnit pouze jeden podíl, toto pravidlo se však nevztahuje na kapitálové společnosti a podíl komanditisty v komanditní společnosti. Kapitálové společnosti zahrnují společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. Společník, který vlastní obchodní podíl, má právo rozhodovat, získávat informace a podílet se na zisku nebo likvidačním zůstatku společnosti. Má také právo podat žalobu jménem společnosti v případě, že jednatel svým jednáním způsobil společnosti škodu nebo jiný společník zdržuje plnění svého vkladového závazku. Příjem z prodeje obchodního podílu se obvykle zdaňuje daní z příjmu, přičemž u fyzických osob se příjem z převodu podílu v obchodní společnosti posuzuje podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Příjem z prodeje obchodního podílu je tedy součástí základu daně podle § 10 tohoto zákona – ostatní příjmy. Nový limit osvobození od daně od roku 2025 Od roku 2025 vstupuje v platnost nový limit osvobození příjmů z prodeje obchodního podílu ve výši 40 milionů korun. Tento limit platí na jedno zdaňovací období (kalendářní rok) a zahrnuje souhrn všech příjmů z prodeje obchodních podílů. Do tohoto limitu se také zahrnují příjmy z prodeje cenných papírů, pro něž platí podobná pravidla (s odlišnou dobou osvobození od daně, která činí tři roky). Je tedy nutné zohlednit, že pro splnění limitu musí fyzická osoba sčítat veškeré své příjmy z prodeje cenných papírů a obchodních podílů. Osvobození se nevztahuje na okamžik právního převodu podílu (nebo cenného papíru), ale rozhodující je moment, kdy poplatník příjem skutečně obdrží. Praktické příklady a rizika Například, pokud poplatník prodá svůj obchodní podíl koncem roku 2024, ale peníze obdrží až v roce 2025, tento příjem bude podléhat kontrole v daňovém období 2025. Bude nutné ověřit, zda je tento příjem spolu s ostatními příjmy osvobozen. Částka, která přesáhne limit 40 milionů korun, bude zdaňována. V takovém případě má prodávající možnost uplatnit v daňovém přiznání náklady, například tržní hodnotu obchodního podílu (nebo cenného papíru) k 31. prosinci 2024, podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Možnost uplatnění nákladů a přiměřenost Uplatnění nákladů umožňuje, aby byla zdaňována pouze reálná hodnota zvýšení podílu od 1. ledna 2025. V případě prodejů „realizovaných právně“ do konce roku 2024, ale příjem z nich bude přijat v roce 2025, může poplatník uplatnit hodnotu obchodního podílu k datu prodeje v roce 2024 jako daňově uznatelný náklad. Náklady lze uplatnit pouze proporcionálně, například pokud zdaňovaný příjem tvoří 30 % a osvobozený 70 %, pak je možné uplatnit náklady pouze ve stejném poměru, tedy 30 %. Zdroj: https://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/legislativa-pro-podnikatele/jak-zdanit-prodej-obchodniho-podilu-fyzickou-osobo