5. 8. 2026

Společník může za určitých podmínek poskytovat vlastní s.r.o. služby a vystavovat jí faktury. Samotná existence živnostenského oprávnění, smlouvy a faktury však nestačí. Pokud společník osobně vykonává činnost, která fakticky naplňuje podnikání společnosti, může finanční úřad odměnu překvalifikovat na příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Společnosti pak hrozí doměření daně, sociálního a zdravotního pojištění, úroků i sankcí. Kdy se fakturace považuje za práci pro společnost Nejvyšší správní soud se fakturací mezi společníkem a jeho vlastní společností zabýval opakovaně. Rozhodující není název smlouvy ani to, zda má společník živnostenské oprávnění. Podstatný je skutečný obsah spolupráce. Vysoké daňové riziko vzniká hlavně tehdy, když společník osobně vykonává stejnou nebo velmi podobnou činnost, jakou společnost nabízí svým zákazníkům. Typickým příkladem je stavební společnost, jejíž společník jako OSVČ fakturuje projektové práce, stavební dozor nebo technické služby tvořící běžnou součást zakázek společnosti. Fakticky se podílí na fungování společnosti a na plnění jejího předmětu podnikání. Takový příjem může být podle zákona posouzen jako příjem ze závislé činnosti, i když společník: Samostatnost při organizaci práce sama o sobě nestačí. U společníka nebo jednatele navíc nemusí být klasické řízení nadřízeným prakticky možné, protože by v určitém smyslu dával pokyny sám sobě. Jaké znaky zvyšují daňové riziko Finanční úřad a soud posuzují vztah jako celek. Žádný jednotlivý znak nemusí být rozhodující, ale jejich kombinace může ukázat, že nejde o skutečně samostatné podnikání. Riziková bývá zejména situace, kdy: Formální označení smlouvy jako smlouvy o dílo, příkazní smlouvy nebo smlouvy o poskytování služeb nezmění skutečný charakter vztahu. V případném sporu musí společnost a společník doložit, že šlo o samostatnou ekonomickou činnost. Nestačí pouze předložit smlouvu a faktury. Kdy může být fakturace obhajitelná Fakturace vlastní společnosti není automaticky zakázaná. Obhajitelnější je tehdy, když společník poskytuje službu, která je skutečně oddělená od běžného podnikání s.r.o. Příkladem může být majitel reklamní agentury, který zároveň samostatně provozuje truhlářskou dílnu. Pokud pro kancelář společnosti vyrobí nábytek ve své dílně, s vlastními nástroji, na vlastní náklady a za obvyklou cenu, nejde nutně o práci vykonávanou pro společnost z titulu jeho postavení společníka. Samostatné podnikání lze lépe doložit, pokud OSVČ: Ani splnění těchto znaků nezaručuje automaticky správné daňové posouzení. Rozhoduje konkrétní obsah spolupráce. Společník a jednatel nejsou stejná role Společník vlastní podíl ve společnosti. Jednatel je členem statutárního orgánu a společnost řídí a zastupuje. Jedna osoba často zastává obě role, ale právní pravidla pro ně nejsou totožná. Zákonný zákaz konkurence podle § 199 zákona o obchodních korporacích dopadá primárně na jednatele. Neurčí-li společenská smlouva jinak, jednatel nesmí bez potřebného souhlasu podnikat v předmětu činnosti společnosti, zprostředkovávat její obchody pro jiného ani zastávat určité funkce v konkurenční společnosti. Pouhé postavení společníka samo o sobě neznamená, že na něj automaticky dopadá stejný zákonný zákaz. Společenská smlouva však může obsahovat vlastní omezení a společník může mít další povinnosti vyplývající z loajality nebo konkrétní smlouvy. Pokud je společník zároveň jednatelem, musí při souběžném podnikání posoudit obě oblasti: Co může společnost požadovat při porušení zákazu konkurence Při porušení zákazu konkurenčního jednání může společnost požadovat vydání získaného prospěchu nebo převod práv, která porušením vznikla. Toto zvláštní právo musí uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy se o porušení dozvěděla, nejpozději však do jednoho roku od porušení. Tím není automaticky vyloučen případný nárok na náhradu újmy. Pokud jednatel svou konkurenční činností způsobil společnosti škodu, může společnost řešit také jeho odpovědnost za porušení povinnosti péče řádného hospodáře. Valná hromada může jednatele rovněž odvolat z funkce. Daňové následky nesprávné fakturace Pokud správce daně dospěje k závěru, že faktury ve skutečnosti představují odměnu za práci společníka pro společnost, může příjmy překvalifikovat na příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Společnost pak může být povinna doplatit: Na straně společníka může dojít ke změně jeho daňové povinnosti. Příjem už nebude posuzován jako příjem ze samostatné činnosti a nebude k němu možné uplatnit výdajový paušál nebo náklady vykázané v režimu OSVČ. Pokud jsou společnost i OSVČ plátci DPH, je navíc potřeba posoudit dopad opravy faktur a již uplatněných odpočtů. Jak lze legálně získat peníze z vlastní s.r.o. Peníze na účtu společnosti nepatří automaticky společníkovi. S.r.o. je samostatná právnická osoba a každá platba ve prospěch společníka musí mít platný právní a účetní důvod. Existuje několik standardních možností. Odměna jednatele nebo mzda Jednatel může dostávat odměnu na základě řádně schválené smlouvy o výkonu funkce. Pokud pro společnost vykonává jinou práci, může za určitých podmínek uzavřít také pracovní smlouvu. Odměna se zdaňuje jako příjem ze závislé činnosti. Uplatní se sazba daně 15 %, případně 23 % na část celkového ročního základu daně nad zákonnou hranici. Zpravidla se odvádí také sociální a zdravotní pojištění. Výhodou je pravidelný a právně transparentní příjem. Nevýhodou je vyšší zatížení odvody. Podíl na zisku Po schválení účetní závěrky a splnění zákonných podmínek může společnost rozdělit zisk společníkům. S.r.o. nejprve zaplatí daň z příjmů právnických osob ve výši 21 %. Při výplatě podílu na zisku české fyzické osobě společnost zpravidla srazí dalších 15 %. Z podílu na zisku se běžně neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Společnost však nemůže vyplatit podíl na zisku jen podle aktuálního zůstatku na bankovním účtu. Musí mít rozdělitelný zisk a výplata nesmí vést k úpadku. Záloha na podíl na zisku Společnost může za splnění zákonných podmínek vyplatit také zálohu na podíl na zisku. Potřebuje k tomu mezitímní účetní závěrku, ze které vyplyne, že má dostatek zdrojů. Pokud konečný výsledek hospodaření výplatu nepotvrdí, může vzniknout povinnost zálohu vrátit. Ani záloha proto není volným výběrem peněz ze společnosti. Zápůjčka společníkovi S.r.o. může společníkovi poskytnout zápůjčku. Musí však jít o skutečný závazek s jasnou dobou splatnosti, způsobem splácení a podmínkami odpovídajícími vztahu mezi nezávislými osobami. Přijatá jistina není pro společníka zdanitelným příjmem, protože ji musí vrátit. Úrok je naopak příjmem společnosti. Bezúročná, dlouhodobě nesplácená nebo pouze formální zápůjčka může vyvolat podezření na skryté rozdělení zisku či jiné daňové pochybení. Zápůjčka řeší krátkodobou likviditu společníka, nikoli trvalý převod firemních peněz do jeho osobního majetku. Snížení základního kapitálu Společnost může za zákonných podmínek rozhodnout o snížení základního kapitálu a vyplatit společníkovi příslušnou částku. Postup vyžaduje rozhodnutí valné hromady nebo jediného společníka,