Říjen 2026

Elektronická evidence tržeb se vrací 1. ledna 2027. Leden má být zkušebním měsícem, od února se počítá s ostrým provozem. Podnikatelé, kterých se EET 2.0 týká, však musí vyřídit registraci, nahlásit evidenční jednotky a připravit pokladní zařízení ještě před začátkem roku. První úkony bude možné provést od listopadu 2026 prostřednictvím daňové informační schránky DIS+. Příprava nemusí znamenat nákup nové pokladny. Menší OSVČ mohou využít bezplatnou státní aplikaci a část podnikatelů v paušálním režimu si může za příplatek zvolit EET OFF. Nejdřív je ale potřeba zjistit, jak se nová pravidla vztahují na konkrétní způsob přijímání plateb. 1. Ověřte, zda se vás EET 2.0 týká Nová evidence se zaměřuje na takzvané kontaktní platby. Rozhodující je, zda při placení dochází k osobní interakci mezi zákazníkem a podnikatelem či jeho personálem, nebo zda zákazník platí v provozovně v souvislosti s objednáním či převzetím zboží nebo služby. Stačí splnit jednu z těchto podmínek. EET se tak může týkat například kadeřnictví, restaurace nebo řemeslníka, který přijímá platbu přímo u zákazníka. U kontaktní platby nezáleží na tom, jestli zákazník použije hotovost, kartu, QR kód nebo bankovní převod. Samotná fyzická přítomnost v provozovně ovšem nestačí. Když si zákazník například z restaurace objedná na mobilu zboží v nesouvisejícím e-shopu a rovnou je online zaplatí, nejde jen kvůli místu, kde se nachází, o kontaktní platbu restaurace. Pro hotovost platí samostatné pravidlo: podnikatelská hotovostní platba se eviduje i bez osobního kontaktu, pokud se na ni nevztahuje zákonná výjimka. Naproti tomu e-shop bez výdejního místa, který přijímá výhradně vzdálené bezhotovostní platby, zpravidla nemá co evidovat. Zákon obsahuje také zvláštní výjimky, například pro některé nevidomé podnikatele nebo sezónní prodej vánočních kaprů. 2. Spočítejte si, zda se vyplatí EET OFF Vybrané OSVČ mohou místo evidence jednotlivých tržeb vstoupit do režimu EET OFF. Tato možnost se nevztahuje na s.r.o. ani jiné právnické osoby. Podnikatel musí být v prvním pásmu paušálního režimu a jeho příjmy ze samostatné činnosti za bezprostředně předcházející zdaňovací období nesmějí přesáhnout 1 milion Kč. Současně se dobrovolně přihlásí k měsíční přirážce 1 400 Kč. Pro rok 2027 vychází paušální záloha v prvním pásmu na 9 662 Kč. S přirážkou EET OFF tak měsíční platba dosáhne 11 062 Kč. Daňová složka paušální platby se tím zvýší ze 100 Kč na 1 500 Kč; sociální a zdravotní pojistné zůstává součástí celkové paušální zálohy. Oznámení pro rok 2027 je potřeba podat nejpozději 11. ledna 2027. Přirážku lze zvolit samostatným oznámením nebo v příslušném oznámení o vstupu do paušálního režimu či změně pásma. Pozdní podání je neúčinné. Zvolený režim nelze během roku změnit. Pokud OSVČ v průběhu roku překročí příjmový limit, přirážku doplatí až do konce roku a evidovat tržby začne od následujícího kalendářního roku. Z ekonomického hlediska se vyplatí porovnat roční příplatek 16 800 Kč s náklady na běžnou evidenci. U nižších příjmů může být EET OFF poměrně drahé a některé OSVČ se souběžným zaměstnáním navíc nemohou využít paušální režim. 3. Přihlaste se k EET prostřednictvím DIS+ Přihlášení k evidenci má být dostupné od 1. listopadu 2026 v Daňové informační schránce plus (DIS+) na portálu MOJE daně. Na portálu zvolíte Online finanční úřad a přihlásíte se například bankovní identitou, eObčankou, údaji k datové schránce nebo přístupovými údaji od Finanční správy. V aktivované DIS+ pak použijete funkci pro přihlášení k EET. Pokud DIS+ dosud aktivní nemáte, vyřiďte její zprovoznění s předstihem. Aktivace obvykle trvá nejvýše 48 hodin; jestliže vás Finanční správa dosud neeviduje, může zápis údajů zabrat až pět pracovních dnů. 4. Nahlaste všechny evidenční jednotky Po přihlášení k EET musíte v DIS+ zadat alespoň jednu evidenční jednotku. Jde o místo nebo způsob, jehož prostřednictvím podnikatel prodává zboží či poskytuje služby. Evidenční jednotkou může být kamenná nebo mobilní provozovna, internetová stránka či aplikace, dopravní prostředek nebo samotný podnikatel, pokud pracuje mimo taková místa. U řemeslníka, který jezdí přímo k zákazníkům, se jako místo této jednotky uvádí jeho sídlo. Pokud přijímáte evidované tržby alespoň v jedné jednotce, oznamujete také ostatní jednotky, prostřednictvím kterých přijímáte tržby, i když některé z těchto plateb evidenci nepodléhají. To může být důležité pro e-shop s vlastní kamennou prodejnou. Samotné sklady nebo výrobní prostory bez příjmu tržeb hlásit nemusíte. U každé jednotky uvedete její druh, identifikační údaje, převažující podnikatelskou činnost a informaci, zda se v ní přijímají evidované tržby. Podle potřeby přidáte údaj o nepřímém zastoupení. Název jednotky je nepovinný. Větší počet jednotek lze importovat hromadně. Finanční správa každé evidenční jednotce automaticky přidělí jedinečné identifikační číslo. To pak bude součástí údajů o příslušné evidované tržbě. 5. Vyberte pokladní zařízení nebo aplikaci Podnikatelé, kteří budou tržby evidovat, potřebují zařízení schopné odesílat údaje do systému Finanční správy a přijímat potvrzení. Může jít o běžnou pokladnu, počítač, tablet nebo telefon s vhodnou aplikací a připojením k internetu. Pro OSVČ s nejvýše dvěma evidenčními jednotkami má být od 1. prosince 2026 dostupná bezplatná webová aplikace MOJE eet. Takovým podnikatelům tedy nemusí vzniknout náklad na pořízení samostatného pokladního systému. Jestliže už máte pokladnu z doby původní EET, ověřte u jejího dodavatele kompatibilitu s EET 2.0. Samotné vlastnictví starší pokladny nezaručuje, že bude umět komunikovat s novým systémem. 6. Vygenerujte a nainstalujte pokladní certifikát Každé používané pokladní řešení musí umět podepsat datovou zprávu o evidované tržbě. K tomu slouží pokladní certifikát vydávaný certifikační autoritou CA EET, na jejíž portál se dostanete přes DIS+. Certifikát si vygenerujete po registraci evidenčních jednotek a nainstalujete ho do pokladního zařízení podle pokynů dodavatele. Můžete používat jeden certifikát pro více zařízení nebo samostatné certifikáty pro jednotlivé pokladny. EET 2.0 má umožňovat také automatickou obnovu certifikátů před koncem jejich platnosti, pokud ji používaný pokladní systém podporuje. 7. Nastavte dobu odezvy a otestujte odesílání tržeb Posledním krokem je nastavení komunikace mezi pokladním zařízením a systémem Finanční správy. Jedním z parametrů je doba odezvy: čas, po který pokladna čeká na potvrzení o přijetí datové zprávy. Podnikatel ji nastavuje podle charakteru provozu a kvality internetového spojení. Minimum činí dvě sekundy. Pokud zpráva dorazí v pořádku, systém vrátí potvrzení. Když se odeslání v nastavené době nepodaří, pokladní software se zpravidla pokusí zprávu odeslat znovu. Systém přitom dokáže rozpoznat opakované odeslání stejné tržby. Při delším výpadku internetu nebo jiné

Na bankovním účtu se objeví platba od neznámého odesílatele. Nevíte, odkud peníze přišly, a nikdo vás nekontaktoval. Můžete si částku ponechat? Podle českého práva máte povinnost omylem přijaté peníze vrátit. Způsob vrácení však závisí na okolnostech a při podezření na podvod je na místě zvýšená opatrnost. Důležité je také rozlišit, zda chybu udělal samotný odesílatel, nebo banka při zpracování převodu. V prvním případě banka zpravidla nemůže peníze bez vašeho souhlasu odepsat. Pokud pochybila banka, zákon za určitých podmínek umožňuje opravu transakce i bez součinnosti příjemce. Neznámá platba nemusí být omyl Koncem září 2026 popsal jeden z uživatelů Redditu situaci, kdy mu na účet přišlo přibližně 5 000 Kč od neznámého odesílatele. Na bankovních infolinkách dostal doporučení peníze vrátit. Obával se však podvodu: kdyby částku odeslal zpět a původní platba se později nějakým způsobem zpochybnila, mohl by o peníze přijít. Nakonec zjistil, že platba byla oprávněná. Šlo o podíl na zisku platformy, pro kterou pracoval jako externí dodavatel. Peníze dorazily prostřednictvím zahraničního platebního styku v českých korunách přes Českou spořitelnu, takže původní plátce nebyl na první pohled zřejmý. Informaci o vyplacené částce našel až v zákaznické webové aplikaci platformy. Případ ukazuje, proč se nevyplatí neznámou platbu okamžitě vracet. Nejprve je potřeba zjistit, kdo ji odeslal a zda vám skutečně nepatří. Jak zjistit, kdo peníze poslal Začněte v internetovém nebo mobilním bankovnictví. Otevřete podrobnosti příchozí transakce a zkontrolujte údaje o plátci. U běžného tuzemského převodu bývá k dispozici jméno nebo název odesílatele, číslo účtu, částka a datum platby. Pomoci může také zpráva pro příjemce, variabilní nebo specifický symbol. Podobné údaje se zobrazují u SEPA plateb v eurech. Podle informací předaných bankami mohou obsahovat také další identifikační údaje o plátci. Složitější bývají některé zahraniční převody v českých korunách nebo v jiné měně než euro. Pokud platba prochází korespondenční bankou, nemusí být původní odesílatel v základním přehledu zřejmý. V takové situaci zkontrolujte podrobnosti transakce včetně poznámek. Pokud ani potom původ peněz nezjistíte, kontaktujte svou banku a požádejte o prověření platby. Banka může mít k dispozici další informace, i když se nezobrazují přímo v internetovém bankovnictví. Nemusí vám však sdělit všechny identifikační údaje majitele účtu. Může banka sama strhnout peníze zpět? Záleží na tom, proč byla platba provedena nesprávně. Situace Co může banka udělat Odesílatel zadal nesprávný účet Požádat příjemce o vrácení peněz. Samotná žádost odesílatele banku neopravňuje k automatickému odepsání částky. Banka udělala chybu při zpracování platby Za zákonných podmínek může provést opravné zúčtování bez souhlasu příjemce. Platba souvisí s podezřením na podvod Banka může přijmout bezpečnostní opatření, například dočasně zablokovat prostředky. Pro definitivní odepsání musí existovat právní důvod. Rozdíl mezi těmito situacemi je podstatný. Dokončený bankovní převod nelze při běžném omylu odesílatele jednoduše stornovat. Když se při převodu spletl odesílatel Pokud někdo zadá nesprávné číslo účtu a peníze dorazí jinému příjemci, banka nemůže částku automaticky stáhnout zpět pouze na jeho žádost. Odesílatel se musí obrátit na svou banku, která mu s řešením situace poskytne součinnost. Banka následně sama nebo prostřednictvím banky příjemce požádá o vrácení platby. Příjemce má povinnost neoprávněně přijaté peníze vydat. Pokud tak neučiní dobrovolně, může odesílatel svůj nárok vymáhat soudní cestou. Za stanovených podmínek může také prostřednictvím banky získat identifikační údaje potřebné k uplatnění nároku. Opravné zúčtování: výjimka při chybě banky Jiný postup platí, pokud chybu způsobila banka při zpracování platby. U chybného tuzemského převodu v českých korunách lze za zákonných podmínek provést takzvané opravné zúčtování. Banka může chybu napravit do tří měsíců, a to i bez souhlasu majitele účtu, na který byla částka nesprávně připsána. Účet se při této opravě uvede do stavu, v jakém by byl, kdyby k chybě nedošlo. Za příslušných podmínek může dojít i ke vzniku záporného zůstatku. Pokud na účtu není dostatek peněz, mohou být do konce tříměsíční lhůty blokovány další příchozí prostředky až do potřebné výše. Jestliže se ani tímto způsobem nepodaří celou částku získat zpět, povinnost vydat zbývající peníze nezaniká. Opravné zúčtování ovšem nelze použít na libovolný převod, který odesílatel později označí za chybný. Musí jít o situaci splňující zákonné podmínky pro opravu chyby banky. Cizí peníze jsou bezdůvodné obohacení Pokud vám někdo omylem převede peníze, nestávají se vaším majetkem jen proto, že se objevily na vašem účtu. Podle § 2991 občanského zákoníku jde zpravidla o bezdůvodné obohacení. Ten, kdo se na úkor jiné osoby bez spravedlivého důvodu obohatil, musí získaný prospěch vydat. Povinnost vrácení nezávisí na tom, zda vás odesílatel už kontaktoval. Platí také v případě, kdy zatím nevíte, komu peníze patří. Částku proto není vhodné utratit ani ponechat bez řešení. Pokud původ platby neznáte, informujte svou banku. V případě soudního sporu vás automaticky nezbaví odpovědnosti ani to, že jste mezitím peníze použili na vlastní výdaje. Kdy hrozí trestní odpovědnost Ponechání cizích peněz může mít za určitých okolností také trestněprávní následky. Trestní zákoník v § 219 upravuje trestný čin zatajení věci. Může jít o situaci, kdy si někdo přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která se do jeho moci dostala nálezem, omylem nebo jinak bez svolení oprávněné osoby. Jednou ze zákonných podmínek je hodnota, která není nepatrná. Tato hranice činí nejméně 10 000 Kč. To však neznamená, že částky pod 10 000 Kč není nutné vracet. Občanskoprávní povinnost vydat bezdůvodné obohacení platí i u nižších částek. Stejně tak neplatí, že každé nevrácení peněz nad uvedenou hranici automaticky znamená trestný čin. Záleží na naplnění všech zákonných znaků a okolnostech konkrétního případu. Pokud by navíc příjemce vědomě nebo z nedbalosti nakládal s penězi pocházejícími z trestné činnosti, mohou připadat v úvahu i další trestné činy. Jak doporučují postupovat české banky Banky se shodují, že neoprávněně přijaté peníze je potřeba vrátit. V doporučeném postupu se ale částečně liší. Česká spořitelna: nejprve kontaktovat banku Česká spořitelna doporučuje neznámou platbu nejprve prověřit a situaci řešit prostřednictvím banky. Podle jejího mluvčího Filipa Hrubého by si měl klient nejprve ověřit, zda platba skutečně neměla dorazit, a následně se obrátit na banku. Česká spořitelna eviduje přibližně 17 000 chybně odeslaných plateb ročně. Podle vyjádření banky se peníze v naprosté většině případů vrátí původnímu odesílateli do jednoho měsíce. Přesný podíl úspěšně vyřešených případů však banka neuvedla. Air Bank: vrátit

Od 1. července 2030 budou muset firmy u vybraných přeshraničních obchodů v Evropské unii vystavovat faktury ve strukturovaném elektronickém formátu. Běžné PDF zaslané e-mailem už pro tyto transakce nebude stačit. Nová pravidla umožní účetním systémům automaticky zpracovávat faktury a daňovým správám získávat podrobnější údaje o obchodech mezi firmami. Změny vycházejí z evropského balíčku ViDA (VAT in the Digital Age), který byl schválen v březnu 2025. České podniky obchodující se zahraničními partnery tak čeká úprava fakturace, účetních systémů i vykazování DPH. Co přináší evropský balíček ViDA Evropská unie přijala reformu ViDA 11. března 2025. V platnost vstoupila 14. dubna 2025 a její jednotlivé části se budou zavádět postupně. Balíček tvoří tři právní předpisy, které byly zveřejněny v Úředním věstníku EU dne 25. března 2025: Reforma řeší tři oblasti: elektronickou fakturaci a digitální vykazování, pravidla DPH pro některé digitální platformy a rozšíření možností jednotné registrace k DPH. Z pohledu českých podnikatelů a účetních je nejpodstatnější část označovaná jako Digital Reporting Requirements (DRR), tedy požadavky na digitální vykazování. Jejím cílem je získávat přesnější údaje o přeshraničních transakcích a omezit podvody na DPH. Podle odhadů Evropské komise by nová opatření mohla snížit daňové úniky v EU až o 11 miliard eur ročně. Elektronická faktura nebude obyčejné PDF Mnoho českých firem už dnes vystavuje faktury elektronicky. Účetní program vytvoří PDF, firma ho odešle e-mailem a odběratel dokument následně zpracuje. Pro nový evropský režim ale takový postup nebude dostačující. Elektronická faktura podle pravidel ViDA musí být vystavena, předána a přijata ve strukturovaném elektronickém formátu, který umožňuje automatické zpracování dat. Rozdíl spočívá ve způsobu, jakým jsou informace na faktuře uloženy. Zatímco běžné PDF je určeno především ke čtení, strukturovaná faktura obsahuje údaje uspořádané tak, aby je jiný informační systém mohl přímo načíst. Účetní software tak může pracovat s údaji o dodavateli, odběrateli, částce nebo DPH bez jejich ručního přepisování. Nová definice připouští také hybridní dokumenty, které kombinují strukturovaná data s podobou čitelnou pro člověka. Podmínkou je, aby strukturovaná část obsahovala všechny požadované údaje. Kterých obchodů se povinnost od roku 2030 dotkne Od 1. července 2030 se povinná elektronická fakturace a digitální vykazování budou vztahovat především na vybrané přeshraniční transakce mezi podnikateli v rámci EU. Typicky půjde o dodání zboží podnikateli do jiného členského státu nebo poskytnutí služby, u které je místo plnění v jiném členském státě a povinnost přiznat DPH má příjemce. Pro tyto transakce budou platit také nová pravidla pro vystavování dokladů. Elektronická faktura bude muset být zpravidla vystavena do 10 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění. Vybrané údaje z faktury se následně digitálně oznámí příslušné daňové správě. Podnikatelé proto budou muset dbát na správnost údajů už při vystavení dokladu, zejména pokud jde o identifikaci obchodního partnera, datum plnění, částku a použitý režim DPH. Digitální vykazování nahradí souhrnná hlášení S elektronickou fakturací souvisí také změna způsobu, jakým si evropské daňové správy vyměňují informace. Nový centrální systém VIES má umožnit automatické porovnávání údajů o přeshraničních transakcích, které vykazují dodavatelé a jejich odběratelé. Národní daňové správy budou do systému předávat strukturované údaje získané od podnikatelů. U transakcí zahrnutých do nového režimu tento způsob vykazování nahradí dosavadní souhrnná hlášení. Místo periodického vykazování souhrnných údajů se tak bude více pracovat s informacemi o jednotlivých obchodech. Případné nesrovnalosti mezi údaji dodavatele a odběratele bude možné odhalovat rychleji. Pro firmy to znamená větší nároky na správnost fakturačních údajů a jejich návaznost na účetnictví. Budou elektronické faktury povinné i mezi českými firmami? Přeshraniční a tuzemské obchodní transakce mají odlišný režim. ViDA automaticky nestanovuje, že od 1. července 2030 musí být každá faktura mezi dvěma českými podnikateli vystavena ve strukturovaném elektronickém formátu. Členské státy však mohou povinnou elektronickou fakturaci zavést také pro domácí transakce. Za podmínek stanovených balíčkem ViDA mají tuto možnost od 14. dubna 2025. Česká republika zatím nepřijala právní úpravu, která by plošně vyžadovala strukturované elektronické faktury pro všechny tuzemské B2B obchody. O případném zavedení a termínu rozhodne budoucí česká legislativa. Firmy by proto měly rozlišovat dvě situace. Pro vybrané přeshraniční transakce už evropská pravidla stanovují datum 1. července 2030. U čistě českých obchodů zatím stejná plošná povinnost s tímto datem spojena není. Slovensko zavede povinnou e-fakturaci už v roce 2027 Zatímco evropský režim přeshraniční fakturace začne v roce 2030, některé členské státy zavádějí vlastní pravidla dříve. Příkladem je Slovensko, kde má od 1. ledna 2027 začít povinná strukturovaná elektronická fakturace pro vymezené tuzemské transakce mezi podnikateli. Faktury se budou předávat ve strukturovaném formátu XML podle standardu Peppol BIS prostřednictvím certifikovaných poskytovatelů, označovaných jako digitální poštovní doručovatelé. Povinnost vystavovat tyto faktury se bude týkat především osob registrovaných k DPH na Slovensku. Povinnost umět elektronické faktury přijímat bude mít širší okruh podnikatelských subjektů. Pro české firmy se slovenskými pobočkami nebo společnostmi ve skupině tak může být příprava relevantní už před rokem 2030. Samotné obchodování české společnosti se slovenským odběratelem však ještě neznamená, že se na její fakturu automaticky vztahuje slovenský režim tuzemské fakturace. Elektronické faktury ve veřejných zakázkách Vedle reformy ViDA probíhá také samostatná revize evropských pravidel pro elektronickou fakturaci při zadávání veřejných zakázek. Dosavadní směrnice 2014/55/EU zavedla evropský standard elektronických faktur a stanovila veřejným zadavatelům povinnost přijímat a zpracovávat faktury, které tomuto standardu odpovídají. Evropská komise zahájila v březnu 2026 veřejnou konzultaci k připravované revizi směrnice. Zabývá se především sjednocením pravidel mezi členskými státy a lepší technickou kompatibilitou používaných systémů. Podle stavu popsaného v podkladech k srpnu 2026 revize ještě nevedla k přijetí nové legislativní povinnosti. Co elektronická fakturace změní v účetnictví Přechod na strukturované faktury ovlivní způsob, jakým firmy doklady vytvářejí, schvalují, účtují a archivují. U správně nastaveného systému mohou údaje z vystavené faktury přecházet přímo do dalších účetních a daňových procesů. Firma tak omezí ruční přepisování, sníží riziko chyb a může rychleji zpracovávat přijaté doklady. Takové propojení ale vyžaduje odpovídající software. Podniky budou muset prověřit, zda jejich účetní a fakturační systémy podporují požadované formáty, jak pracují s údaji obchodních partnerů a zda zvládnou také případné opravy faktur. Pozornost si zaslouží i interní schvalování. Pokud dnes faktura prochází několika odděleními a část údajů zaměstnanci přepisují ručně, bude potřeba tento proces upravit pro automatizovanou výměnu dat. Stejně důležitá zůstane archivace elektronických dokladů

Elektronická evidence tržeb se v Česku vrací. Nová EET 2.0 začne fungovat 1. ledna 2027 a zákon už podepsal prezident Petr Pavel. Oproti původnímu systému se pravidla mění. Podnikatelé nebudou muset povinně tisknout a předávat účtenky a evidence se zaměří hlavně na platby uskutečněné při osobním kontaktu se zákazníkem a na hotovostní příjmy. Běžný bankovní převod nebo vzdálená platba v internetovém obchodě proto ve většině případů do EET spadat nebude. Prezident zákon podepsal 17. září 2026. Leden 2027 bude zároveň pilotním měsícem, tržby se ale už budou evidovat v běžném režimu. Co je EET 2.0 EET 2.0 je nová podoba elektronické evidence tržeb, při které podnikatel předává Finanční správě údaje o evidované platbě. Systém má být technicky i administrativně jednodušší než původní EET. Zákon například neukládá povinnost vytisknout zákazníkovi účtenku. Základem nové úpravy jsou takzvané kontaktní platby. Jde o platby uskutečněné při osobním kontaktu zákazníka s podnikatelem nebo jeho zaměstnancem, případně v provozovně či dopravním prostředku podnikatele v souvislosti s objednáním nebo převzetím zboží či služby. Zvláštní postavení má hotovost. Pokud jde o podnikatelský příjem, který není zákonem z evidence vyňatý, hotovostní platba se eviduje bez ohledu na to, zda byl zákazník při placení fyzicky přítomen. Kdy se musí podnikatel připravit Technická příprava systému začala už během roku 2026. Od 1. července 2026 mají vývojáři pokladních systémů k dispozici testovací prostředí EET Playground. Mezi 26. červencem a 26. srpnem přes něj prošlo 170 389 testovacích transakcí. Úspěšnost zpracování dosáhla 94,6 %. Další termíny jsou důležité přímo pro podnikatele: Datum Co se mění 1. 11. 2026 EET 2.0 má být dostupná v DIS+ na portálu MOJE daně 1. 12. 2026 má být spuštěna bezplatná webová aplikace MOJE eet 1. 1. 2027 začíná běžný provoz EET 2.0 leden 2027 systém poběží zároveň v pilotním režimu Od listopadu se podnikatelé budou moci v DIS+ registrovat k EET, vytvářet evidované provozní jednotky a získat potřebný pokladní certifikát. Bezplatná aplikace MOJE eet má pomoci především menším podnikatelům, kteří kvůli evidenci nechtějí pořizovat vlastní pokladní systém nebo speciální zařízení. Koho se EET 2.0 týká Povinnost se může vztahovat na fyzické osoby podnikatele i právnické osoby, pokud přijímají tržby, které zákon zahrnuje do evidence. Aby konkrétní platba podléhala EET, musí současně splnit tři podmínky: U fyzických osob jde obecně o příjmy ze samostatné činnosti, která má současně charakter podnikání. EET se proto automaticky nevztahuje na všechny příjmy fyzické osoby. Mimo evidenci zůstávají například příjmy ze zaměstnání, nájmu nebo kapitálového majetku. Zdroj uvádí také některé autorské příjmy, obchodování s cennými papíry nebo jednorázový prodej přebytků z vlastní zahrady. Které platby se budou evidovat Rozhodující nebude jen způsob úhrady. Podstatné je také to, kde a za jakých okolností zákazník zaplatí. Pokud jsou splněny ostatní zákonné podmínky, může se EET vztahovat na platbu: Právě rozlišení mezi kontaktní a vzdálenou platbou bude u bezhotovostních transakcí podstatné. Platba kartou nebo QR kódem nemusí automaticky patřit do EET U nové EET nebude stačit podívat se pouze na platební metodu. Pokud zákazník zaplatí kartou nebo QR kódem například přímo v obchodě, restauraci či salonu, jde při splnění dalších podmínek o kontaktní platbu a transakce se eviduje. Jiná situace nastane, pokud stejný zákazník zaplatí z domova. Platba přes platební bránu internetového obchodu nebo QR kódem umístěným na jeho webu se za kontaktní platbu nepovažuje. Stejně se posuzuje běžná úhrada faktury bankovním převodem z domova nebo kanceláře, pokud při platbě nedochází k osobnímu kontaktu s podnikatelem. Forma platby tedy sama o sobě nerozhoduje. Jak bude EET fungovat u e-shopů Finanční správa mezi platby, které není potřeba evidovat, řadí například úhradu přes platební bránu internetového obchodu, QR kód na webu nebo běžný bankovní převod provedený na dálku. Samostatné pravidlo platí pro dobírku. Pokud hotovost od zákazníka převezme provozovatel poštovní služby a následně peníze převede na účet e-shopu, nejde z pohledu prodávajícího o kontaktní platbu. Podnikatel takovou transakci do EET evidovat nemusí. Hotovost má přísnější pravidlo U hotovosti se místo a způsob předání peněz neposuzují stejně jako u karty nebo bankovního převodu. Pokud podnikatel obdrží hotovostní platbu, která představuje příjem z podnikání a nevztahuje se na ni některá ze zákonných výjimek, musí ji evidovat. Platí to i tehdy, pokud zákazník při samotném přijetí platby není fyzicky vedle podnikatele. Kdo má z EET výjimku Zákon obsahuje poměrně široký seznam subjektů, které se do systému nezapojí. Výjimka se týká mimo jiné státu, státních fondů, obcí a krajů, svazků obcí, příspěvkových organizací, veřejných vysokých škol, České národní banky a držitele poštovní licence. Zvláštní režim mají také banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny, zajišťovny, investiční společnosti a fondy, obchodníci s cennými papíry, penzijní společnosti a některé další finanční instituce. Za stanovených podmínek se výjimka vztahuje také na některé nevidomé podnikatele. EET OFF pro část OSVČ v paušálním režimu Pro některé OSVČ vznikne alternativa označovaná jako EET OFF. Využít ji mohou pouze fyzické osoby, které jsou v prvním pásmu paušálního režimu a jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesahují 1 milion Kč ročně. Namísto evidence jednotlivých tržeb si podnikatel může dobrovolně zvolit zvláštní příplatek k paušální platbě. Jeho výše činí 1 400 Kč měsíčně nad rámec standardní paušální platby. Zvolený režim nelze během roku změnit. Pokud OSVČ v průběhu roku překročí hranici 1 milion Kč, příplatek bude platit až do konce daného roku. Povinnost přejít na standardní EET jí vznikne od následujícího kalendářního roku. Které další tržby se evidovat nebudou Vedle výjimek pro určité skupiny poplatníků zákon vyjímá z EET také některé konkrétní činnosti a druhy příjmů. Patří mezi ně například stravování a ubytování dětí, žáků a studentů zajišťované školami a vzdělávacími zařízeními. Výjimky se vztahují také na některé platby ve veřejné dopravě a na palubách letadel, osobní železniční dopravu, obchodní leteckou dopravu, poštovní služby a hazardní hry. Specifická pravidla platí v energetice, vodárenství a kanalizacích, u některých nebankovních spotřebitelských úvěrů a vybraných regulovaných finančních či kryptoměnových služeb. EET se netýká ani některých prodejních automatů a samoobslužných zařízení, plateb za veřejné toalety nebo sezónního prodeje sladkovodních ryb a souvisejících služeb od 18. do 24. prosince, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Jak se řeší tržby v zahraničí Česká EET se obecně vztahuje na tržby

Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění OSVČ se v roce 2027 znovu zvýší. Podnikatelé s hlavní samostatnou činností, na které se vztahují minimální odvody, budou měsíčně platit celkem 8 769 Kč. Oproti současné částce jde o zvýšení o 458 Kč měsíčně. Vyšší budou také minimální zálohy u vedlejší činnosti a dobrovolné nemocenské pojištění. Vláda 21. září 2026 schválila parametry, ze kterých se odvody pro rok 2027 počítají. Všeobecný vyměřovací základ činí 48 900 Kč a přepočítací koeficient 1,0565. Z jejich součinu vychází průměrná mzda pro účely pojistného 51 663 Kč. Původní návrh počítal s průměrnou mzdou 51 947 Kč, proto dřívější odhady předpokládaly o něco vyšší odvody. Po zpřesnění vstupních údajů jsou výsledné částky nižší. Přehled minimálních plateb pro rok 2027 Platba Současná částka Rok 2027 Rozdíl Sociální pojištění, hlavní činnost 5 005 Kč 5 281 Kč +276 Kč Zdravotní pojištění, hlavní činnost 3 306 Kč 3 488 Kč +182 Kč Celkem, hlavní činnost 8 311 Kč 8 769 Kč +458 Kč Sociální pojištění, vedlejší činnost 1 574 Kč 1 660 Kč +86 Kč Sociální pojištění začínající OSVČ 3 575 Kč 3 772 Kč +197 Kč Dobrovolné nemocenské pojištění 243 Kč 270 Kč +27 Kč Sociální pojištění OSVČ v roce 2027 Záloha na důchodové pojištění se odvozuje od vyměřovacího základu OSVČ. U podnikatele, který vykonává činnost po celý rok, odpovídá vyměřovací základ 55 % jedné dvanáctiny ročního daňového základu. Sazba pojistného činí 29,2 %. Pokud takto vypočtený základ nedosáhne zákonného minima, použije se minimální vyměřovací základ. OSVČ proto musí platit alespoň minimální zálohu, pokud se na ni povinnost minimálního odvodu vztahuje. Pro hlavní činnost bude v roce 2027 minimální měsíční vyměřovací základ odpovídat 35 % průměrné mzdy. Po zákonném zaokrouhlení vychází na 18 083 Kč. Minimální záloha na důchodové pojištění proto vzroste na 5 281 Kč měsíčně. Současná minimální záloha činí 5 005 Kč. Rozdíl je 276 Kč měsíčně. Nižší minimum pro začínající OSVČ Zvýhodnění zůstává zachováno pro podnikatele, kteří zahájili samostatnou výdělečnou činnost a v předchozích 20 letech ji nevykonávali. Po dobu prvních tří let se u nich minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění počítá z 25 % průměrné mzdy. V roce 2026 činí minimální záloha 3 575 Kč, od roku 2027 vzroste na 3 772 Kč měsíčně. Rozdíl tedy činí 197 Kč. Vedlejší činnost: minimální záloha bude 1 660 Kč U vedlejší samostatné činnosti se minimální měsíční vyměřovací základ stanovuje jako 11 % průměrné mzdy. Pro rok 2027 vychází po zaokrouhlení na 5 683 Kč. Minimální sociální záloha pak činí 29,2 % z této částky, tedy 1 660 Kč měsíčně. Oproti současným 1 574 Kč jde o zvýšení o 86 Kč. Vedlejší činnost se může týkat například lidí, kteří současně pracují v zaměstnání, studují, pobírají důchod nebo rodičovský příspěvek. Samotné posouzení hlavní a vedlejší činnosti se ale řídí zákonnými podmínkami pro konkrétní situaci. Roční a maximální vyměřovací základ Pokud OSVČ vykonává činnost všech 12 měsíců, minimální roční vyměřovací základ bude v roce 2027 činit: Při kratší době podnikání se minimální základ násobí pouze počtem měsíců, ve kterých byla samostatná výdělečná činnost skutečně vykonávána. Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění odpovídá 48násobku průměrné mzdy. V roce 2027 tedy dosáhne 2 479 824 Kč. Po dosažení tohoto maximálního vyměřovacího základu se další sociální pojistné z částky nad stanovenou hranici neodvádí. Rozhodná částka u vedlejší činnosti vzroste U OSVČ s vedlejší činností hraje roli také rozhodná částka. Podle ní se určuje, zda podnikateli vznikne povinná účast na důchodovém pojištění. Pokud daňový základ z vedlejší samostatné činnosti dosáhne stanoveného limitu, účast na důchodovém pojištění je povinná. U hlavní činnosti se tento test nepoužívá, protože účast je povinná vždy. Pro rok 2026 činí rozhodná částka 117 521 Kč. Pro rok 2027 se zvýší na 123 991 Kč. Částka pro rok 2027 vychází z výpočtu: 48 900 × 1,0565 × 2,4 = 123 991 Kč po zaokrouhlení Při posuzování výsledků za rok 2026 se používá ještě limit 117 521 Kč. Pokud jej OSVČ s vedlejší činností za rok 2026 nepřekročí a nevznikne jí účast z jiného důvodu, nebude za tento rok odvádět důchodové pojištění a v roce 2027 nebude platit zálohy. Limit 123 991 Kč se vztahuje až na rok 2027. Nemocenské pojištění OSVČ bude také dražší Nemocenské pojištění zůstává pro OSVČ dobrovolné. Minimální měsíční platba se v roce 2027 zvýší ze současných 243 Kč na 270 Kč. Podnikatel, který se nemocenského pojištění dobrovolně účastní, tak zaplatí o 27 Kč měsíčně více. Zdravotní pojištění vzroste na 3 488 Kč Minimální záloha na zdravotní pojištění se také odvozuje od průměrné mzdy. Vyměřovací základ OSVČ odpovídá 50 % daňového základu, tedy rozdílu mezi příjmy a výdaji. U osob, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ, však nemůže být nižší než polovina průměrné mzdy. Pro rok 2027 je polovina průměrné mzdy 25 831,50 Kč. Tato částka se při výpočtu minimálního základu nezaokrouhluje. Sazba zdravotního pojištění činí 13,5 %. Výsledná záloha se zaokrouhluje nahoru na celé koruny, takže minimální měsíční platba bude 3 488 Kč. V roce 2026 činí minimum 3 306 Kč. Měsíční nárůst tedy dosáhne 182 Kč. Jak je to se zdravotním pojištěním při vedlejší činnosti U zdravotního pojištění neplatí pro všechny OSVČ stejný minimální odvod. Pokud podnikatel vykonává samostatnou činnost vedle zaměstnání a ze zaměstnání se odvádí pojistné alespoň z příslušného minima, nemusí během roku platit zálohy na zdravotní pojištění. Pojistné následně doplatí podle skutečného výsledku po podání přehledu. Také další skupiny OSVČ mohou mít výjimku z povinnosti dodržovat minimální vyměřovací základ. Konkrétní režim proto závisí na důvodu, proč je podnikání považováno za vedlejší nebo proč se na podnikatele minimum nevztahuje. Hlavní OSVČ zaplatí celkem 8 769 Kč měsíčně Pro podnikatele s hlavní činností, kteří platí minimální zálohy, bude základní měsíční součet v roce 2027 následující: Sociální pojištění: 5 281 Kč Zdravotní pojištění: 3 488 Kč Celkem: 8 769 Kč měsíčně Současný součet je 8 311 Kč, takže měsíční zatížení vzroste o 458 Kč. Za celý rok jde při stejné výši záloh o rozdíl 5 496 Kč. Dobrovolné nemocenské pojištění se do tohoto součtu nezapočítává. Zdravotní pojištění pro OBZP v roce 2027 Vyšší