Září 2026

Zaměstnavatelé získají na ePortálu ČSSZ podrobnější údaje o evidovaných zaměstnancích. Česká správa sociálního zabezpečení upraví službu Seznam zaměstnanců a rozšíří také data dostupná v exportech pro mzdové a personální systémy. Nová verze má být spuštěna 15. října 2026. Změna se týká firem, které přes ePortál kontrolují údaje o zaměstnancích, ale také dodavatelů mzdového a HR softwaru pracujícího s exporty ČSSZ. Co služba Seznam zaměstnanců umožňuje Služba Seznam zaměstnanců na ePortálu ČSSZ dává zaměstnavatelům přehled o lidech s otevřenou nebo ukončenou registrací. Firma si může evidované zaměstnance zobrazit, zkontrolovat jejich údaje a seznam také exportovat. Od října se rozsah zobrazovaných informací rozšíří. ČSSZ současně přejmenuje některá pole, aby jejich význam lépe odpovídal tomu, jaké údaje skutečně obsahují. Pro zaměstnavatele tak bude jednodušší porovnat vlastní personální a mzdovou evidenci s údaji, které o konkrétním zaměstnání vede ČSSZ. Jaké nové údaje zaměstnavatelé uvidí V Seznamu zaměstnanců přibudou informace, které dosud ve službě dostupné nebyly. Nově se zobrazí například: Rozšířený přehled má zaměstnavatelům usnadnit kontrolu jednotlivých pracovních vztahů a údajů, které má ČSSZ ve své evidenci. ČSSZ přejmenuje údaje o začátku a konci zaměstnání Změní se také názvy dvou položek, které se týkají začátku a ukončení pracovního vztahu. Dosavadní označení „Pojistný vztah od“ nahradí srozumitelnější „Datum nástupu do zaměstnání“. Podobně se položka „Pojistný vztah do“ přejmenuje na „Datum skončení zaměstnání“. Samotný údaj se tím nemění. ČSSZ upravuje jeho název, aby zaměstnavatel na první pohled věděl, co dané pole znamená. Změna se promítne také do CSV a XML exportů Úprava se netýká pouze toho, co zaměstnavatel vidí po přihlášení na ePortál. Nová data a názvy polí se objeví také v exportech ve formátech CSV a XML. Ty firmy často používají pro další zpracování údajů ve mzdových a personálních systémech. Právě zde může být změna citlivější. Pokud firma načítá data z ČSSZ automaticky, její software musí s novou strukturou a označením údajů správně pracovat. ČSSZ už zveřejnila nové technické specifikace pro XML a CSV rozhraní. Dodavatelé mzdových a personálních systémů tak mají prostor změny zapracovat a před spuštěním ověřit, že import a další zpracování dat fungují správně. Co by měli zaměstnavatelé zkontrolovat před 15. říjnem Firma, která službu používá pouze k ruční kontrole zaměstnanců na ePortálu, pravděpodobně zaznamená hlavně více dostupných údajů a nové názvy některých polí. Větší pozornost by změně měly věnovat společnosti, které exporty CSV nebo XML dál zpracovávají ve vlastním mzdovém či HR systému. Před spuštěním nové verze dává smysl ověřit, zda dodavatel používaného softwaru o změně ví a zda systém podporuje novou specifikaci ČSSZ. U vlastních integrací je vhodné zkontrolovat zejména mapování přejmenovaných a nově přidaných polí. Ostrý provoz aktualizované služby ČSSZ plánuje na 15. října 2026. Praktické dopady pro zaměstnavatele Pro mzdové účetní a HR pracovníky znamená rozšířený Seznam zaměstnanců více informací dostupných přímo z evidence ČSSZ. Při kontrole konkrétního pracovního vztahu tak nebude nutné vycházet jen z dosavadního omezenějšího přehledu. Firmám, které data z ePortálu přenášejí do dalších systémů, ale vzniká před spuštěním jedna technická kontrola navíc. Změna struktury exportu může ovlivnit automatické importy nebo návazné zpracování dat, pokud software počítá se současnou podobou CSV či XML. Nejvíc práce tak nemusí mít samotný zaměstnavatel, ale dodavatel jeho mzdového systému. Přesto je dobré ověřit kompatibilitu ještě před 15. říjnem, ne až při prvním neúspěšném importu. Klíčové body Pokud potřebujete pomoci se mzdovou agendou, evidencí zaměstnanců nebo povinnostmi zaměstnavatele vůči ČSSZ, tým 360WEDO se těmto oblastem dlouhodobě věnuje. Zdroj: Podnikatel.cz: ČSSZ chystá velkou změnu pro zaměstnavatele

Náklady na reprezentaci patří mezi oblasti, ve kterých podnikatelé často chybují. Výdaj může mít z pohledu firmy jasný obchodní smysl, podpořit vztahy se zákazníky nebo přispět k získání zakázky, a přesto nemusí být daňově uznatelný. Typicky jde o občerstvení, obchodní obědy, dárky nebo jiné plnění poskytované obchodním partnerům. Český zákon o daních z příjmů však pro tuto kategorii stanoví zvláštní pravidla. Samotná souvislost s podnikáním proto nestačí. Co jsou náklady na reprezentaci Daňové zacházení s náklady na reprezentaci upravuje § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů. Podle tohoto ustanovení nejsou náklady na reprezentaci daňově uznatelným výdajem. Zákon mezi ně výslovně řadí zejména: Nejde však o úplný seznam. Podle soudní praxe mohou být za reprezentaci považovány také jiné výdaje obdobného charakteru, zejména pokud jsou určeny k bezprostřední spotřebě nebo osobnímu prospěchu konkrétního obchodního partnera či jiné osoby. Typickým příkladem je pracovní oběd s klientem. Firma může během schůzky skutečně dohodnout novou zakázku a náklad na restauraci může mít z obchodního hlediska jasný význam. Ani tato souvislost však automaticky neznamená, že bude účet za oběd daňově uznatelný. Proč nestačí, že výdaj souvisí s podnikáním Podnikatelé se někdy odvolávají na obecné pravidlo v § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. To umožňuje uplatnit výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Toto pravidlo ale neplatí bez omezení. Pokud zákon pro konkrétní druh nákladu stanoví zvláštní režim, má toto speciální ustanovení přednost. Jestliže tedy výdaj svou povahou představuje reprezentaci podle § 25 odst. 1 písm. t), nepomůže argument, že bez obchodního oběda, firemní akce nebo dárku by firma například nezískala zákazníka. Výdaj může být z obchodního hlediska účelný, ale z hlediska daně z příjmů zůstane nedaňový. Typické příklady nákladů na reprezentaci Mezi běžné náklady na reprezentaci patří zejména jídlo, nápoje a dárky poskytované obchodním partnerům. V praxi sem mohou spadat například: U větších klientských akcí je potřeba posuzovat skutečný charakter jednotlivých služeb. Pokud akce obsahuje občerstvení, zábavní program, ubytování nebo jiné služby určené převážně k osobnímu prospěchu účastníků, mohou být tyto náklady posouzeny jako reprezentace i tehdy, když má celá akce současně marketingový nebo obchodní cíl. Dárek a reklamní předmět nejsou totéž Zvláštní pravidla platí pro reklamní a propagační předměty. Za dar pro účely nákladů na reprezentaci se nepovažuje předmět, který současně splňuje zákonné podmínky. Musí: Všechny podmínky musí být splněny současně. Pokud některá z nich splněna není, může být výdaj posouzen jako nedaňový náklad na reprezentaci. Co může být reklamním předmětem Typickými reklamními předměty mohou být například: Rozhodující není pouze hodnota předmětu. Musí mít skutečný propagační charakter a splňovat všechny podmínky zákona. Pokud například firma nakoupí běžné dárkové koše bez svého označení a rozdá je obchodním partnerům, nepůjde pouze kvůli jejich nízké hodnotě automaticky o daňově uznatelnou reklamu. Co se obvykle považuje za dárek Mezi typické dary mohou patřit například: Takový výdaj zpravidla spadá do nákladů na reprezentaci. U konkrétního předmětu je ale vždy potřeba posoudit jeho skutečnou povahu a podmínky, za kterých byl poskytnut. Obchodní vzorky mají jiný režim Od reklamního předmětu je potřeba odlišit obchodní vzorek. Jde o výrobek poskytovaný potenciálnímu zákazníkovi proto, aby se s ním mohl seznámit, vyzkoušet jeho vlastnosti nebo posoudit, zda má o daný produkt obchodní zájem. U skutečného obchodního vzorku se nepoužívá limit 500 Kč, který platí pro reklamní a propagační předměty. Firma ale musí být schopna doložit, že šlo skutečně o vzorek. Nestačí pouze označit běžný dárek v účetnictví jako „vzorek“. Je vhodné doložit například: Čím hodnotnější je předávaný výrobek, tím důležitější bude schopnost prokázat skutečný obchodní účel. Firemní akce mohou být daňově problematické Zvláštní pozornost je potřeba věnovat různým klientským akcím. Firma může uspořádat event s cílem představit nový produkt, posílit obchodní vztahy nebo získat nové zákazníky. To ještě neznamená, že všechny náklady na akci budou automaticky daňově uznatelné. Je potřeba rozlišovat například mezi skutečnými náklady na reklamu a službami, které poskytují osobní prospěch účastníkům. Náklady na: mohou mít charakter reprezentace. Naopak jiné části akce mohou mít skutečně reklamní nebo marketingový charakter. Proto není vždy správné zaúčtovat celý event jednou položkou jako „marketing“. Co říká Nejvyšší správní soud Poměrně přísný přístup k nákladům na reprezentaci dlouhodobě potvrzuje také Nejvyšší správní soud. Příkladem je rozsudek NSS ze dne 14. prosince 2022, sp. zn. 10 Afs 113/2021-50. Soud v tomto případě řešil firemní akci pro klienty, která zahrnovala mimo jiné zábavní program, stravování a ubytování. Společnost argumentovala tím, že akce měla marketingový charakter a podporovala její obchodní činnost. Soud však zdůraznil, že rozhodující je skutečný charakter poskytovaných plnění. Samotný marketingový nebo obchodní přínos tedy nestačí k tomu, aby se výdaj stal daňově uznatelným. Pro firmy z toho plyne praktické pravidlo: správce daně nebude posuzovat pouze to, jaký název firma výdaji přiřadila, ale především to, co bylo skutečně zakoupeno a komu bylo plnění určeno. Nejčastější chyby podnikatelů V praxi se opakuje několik problémů. Prvním je zaměňování reprezentace s reklamou. Výdaj je v účetnictví označen jako marketingový, přestože ve skutečnosti jde například o občerstvení nebo dárek pro konkrétního obchodního partnera. Další častou chybou je zahrnutí celých nákladů na klientskou akci do daňových výdajů bez rozdělení jednotlivých služeb. Problematické bývají také dárkové poukazy, které jsou někdy nesprávně považovány za reklamní předměty. A nakonec může vzniknout problém s dokazováním. Firma nakoupí několik set reklamních předmětů, všechny rozdá a při případné daňové kontrole už není schopna doložit, jak předměty vypadaly, zda skutečně nesly logo nebo jinou požadovanou identifikaci a jaká byla jejich pořizovací cena. Dokumentace je stejně důležitá jako samotný předmět U reklamních předmětů a obchodních vzorků je vhodné uchovat dostatečné důkazy. Může jít například o: Nemusí být vždy nutné evidovat každý jednotlivý kus a každého příjemce. Firma by však měla být schopna věrohodně doložit, co pořídila, v jaké hodnotě a za jakým účelem. U dražších nebo méně obvyklých položek je dokumentace ještě důležitější. Náklady na reprezentaci a DPH Reprezentace má dopad také na DPH. Podle § 72 odst. 6 zákona o DPH nevzniká plátci nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které použije pro reprezentaci a které nelze podle zákona o daních z příjmů uznat jako daňový výdaj. Typickým příkladem může

České e-shopy a další podnikatelé, kteří uzavírají smlouvy se spotřebiteli prostřednictvím webu nebo mobilní aplikace, se mají připravit na novou povinnost. Spotřebitel bude muset mít možnost odstoupit od smlouvy přímo v online rozhraní prostřednictvím jasně dostupného tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku. Podle současné podoby návrhu má nová úprava začít platit 1. ledna 2027. Nejde však pouze o přidání jednoho tlačítka na web. Firmy budou muset upravit celý proces odstoupení od smlouvy, včetně potvrzení žádosti, předsmluvních informací, interního zpracování a ochrany osobních údajů. Proč se pravidla mění Navrhovaná změna občanského zákoníku souvisí s implementací evropské směrnice EU 2023/2673. Evropská úprava se původně zaměřuje především na finanční služby sjednávané na dálku. Český návrh však počítá s širším využitím nového mechanismu pro odstoupení od smlouvy. Podle důvodové zprávy se má povinnost týkat obchodníků, kteří prostřednictvím online rozhraní uzavírají smlouvy se spotřebiteli a u dané smlouvy existuje právo na odstoupení. V praxi proto nemusí jít pouze o klasické internetové obchody. Nová pravidla mohou být relevantní také pro poskytovatele služeb nebo digitálního obsahu, pokud spotřebitel smlouvu uzavírá přes web nebo aplikaci. Členské státy EU měly začít používat opatření související s implementací příslušné evropské směrnice nejpozději 19. června 2026. Český návrh v současné podobě počítá s účinností nové úpravy od 1. ledna 2027. Koho se nová povinnost může týkat Do občanského zákoníku se navrhuje doplnit nový § 1830a. Pokud má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem prostřednictvím online rozhraní, podnikatel mu bude muset umožnit toto právo uplatnit přímo v daném rozhraní. Pojem online rozhraní přitom není omezen pouze na webovou stránku e-shopu. Podle důvodové zprávy může zahrnovat: Nové pravidlo tak může dopadnout na e-shopy, online poskytovatele služeb, digitální platformy i firmy prodávající digitální obsah. Zvláštní postavení mají finanční služby. Návrh výslovně počítá s tím, že nový § 1830a bude použit také na smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku přes online rozhraní, pokud má spotřebitel v konkrétním případě právo od smlouvy odstoupit. Nové tlačítko nevytváří nové právo na odstoupení Důležitá je jedna věc: nová úprava sama o sobě nevytváří nové právo spotřebitele odstoupit od smlouvy. Pokud spotřebitel podle současných pravidel právo na odstoupení nemá, samotná existence nového tlačítka tuto situaci nezmění. Tlačítko pouze přidává nový, jednodušší způsob, jak už existující právo uplatnit. Stejně tak nemá nový online mechanismus nahradit ostatní zákonné způsoby odstoupení. Spotřebitel bude moci nadále využít i jiné možnosti, které právní předpisy připouštějí. Pro podnikatele proto bude důležité správně určit, u kterých typů smluv musí být nová funkce dostupná a kde se naopak uplatní některá ze zákonných výjimek. „Jedno kliknutí“ ve skutečnosti nebude stačit Nová povinnost bývá zjednodušeně označována jako odstoupení od smlouvy jedním kliknutím. Proces však bude mít několik kroků. První krok: zahájení odstoupení Spotřebitel musí mít v online rozhraní k dispozici tlačítko nebo obdobný ovládací prvek, prostřednictvím kterého proces zahájí. Tento prvek musí být: Návrh počítá například s označením: „Odstoupit od smlouvy“ Použít bude možné také jiné vhodné označení, pokud bude pro spotřebitele stejně jasné a jednoznačné. Přístup k funkci může být podle důvodové zprávy zajištěn například také prostřednictvím odkazu. Jaké údaje bude spotřebitel zadávat Po zahájení procesu musí mít spotřebitel možnost jednoduše zadat nebo potvrdit údaje potřebné k identifikaci odstoupení. Má jít zejména o: V praxi půjde nejčastěji o e-mailovou adresu. Proces zároveň nemá spotřebiteli vytvářet zbytečné překážky. Pokud se například již přihlásil do svého zákaznického účtu a firma jeho identitu zná, neměl by být nucen stejné informace znovu zadávat nebo opakovaně identifikovat konkrétní smlouvu, pokud je systém může doplnit automaticky. Stejně tak by firma neměla nutit zákazníka instalovat mobilní aplikaci pouze kvůli odstoupení od smlouvy, pokud byla původní smlouva uzavřena jiným způsobem. Druhý krok: potvrzení odstoupení Po zadání nebo potvrzení potřebných údajů musí následovat druhý ovládací prvek. Ten může být označen například: „Potvrdit odstoupení“ Také zde je možné použít jiné jednoznačné označení. Smyslem druhého kroku je mimo jiné zabránit tomu, aby spotřebitel ukončil smlouvu omylem jediným náhodným kliknutím. Teprve tímto krokem zákazník skutečně odešle své prohlášení o odstoupení. Firma musí přijetí bezodkladně potvrdit Odesláním formuláře povinnosti podnikatele nekončí. Po přijetí odstoupení musí firma spotřebiteli bez zbytečného odkladu elektronicky zaslat potvrzení v textové podobě. Potvrzení má obsahovat: Potvrzení se má zaslat prostřednictvím elektronického kontaktu, který spotřebitel pro tento účel uvedl. Z technického hlediska proto firma potřebuje systém, který nejen zobrazí tlačítko, ale také zaznamená podání, správně ho spojí s konkrétní smlouvou a automaticky nebo jiným spolehlivým způsobem odešle požadované potvrzení. Změní se také informace před uzavřením smlouvy Nová pravidla ovlivní také předsmluvní informační povinnosti podnikatelů. Spotřebitel musí už nyní před uzavřením smlouvy získat informace například o podmínkách, lhůtě a postupu pro uplatnění práva na odstoupení. Nově bude potřeba informovat ho také o možnosti použít elektronické tlačítko nebo obdobný ovládací prvek a o tom, kde ho v online rozhraní najde. Nestačí tedy změnit samotnou technickou část webu. Firmy budou muset prověřit také: Jak se mohou firmy připravit Návrh zatím neprošel celým legislativním procesem. U některých firem však může být implementace technicky i organizačně náročnější, proto dává smysl přípravu neodkládat na poslední chvíli. Prvním krokem by měla být revize smluv uzavíraných se spotřebiteli online. Firma potřebuje zjistit: Teprve poté lze správně navrhnout technické řešení. Tlačítko musí být skutečně snadno dostupné Zákon používá formulace jako „jasně zobrazené“ a „snadno dostupné“. To dává firmám určitou technickou volnost, ale současně znamená, že možnost odstoupit nelze schovat hluboko do zákaznického účtu nebo za komplikovanou sérii nabídek. Funkce musí být pro spotřebitele reálně dostupná po celou dobu, kdy může své právo na odstoupení využít. Firmy by proto měly testovat celý proces nejen na desktopové verzi webu, ale také: Uživatel by se neměl dostat do situace, kdy právo teoreticky existuje, ale prakticky není schopen příslušný ovládací prvek najít. Co se musí stát po kliknutí Technické řešení musí navazovat na interní proces společnosti. Po odeslání odstoupení musí být firma schopna: U e-shopu může následovat například proces vrácení zboží a peněz. U služby nebo digitálního produktu mohou být následky jiné. Samotné vytvoření tlačítka proto není dostačující. Funkce musí být napojena na reálný zákaznický a administrativní proces. Pozor na ochranu osobních údajů Elektronické odstoupení bude znamenat také zpracování osobních