13. 5. 2026

Společníci s.r.o. občas zvažují, zda si mohou fakturovat vlastní společnosti jako OSVČ. Tato cesta je na první pohled atraktivní — nižší odvody na pojistném a daních. Ve skutečnosti ji správci daně opakovaně zpochybňují a soudy jejich postup potvrzují: pokud společník fakturuje za činnost shodnou s předmětem podnikání společnosti, finanční úřad ji zpravidla překvalifikuje na závislou činnost a doměří daň i pojistné včetně sankcí. Zákonná cesta existuje, ale je podmíněna splněním konkrétních požadavků. Článek vysvětluje, kdy fakturace přípustná je a kdy nikoliv. Proč peníze ze s.r.o. nelze vybírat libovolně Majetek společnosti s ručením omezeným nepatří jejím společníkům. Pokud společník v průběhu roku převádí prostředky z firemního účtu nebo hradí osobní výdaje firemní kartou bez právního důvodu, správce daně tyto platby posuzuje jako zápůjčku. Protože společník a jeho s.r.o. jsou osoby spojené, musí být tato zápůjčka úročena tržní úrokovou sazbou. Výsledkem je, že společník zaplatí společnosti více, než z ní čerpal. Tři legální způsoby, jak dostat peníze ze s.r.o. Podíl na zisku je právo každého společníka plynoucí z jeho podílu. Výplata je však podmíněna splněním zákonných testů — bilančního testu, testu vlastního kapitálu a testu platební schopnosti. V průběhu roku lze vyplácet zálohy na podíl na zisku, i zde ale platí stejné podmínky. Společnost při výplatě sráží daň u zdroje, ve většině případů 15 %. Podíl na zisku se vyplácí ze zisku již zdaněného daní z příjmů právnických osob a nesnižuje daňový základ. Příjmy ze závislé činnosti — tedy odměna na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce, nebo smlouvy o výkonu funkce v případě členů statutárního či dozorčího orgánu — jsou z hlediska odvodů bezpečnou cestou. Pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce, výkon funkce zákonem o obchodních korporacích. Fakturace jako OSVČ je třetí možností. Právě ona je nejproblematičtější a podrobně ji rozebírá zbytek tohoto článku. Kdy je fakturace společníka vlastní s.r.o. zakázána Správci daně i soudy opakovaně potvrdili, že pokud společník fakturuje společnosti za činnost totožnou nebo podobnou s předmětem jejího podnikání, jde o zastřenou závislou činnost. Platí to i pro zdánlivě podpůrné role — zprostředkování obchodů nebo ekonomické poradenství — pokud tyto funkce jsou součástí povinností společníka nebo jednatele ze zákona. Tento závěr potvrdily rozsudky Nejvyššího správního soudu: 7 Afs 164/2005-60 a 8 Afs 57/2008-58. V obou případech NSS dovodil, že výkon podnikatelské činnosti společníka pro vlastní společnost je ze své podstaty závislou činností a fakturace ji nemůže zastřít. Správce daně v takovém případě příjmy překlasifikuje podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. a doměří společnosti daň, zdravotní i sociální pojistné včetně sankcí. Kdy fakturace možná je — a co musí být splněno Fakturace společníka vlastní s.r.o. je přípustná při splnění tří základních podmínek: Aby fakturace nebyla posouzena jako závislá činnost, musí spolupráce splňovat znaky samostatnosti. Konkrétně: společník používá vlastní pracovní prostředky a nástroje, fakturuje i jiným odběratelům, fakturované částky se měsíčně liší podle rozsahu odvedené práce, má sídlo odlišné od adresy společnosti, nepracuje v kanceláři společnosti, nepřijímá přímé pokyny jako zaměstnanec, vede si vlastní evidenci činnosti, nemá stanovenu pracovní dobu ani dovolenou a není uveden na webu společnosti ani nemá její vizitky nebo firemní e-mailovou adresu. Rozsudek NSS 5/2011 č. 2262/2011 potvrdil, že pokud společník a jednatel poskytuje společnosti služby v rámci jiného předmětu podnikání, vykonávaného v oddělených prostorách, vlastními pracovníky a na vlastní náklady, nejde o závislou činnost ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. Praktický příklad: Pan Novotný vlastní 100% podíl v Reklamní agentura, s.r.o. Zároveň má jako fyzická osoba živnostenské oprávnění na truhlářství, které provozuje ve vlastní dílně. Pokud pro svou s.r.o. zhotoví pracovní stoly, může jim tuto práci vyfakturovat — předmět jeho OSVČ se liší od předmětu podnikání společnosti a práci provádí vlastními prostředky. Riziko překlasifikace zde nevzniká. Závislá činnost je definována v § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Podmínky pro prodloužení zdanění při zastřené závislé činnosti vychází z § 2 odst. 3 a odst. 7 daňového řádu (zásada přednosti obsahu před formou). Pravidla pro výplatu podílu na zisku stanoví zákon o obchodních korporacích. Pracovněprávní vztahy upravuje zákoník práce, výkon funkce člena orgánu zákon o obchodních korporacích. Společníci s.r.o., kteří si v současnosti fakturují vlastní společnosti za činnost shodnou s jejím předmětem podnikání, jsou v přímém rozporu s judikaturou NSS. Při daňové kontrole hrozí doměření daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojistného a sankcí — a to zpětně. Legální alternativy jsou pracovní smlouva nebo smlouva o výkonu funkce, výplata podílu na zisku při splnění zákonných podmínek, nebo fakturace za odlišný předmět podnikání při současném splnění všech znaků samostatnosti. Každý, kdo zvažuje změnu způsobu odměňování ze s.r.o., by měl situaci konzultovat dříve, než nastaví fakturační vztah — nikoliv až při kontrole. 360WEDO pomáhá společníkům s.r.o. nastavit způsob odměňování v souladu s platnou legislativou a judikaturou — neváhejte se na nás obrátit. https://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uz-podnikam/problemy-s-fakturaci-spolecnika-do-vlastni-spolecnosti